Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

sobota 20. ledna 2007

Dvakrát mrtvá v jednom dnu,

hodně intimní téma


Přišla jsem si tak včera v klidu domů z nákupu a Alex hned na mě:"Mami, měli bysme se jít vyfotit."
"Proč, vždyť máme mraky fotek ze všech stran."
"Já myslím v ateliéru, nějakou krásnou fotku, jako to mají v těch filmech a potom si to vystaví na krbovou římsu," vysvětlovala Alex zaníceně.
"Tady bych viděla malý problém, když nemáme krb, kde chceš vzít krbovou římsu?"
"Tak si je vystavíme někde jinde, třeba v kotelně na kotli, aby to bylo stylové u ohně. Ale řekni, kdy jsi se byla naposled vyfotit v ateliéru?"
Musím se dlouze zamyslet.
"Svatbu jsme tam fotili a pak jen xichty na doklady."
"Vidíš!!! A teď si představ, když se zítra zabiješ v autě, co bysme ti dali za fotku do novin!"

Spadla mi čelist, oči mírně vyjely z důlků.

"Alex, to, cos teď řekla, je zlatý klenot do mé sbírky myšlenkových pochodů."

"Proč?" vyjela Alex. "Já si myslím, že by se lidi měli celý život průběžně fotit, protože když najednou umřou, tak aby po nich zbyla aktuální pěkná fotka, která by nebyla 30 let stará. V amerických filmech vždycky mají nějaké pěkné foto hned po ruce."  

Začala jsem to hecovat: "Jakoby nestačilo, že si průběžně obměňuji oblečení do rakve, teď se, podle tebe, budu muset ještě v pravidelných intervalech chodit fotit?"

"Pochopila jsi to správně." pravila Alex s kameným výrazem.
"Končím debatu na toto téma, ateliérové fotky jsou krásná věc, ale zapomeň na to."
"Já nevím, ještě si to promysli. Líbilo by se ti, kdybys měla všude tu nazelenalou fotku, co máš teď v občance?"
"Končím debatu!"

Opustily jsme Alexino oblíbené téma a rozešly jsme se každé za svou činností.
Já pak odjela do práce a manžel doma ponocoval u turnaje snnookeru na Eurosportu, takže když jsem v noci přijela domů byl ještě čilý jako rybička.
 
Měl velkou radost, protože si koupil jakési hifi sluchátka KOOS za takové prachy, žy teď měl slyšet i trávu růst.  

"Pojď, já tě krásně uspím," řekl mi, když jsem se chyslala do postele.
Ó, pomyslela jsem si, co se mu stalo, mám se snad začít těšit?

Nebylo to nutné. Každý jsme si evidentně pod pojmem "krásné uspání" představovali něco jiného.

"Lehni si a já ti pustím něco úžasného do těch nových sluchátek. Jenom se uvolni a poslouchej tu krásu. Vžij se do toho a nemysli na nic jiného."
Tak jo, proč ne?
Nasadila jsem si sluchátka, našla si tu správnou postelovou polohu a veškerou pozornost upřela na tóny linoucí se z cédéčka rovnou do mé hlavy.
To snad ne!
Proč mi pustil zrovna tohle?
Händl a ještě k tomu první árie z opery Xerxes!
Tak, jak je Mendelssohnův svatební pochod nejprofláknutější svatební skladba, tak tohle je snad nejznámější pohřební kousek. Z těch deseti pohřbů, kterých jsem se musela za poslední léta zúčastnit ji hráli snad na devíti z nich.
Prý, "vžij se do toho."
A taky jo, aniž bych pro to něco udělala, před očima se mi rozběhl barevný širokoúhlý film, všude samí smuteční hosté v černém, věnce, slzy, řady svíček a já v rakvi, před věnci stojan s mou poslední ateliérovou fotkou a za hlavou ty otvírací dvířka....
NEEEE!
Tohle přece nemohu dobrovolně před usnutím poslouchat.
Trhám si sluchátka z hlavy a jdu i s CDmanem do pokoje za manželem.
"Tak co? Krása, že?"
"Tos myslel vážně s tím pohřebním Largem?" ptám se výhružným hlasem číslo tři. (Stupnice výhružnosti 1-5, řazeno vzestupně.)
Podíval se na mě silně nechápavě.
"Si to poslechni a užij si to." Mrskla jsem mu přehrávač i se sluchátky a odešla zpět do ložnice.
Za minutku byl za mnou.
"Promiň, promiň, já jsem si spletl cédéčka..."
"To by mohl říct každý, víš jak mi bylo na tom katafalku?"
"Já jsem ti fakt chtěl pustit něco jiného," lísal se provinile.
"Tak jo, ale teď chci opravdu krásně uspat... "
 

31 komentářů:

  1. ;-))) Myslím, že ateliéry už ani dneska nejsou potřeba, stačí photoshop...

    OdpovědětVymazat
  2. ann,když já tam ve photoshopu nedokážu dát tu \"ateliérovou\" atmosféru .. a taky to tklivé pozadí a ventilátor na rozevlátou sukni... :))))

    OdpovědětVymazat
  3. skvely! rehtam se nahlas a Franklin furt \'what?\' ale mne se to nechce prekladat! Vidim to v barvach. Jen by me zajimalo JAKY sis predstavovala to \'uspavani\'??

    OdpovědětVymazat
  4. Krásné uspání...mám přímo před očima. Ale budu raději držet hu ... ústa. Mám také svoje naprosto přesné představy ,-)

    OdpovědětVymazat
  5. spoon,mně se strašně líbí, jak jdeš vždycky k jádru věci :)))Příjemné uspávání si představuji jako hlazení a mazlení až do mého úplného usnutí, což není žádná hrozná práce, jelikož při stavu mé obvyklé únavy je to záležitost maximálně tří minut.Pozdravuji Franklina :)

    OdpovědětVymazat
  6. Gombo,tady vidíš, jak rozdílné bývají kolikrát představy a skutečnost!

    OdpovědětVymazat
  7. ;) my co mame mazleni a tuleni denne mame zas fantazii nekde uplne jinde (jenom te zlobim ;))

    OdpovědětVymazat
  8. Báro...jsi statečná! Já kdybych se před spaním takhle vžila...tak pláču do usnutí. A ještě i ve snech.

    OdpovědětVymazat
  9. Mirko,víš, bylo to jen proběhnuvší barevný film. \"Prožití\" viděného se naštěstí nedostavilo. To by se opravdu špatně usínalo...

    OdpovědětVymazat
  10. No... tu muziku si budu muset sehnat:-) Abych si třeba taky moh plést placky...:-)

    OdpovědětVymazat
  11. Galahade,ty na to jdeš pěkně od lesa! Škoda, že to nemám v MP3, abych ti to mohla poslat :)

    OdpovědětVymazat
  12. Báro,já byl vždycky z těch chytřejších:-)

    OdpovědětVymazat
  13. Přimlouvám se za Alex, pominu-li její důvody, myslím, že ateliéry mají atmosféru. Lidé jsou na fotkách křečovití a ztuhlí, pozadí je nepřirozené, přesto však když se pak těmi starými fotkami člověk probírá, je mu tak nějak...hezky. Ale to je velmi subjektivní důvod :)

    OdpovědětVymazat
  14. Galahade,kdybyste vy, bytosti z Marsu, pořádně četli, tak byste věděli, že pěkně uspat chceme vždy i bez spleteného cédéčka :))Alloro, ty subjektivní důvody jsou obvykle ty, které vyhrávají, aniž bychom je uměli nějak pragmaticky vysvětlit. Je docela možné, že nakonec do toho ateiéru půjdu křečovitě ztuhnout :)

    OdpovědětVymazat
  15. ...a teď už jsi dokonale připravená na všechno...ovšem uznávám, že tvá dcera má obrovsky vyvinutý smysl pro dekadenci!:-DD

    OdpovědětVymazat
  16. Mykee,Alex je dekadentní, drsná a právoplatná členka Adamsovy rodiny ... na zdravotní sestru slušná výbava :))

    OdpovědětVymazat
  17. Báro,kdybyste Vy, bytosti z Venuše, nehovořily v náznacích, nedostal bych tuhle užitečnou informaci až ve třiadvaceti:-)

    OdpovědětVymazat
  18. Galahade,každý den si říkám alespoň třikrát, jak b to bylo skvělé, kdyby si lidi ve vztazích říkali to, co si opravdu myslí a chtějí. Kolik by to ušetřilo trápení, nedorozumění a chyb. Jenže to chvi asi moc...

    OdpovědětVymazat
  19. Báro,nejhorší na tom je, že ta Alex má vlastně pravdu... v ateliéru ale rozhodně neztuhneš, pokud si teda fotograf při práci nepouští Händela nebo Schumana:))Galahade: My, bytosti z Marsu, se hlavně neptáme, když nechceme slyšet odpověď:)))

    OdpovědětVymazat
  20. Báro, to cos popsala je ideální stav a máš pravdu v tom, že by to zachránilo nejedno Marťansko-Venušanské přátelství:-)Kamiliči, to je snad logický, ne? :-)

    OdpovědětVymazat
  21. Kamiliči, ty mě vždycky tak rozesměješ :)))))Já se pro jistotu kolikrát neptám, i když bych odpověď ráda znala!Galahade, bohužel, ideální stav nastává velmi zřídka, pokud vůbec...

    OdpovědětVymazat
  22. :)))Alex se mi líbí. Jako kdyby byla naše. :))) Na manžela se nezlob, my chlapi prostě myslíme jinak. Shodou okolností jsem dneska dával na web výpisky z jedné knihy na toto téma. :)

    OdpovědětVymazat
  23. Inu......matně si vzpomínám na svá studia na Strojní fakultě ČVUT, kde nám fyzikáři látku ponjprv vysvětlili na ideálním stavu, aby nám posléze makovice zamotali skutečností tak, že se motám ještě dnes...

    OdpovědětVymazat
  24. Sharkane,jak jsem si je vychovala, takové je mám!Určitě se k tobě zaběhnu podívat.Galahade, obdivuji každého, kdo byl vůbec schopen se na takovou školu dostat, já bych tam mohla jenom vynášet koše s odpadky :))

    OdpovědětVymazat
  25. Báro,Sice jsem tam strávil dva a půl roku, ale nejsem na tom o mnoho lépe... Pokud vůbec...

    OdpovědětVymazat
  26. Galahade,tomu nevěřím, nějaké následky to určitě muselo zanechat! Dva a půl roku není krátká doba, mě by smetl první semestr..

    OdpovědětVymazat
  27. Ale samozřejmě,že to zanechalo následky... Kupříkladu včera se mi zdálo o tom, jak jsem nedostal zápočet z předmětu Konstruování II. :-)

    OdpovědětVymazat
  28. Galahade,to je klasický postup ve fyzice. I s tím zamotáním makovic, protože nakonec žádný ideální stav neexistuje a model je jen více nebo méně přesné zobrazení reality. Sám jsem byl naprosto zaskočen tím, jak vše, co ostatní považují za \"jistotu\" v životě, jak jsou v zajetí modelu:)) Např. s časem na hodinkách. Kalendářem. Umístěním na mapě... má to ale pozitivum. Dvakrát OPRAVDU nelze vstoupit do stejné řeky. A i to je záhada, kterou fyzici řeší. Proč? Máme ale modely!! :)))

    OdpovědětVymazat
  29. Teda Kamiliči,když já čtu, o čem všem musíš přemýšlet, ještě včetně absence jakékoliv jistoty, tak pomalu začínám chápat, proč se musíš občas brutálně uspat ;)

    OdpovědětVymazat
  30. Jenta rána po takovém např. fernetovém brutálním uspání jsou pak růžová:))

    OdpovědětVymazat
  31. No... hlavně, že ten pokud o krásné uspání měl správný konec :o)

    OdpovědětVymazat