Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

sobota 11. listopadu 2006

Také máte proximální stehna?

Dá se to léčit!


Ráda se s Alex učím. Ono to není učení ve smyslu nějakého biflování, ale spíš povídání na dané téma.
Prvních asi 7 let její školní docházky se musím pochlubil, že jsem měla docela navrch. Další čtyři roky jsem jakž takž stíhala a teď už se jenom divím. Dokonce bych se nebála říci, že naše oblíbené hovory jsou pro mě velkým přínosem.

Malý příklad za všechny:

Štípali jsme doma dřevo a já při nějakém zvlášť akrobatickém manévru s odpadajícím kusem špalku měla malou nehodu. Zapíchla se mi velká tříska, do nohy .. no jak to říci.... až skoro nahoru, ... tak 10 cm od místa, kde začíná mezinoží.
Samotné mi to vytáhnout nešlo, manželovu formální nabídku o pomoc jsem odmítla, neboť vím, že není lékař a že při pohledu na krev omdlívá, v lepším případě říká "fuj, jdi pryč".
Skončila jsem na chirurgické ambulanci a šikovný majitel roušky a sklapelu mě za minutu zbavil toho škaredého kusu dřeva a pak 10 minut cosi datloval do klávesnice.
Poté mi podal výsledný papír se zprávou a já za dveřmi ordinace, krom jiného, četla: Odstraněna tříska (3 cm) na proximálním stehnu.

No to je sprosťák!
Co si myslí doktůrek, že mám nějaké proximální stehno?!  Až bude mít jeho mladá ženuška tolik co já, ať si nemyslí, že tady nebude mít proximální stehna!!
Hluboce uražena jsem šla domů a ohodnocení mého stehna mě bolelo víc než ty 3 stehy pod leukoplastí.

Za tři dny na to jsem se Alex pokoušela pomoci při učení anatomie, když mi ukazovala různé člověčí části a chrlila na mě latinské názvy.

Jaké bylo mé překvapení, když se ukázalo, že slovo "proximální" znamená vnitřní stranu!


To bylo radosti, že mé stehno ještě není zchátralé, povislé, staré a unavené...promiňte pane doktore, že jsem vás podezřívala z toho, že se vám nelíbila moje noha.
A děkuji ti Alex, zachránila jsi mamince tu malinkou špetku marnivého sebevědomí, která už málem umřela. 

13 komentářů:

  1. Bároa jak to vyléčím? vůbec si nedovedu představit, jak dostanu tu vnitřní stranu na tu venkovní:-))))))))), navíc nevím, zda by to něco vylepšilo:-))))

    OdpovědětVymazat
  2. Mod,nech všechno jak je a bude to ono! Strany nepřehazuj, to se neosvědčilo! :)))

    OdpovědětVymazat
  3. OK:-))tak já teda jen nakrmím Edu:-))

    OdpovědětVymazat
  4. Teda, pokojíííku...příště bude o mozečku...

    OdpovědětVymazat
  5. ChápuTvoje obavy o sebevědomí. Moje je občas taky narušováno ... věkem :-(

    OdpovědětVymazat
  6. Gomba - naštěstí, když už ten zub času hlodá a hlodá, tak všem stejně ;)Ovšem my, mladé povahy, to zase tak tragicky nevidíme :))

    OdpovědětVymazat
  7. No já jsem ohlodaná až až už:-))))))))

    OdpovědětVymazat
  8. Mod,Tvůj blog je důkazem toho, že ač ohlodána, stále svěží!

    OdpovědětVymazat
  9. No tak.. tanečnice, ta ma jiste stehna jako z kamene :o)

    OdpovědětVymazat
  10. hahaháááá! tieto tvoje staré dobré príbehy! díík! že proximální stehno! nojo, chirurgické terminusy technikusy, niekedy sú fakt pôvabné! ;-) raz som čítala: "pacientka pohryzená vlastným psom, ošetrená lekárom. z rany nevyteká pus, ale v okolí je krepitus" ;-)....a takto pri práci krásne vznikajú rôzne básne ;-)

    OdpovědětVymazat
  11. SV, pěkně zrýmované :-)))
    Vidím, že ses do toho čtení dala téměř až ode dna, ach, kde jsou ty časy!

    OdpovědětVymazat