Odstřižena

Dokonce na tři dny!
Pomalu se probouzím a v bytě je naprosté ticho. Hmatatelné, nezvyklé.
Mrknu na zelené číslice budíku, ale ony nesvítí.
Sakra, kolik je hodin?
Vyhrabu se z peřinek a jdu se podívat na kuchyňské hodiny... ach, jo, to jsem si pospala, už je osm.
Proč je tu takové divné ticho?
Jdu si opláchnout obličej a vyčistit zuby, ale voda teče líně, no,  neteče skoro vůbec. Jestli se tak rozbilo čerpadlo, to mám tedy radost. Vracím se do kuchyně a ve chvilce, dokud se neprobudí i malý tyránek, si chci vypít sklenici džusu.
V ledničce je tma jako v pytli a vtom mi to došlo... vždyť dnes je všude vypnutá elektřina. Za vesnicí mění staré dřevěné sloupy za betonové a jelikož má Chuck Norris asi dovolenou a ostatní jsou zbabělci, kteří se bojí pracovat pod proudem, tak nás všechny odstavili od darů matky elektrárny.
Rozhlížím se kolem sebe a nikde na mě nemrká žádné věčné světýlko  přístrojů ve stanby provozu. Už chápu to ticho, žádné šumění počítače, tiché vrčení ledničky, randál čerpadla... to vše teď bez života, jen tak odpočívá.
Ticho porušil až pláč probuzeného Štěpánka. Krmila jsem ho před hodinou, hlad to nebude, ohřeju mu trošku heřmánkového čaje... ale ouha, mikrovlnka nemikrovlní, slovo dostává staré dobrá vodní lázeň.
Díky za plynový sporák.
Třikrát jsem šla pro něco do komory, třikrát jsem si chtěla rozsvítit, typický syndrom pivovarského koně.
Mimčo zase usnulo, co budu dělat? Počítač je mimo, žehlení také a teď ještě řve mobil, že mu dochází baterka.
"Se záchodem opatrně, není voda na splachování," upozorňuje manžel dceru a ta vzápětí volá ze spíže, ať jí někdo přijdeme ručně ukrojit  chleba.
"Dneska bez topinek, co?" vyrypuji při pohledu na studený toustavač.
"Dneska s pěkným účesem, co?" vrací mi to okamžitě Alex, protože fén na vlasy je stejně mrtvý jako rádio a televize.
A taky jako všechna tři bezdrátová sluchátka od Siemense Gigasetu, což v kombinaci se zdechlým mobilem a nefunkčním domovním zvonkem začíná vypadat na velmi oddechový den.
Přemýšlím nad nějakou neelektrickou činností a nemusí to být zrovna utírání prachu a mytí podlahy.
Číst se mi moc nechce... už to mám... jdu zpátky do postele, ať ten svět spasí dnes někdo jiný.