- děkuji obecnímu úřadu, že v posledních letech prosadil pokácení těch přestárlých velkých stromů kolem silnice
- děkuji vandalům, že polámali ty nově vysazené
- děkuji sociálně slabším menšinám, že ukradly dřevěné kůly, co měly původně dělat oporu nově vysazeným a posléze polámaným stromům
- děkuji správě silnic, že se vůbec nestará o příkopy a tyto se s každým zimním posypem stávají méně a méně hluboké
- děkuji zemědělcům, že na některých polích ještě nepoorali
- děkuji tomu debilovi v protisměru, co se na mě znenadání vyřítil při předjíždění, že otestoval mé reflexy a já si mohu říct, že stále ještě dokážu perfektně zareagovat na něco tak velmi nečekaného i ve 100 kilometrové rychlosti
- děkuji, že žiju!
děkuji že píšeš!
OdpovědětVymazatpredpoklada, ze mistr ujel, aby byl ten dojem uplne kompletni...:-/
OdpovědětVymazatstepanek jel s tebou? To jsou idioti na ceskejch silnicich, nejdriv Sejra a ted ty...ach jo! Tak jdu pripit becherovkou! xx
OdpovědětVymazatTož blahopřeju...A mimochodem - tohle je nejlepší spot, kterej jsem zatím od tebe četl. Myslím tím samozřejmě ze svého hlediska, ne obecně! :)
OdpovědětVymazatA nakonec všechna voda steče dolů a Stázina se dostane Kubovi za ženu, ne?
OdpovědětVymazatBáro, jsem rád že žiješ.
OdpovědětVymazatProsím ťa, prikáž si kľudový režim aspoň do pondelka... a dodrž to.
OdpovědětVymazatTakovéhle situace se mi stávají v Praze skoro pokaždý, když někam jedu autem... akorát je fakt, že to je většinou v menší rychlosti... No, hlavně, že jsi ok :)
OdpovědětVymazatŘekl bychděkovný pohled do hlubin duše části českého národa. Optimisticky doufám, že slovo \"části\" bude ještě pár let platit. Přeji hezký večer na zklidnění.
OdpovědětVymazatDej si panáka (nebo radši dva) na zdraví. Jen jednou se nám stalo, že ze zatáčky vyletěl proti nám debil v protisměru... Jet o pár metrů dřív, skončili jsme v něm...
OdpovědětVymazatA já děkujitomu debilovi.Za co?Za to, že se mu nepodařilo Tě trefit.
OdpovědětVymazatTvoje slova bych dala na plakát:-)
OdpovědětVymazatTvoje slova bych dala na plakát:-)
OdpovědětVymazatNo......a já zrovna dneska na tradiční Binární fernet zapoměl... Inu - příště si dám dva!
OdpovědětVymazatUf, jsem rád, že se ti nic nestalo...
OdpovědětVymazatMykee,samozřejmě, že ujel! během sekundy jsem v tom poli seděla úplně sama, nikde žádného. Jako kdyby se nikdy nic nestalo.SB, díky.Ne, Spoon, Štěpánek byl naštěstí doma.Lojzo, přikážu si, ale do pondělka je moc dlouho, to by nešlo!@Teo,možná to dělá ten adrenalin, když mi téměř pod okny zemřel místní opilec, vzniklo tohle http://barmanka.bloguje.cz/428010-hvezdari-a-demoni.phpSedmi, tak na sebe taky dávej pozor!Buteo, nejsou všichni šílenci, ale stačí sem tam jeden.Duno, takhle se nám stalo, že v zatáčce sejmul někdo auto před námi... ten den už jsme nikam nedojeli a v té zatáčce si na to vždy vzpomenu. Nebyla to těžká nehoda, ale stačilo to.Gombo, i já mu děkuji.Liško, jestli by to ovšem pomohlo.Galahade, dej si i za mě, prosím.Sharkane, ty taky hodně jezdíš, takže opatrně.
OdpovědětVymazatDnes asi ne......můj trávicí systém dnes nějak není ve formě, a tak se bojím pozřít cokoliv jiného, než suchý rohlík s hořkým čajem...Ale jinak rád *mrk*
OdpovědětVymazatTo na mě bylo moc rychle, tákžé, kdo vlastně předjížděl?Jsem v klidu, když píšeš nemohlo se Ti nic velkého stát, ale lekl jsem se to si piš!A auto?
OdpovědětVymazatjo tak takhle se to dělá. Ne se rozčilovat, ale pěkně poděkovat. Odmalička mě to učila babička, ale já jsem nepoučitelná. Mně naopak, jako pěšci, jednou strom u silnice zachránil život a tomu opilému řidiči se naštěstí taky nic moc nestalo.
OdpovědětVymazatGalahade,tak to jsem na tom velmi podobně, i když já po včerejším draku neměla ještě ani ten rohlík a čaj *kocovinový polomrk*Mikine, tak já zpomalím: vyjela jsem na horizont a v mém pruhu šílenec, který předjížděl dodávku a já to musela hrknout do pole v čase asi 0,2 sekundy.A ta souhra šťastných náhod nemohla být sama sebou... asi mě má někdo rád.čagi, tebe má taky asi někdo rád, když ti tam ten strom nastražil. Nevzala jsi ho pak suchou větví po hlavě?
OdpovědětVymazatTak k tomuhle jsem jednou viděl finále.Na jedné silnici v západních Čechách. Támhle hnáta, tuhle noha, ejhle hlava, ajko ve Werichově pohádce o Nebojsovi. Jenže ne v hospodě, ale na poli. Ach jo.Ostatně zpomal i tak. Já vím, že jsi ŘIDIČKA, ale...
OdpovědětVymazatKukuřice.Tak to mi připomělo jednoho známého se stejným zážitkem ale na motorce.Na tom poli nebylo pooráno ale dvoumetrová kukuřice. Když nám potom vykládal odkud všude si vytahoval ten prapopkorn tak jsme se váleli po zemi.Ale fakt je že ona to zase taková velká sranda není.Svatý Kryštof, patron řidičů toho má někdy fakt plné brejle.
OdpovědětVymazatVíš přeci, že někdojezdí rád v zatáčkách 130 a píše o tom i na blogu?? )poťouchle nemístný smajlík)
OdpovědětVymazatBáro,(nejspíš jsem to už i někde psala nebo už tolikrát vyprávěla...ani nevím, snad se tady nebudu opakovat) Po tom, co se jeho auto odrazilo od mého ochranitelského stromu a zastavilo naproti o fontánu, tak jsem ho běžela zachraňovat, ale on už byl zafačovaný, ten den ho totiž pokousal pes...byl v pohodě, opilý a častoval mě osloveními: ty můj anděli apod., takže jsem nakonec tu suchou větev odhodila do trávy:-)))A já upřímně děkuji, že jsi toho šílence v protisměru přežila a napsala nám o tom!;-)
OdpovědětVymazatAch jo, Elizo,Tobě tak ještě někdy něco řeknu ...*nemístně poťouchlý smajlík*
OdpovědětVymazatJenom se vždycky znásobí můj strach o mé blízké, kteří jezdí, když tohle čtu, a přemýšlím o jejich reflexech...
OdpovědětVymazatMikine,úplně mi zamrazilo, jak jsi to napsal!Skoro si říkákm, jestli by to nebylo horší, kdybych měla víc času a začala přemýšlet co udělám. Takhle to vyřešily reflexy.Motoneználku, popkorn v naturálním stavu jsem taky jednou měla všude, ale bylo to v dětství, když mi z kopce prasklo lanko od zadní brzdy... dnes se směju, ale nafackováno jsem od těch listů měla pěkně.čagi, tvůj zážitek opravdu stojí za to!Měl velké štěstí, že jsi ho nepokousala.Gombo, Eliza určitě ví, co říká! *veselý mrk*Jenio, \"strach o blízké\" to je někdy má noční můra. Obzvlášť, když vím, jak rychle jezdí dceřin přítel. Pak mi také nezbývá, než se modlit za jeho reflexy.
OdpovědětVymazatBárotakhle sem se lekla sama sebe, když jsem vloni 28. prosince mikrousla u vjezdu na Boleslavskou dálnici:-((
OdpovědětVymazatMod,mikousnutí je kapitola sama pro sebe! To je věc, ze které mám u sebe asi největší strach, ale už se zase znám, abych poznala, že se blíží krizovka, ale stejně...
OdpovědětVymazatKdyž jsme před třiceti letystavěli a jezdili jsme každý den spát domů po celodenní šichtě na stavbě, tak asi už tak 300 m před domem muž prošel mikrospánkem. Byla noc, osvětlení nic moc a proti nám babka tlačila kárku dvojkolku. Já to doteď vidím jako včera. Holky spaly na zadních sedadlech, to ještě nebyly žádné sedačky. Mrskla jsem mu s volantem na stranu, že kdyby jel někdo v protisměru, tak jsme byli v něm. Holky spadly na zem, já to vzala až o okénko u muže na druhé straně, a on se strašně divil, cože blázním. Babka uskočila raději do příkopu a vozejk na ní. No nikomu se nic vlastně nestalo, ale já se tak nějak bojím jezdit od té doby víc jak 60km rychlostí. Hned mně bolí žaludek.
OdpovědětVymazatMikrospánok som si vyskúšal dvakrát. Prvý raz som sa zobudil, keď auto lízlo zvodidlá a bol som si istý, že druhýkrát sa mi to stať nemôže, že krízový stav už bezpečne spoznám. Druhýkrát ma prebudil až náraz - prešiel som do protismeru a zapichol sa do svahu priekopy. Zrušil som auto a takmer aj seba...
OdpovědětVymazatElizo, tos byla tedy hodně pohotová. To i manžel se musel asi pořádně dodatečně vylekat.Lojzo, mikrospánek je velmi zákeřná věc, a takové ponaučení drahé... taky znáš ten pocit, kdy by si s chutí člověk sám sobě nakopal?
OdpovědětVymazatBáro, pri tom druhom prípade bolo najprekvapivejšie to, že (na rozdiel od prvého razu) som žiadnu únavu nepociťoval, bolo to krátko predpoludním, išiel som úplne v pohode, slniečko príjemne hrialo... až ma uspalo.
OdpovědětVymazatLojzo,to mě tedy děsíš...
OdpovědětVymazat