Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

čtvrtek 11. ledna 2007

Je dobré přestat pít alespoň pět minut před jízdou

dokončení miniseriálu o mém pití za volantem

Tak ať je to venku všechno.

Někdy je to s tím pitím problém. Zejména, když člověk upadne mezi darebáky. Což já padám denně.
To je pořád "dejte si jednu na mě" a já bych mohla být namol 25 hodin denně. Jenže tohle vůbec není moje parketa, daleko rychleji podlehnu pozvání na čaj. (Jenže to tajím.)

Ale bylo období, kdy jsem to neměla vůbec jednoduché.

V rámci zkvalitnění sama sebe jsem se před lety přihlásila (dobrovolně) na jeden vzdělávací kurz, který probíhal v Přerově. Konalo se to několik sobot po sobě, vždy tak do oběda.
Měla jsem to dost daleko, tak jsem jezdila autem, abych tam na osmou vždycky byla.

Pan lektor byl fantastický chlap.
Jednak své věci maximálně rozuměl a dokázal problém i dobře a poutavě vysvětlit a jako bonus to celé pojal jako kabaret a my většinu dopoledne nevycházeli za smíchu.

Jakmile jsme se shromáždili v učebně, lektor přišel ke mě, otevřel flašku rumu a řekl:"Pánové, je tu mezi námi jediná dáma, ta bude pít vždycky první."
Podal mi ten rum se slovy:"Pak to nech kolovat, pusinko."
Přiblble jsem se usmála a proletěla očima třídu, abych viděla, že oči všech jsou upřeny na mě a čekají co bude.

No, tak jsem si lokla. A pořádně. A pak ještě vždycky, když se flaška vrátila. Ono těch flašek bylo asi víc...

Najednou to učivo bylo tak jednoduché, chlapi okolo příjemní, dopoledne uteklo a najednou  šli všichni domů.
Já jediná byla autem. Ostatní byli místní nebo na ně někdo čekal.

Co teď?

Chodila jsem kolem Bečvy sem a tam asi čtyři hodiny.
Posezení na lavičce jsem podvědomě zamítla jako rizikové, protože bych určitě usnula a než bych se probudila, mohla bych kolem sebe mít skupinku bezdomovců - nových kamarádů.
Kolem šesté už jsem cítila, že bych pomalu mohla k volantu.
Ještě jsem si zašla do nejbližší hospody na kafe a opatrně se vydala k domovu.

To byl ten den, kdy jsem si slíbila, že nikdy nenechám dojít situaci tak daleko a zatím se mi to dařilo až do toho minulého týdne, ale to byl jiný případ.

Pro úplnost dodávám, že další soboty už jsem si dala pouze první vítací lok, abych netrhala partu a v den závěrečných zkoušek jsem sebou měla řidiče.


 

6 komentářů:

  1. He...he...hezký:-DNedáš si se mnou šálek Earl Grey? ;-)

    OdpovědětSmazat
  2. Galahade, tos mě teda rozesmálJá prostě žádné tajemsví neudržím :))))

    OdpovědětSmazat
  3. Rozesmál???Jako hezký, ale jako reakci na pozvání to nepovažuji za nejlepší...:-)

    OdpovědětSmazat
  4. Galahade,to jsem tomu dala! Earl Grey s opravdickým sirem .... já chtěla jen vtipně zakrýt, že nevěřím, že by takové pozvání mohla být pravda, tak aby mě to pak nemrzelo ;)Rowdy, pozdě, ale přece! To se cení.

    OdpovědětSmazat
  5. Ale no tak Báro...:-D

    OdpovědětSmazat