Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

úterý 7. listopadu 2006

Na dovolenou jedině do Kurvaserské ulice

díl druhý

Druhý den ráno už emoce vychladly, také zásluhou nádherného koupání a pokud si člověk v noci každou hodinu zopakoval: "Je to levné, je to levné, je tu krásně," dalo se to vydržet.
Milé sluníčko a vysoké modré nebe slíbily hned ráno krásný den a vše se ještě umocnilo, když mě kolem deváté probudila vůně kávy a teplých rohlíků. To se projevila první výhoda toho, když člověk jede na dovolenou s důchdci, kteří už od pěti hodin přemýšlí co by dělali.
Korunou snídaně bylo čerstvé vydání MF DNES, které taťka koupil, aby mu neutekly sportovní výsledky.
Novomanželka Květa nás po snídani vyhnala na koupaliště se slovy:"Už běžte, já to tady uklidím a uvařím  oběd, tak se vraťte asi ve dvě."
Ó, tuhle větu bych chtěla slýchat alespoň jednou týdně i doma!

Cestou k vodě jsme letmými pohledy přes ploty zjistili, že každý Mederčan má v garáži svého Čecha a že není domku, kde by neparkovalo auto s českou eSPéZetkou.
Kolem chodníku už byly naskládané domorodé babky a prodávaly nádherné broskve, melouny, rajčata, papriky, čalamádu a také spoustu strašlivých předmětů. (Na stánek se střírnými a zlatými hracími domečky, z jejichž střechy trčely otáčející se plastové květiny neonových barev ještě dlouho nezapomenu.)


V areálu mederského koupaliště je asi 5 bazénů, některé i termální, ale pro mě za zmínku stojí jen jeden, ten 50ti metrový, s nádhernou čistou vodou, měněnou vždy v pátek a tam jsem v dalších dnech zažila ten krásný pocit, když jsem v bazénu sama a jako první rozrážím ty drobné vlnky a nořím se do blankytné vody a kolem ani živáčka. Je to něco úžasného, co by se dalo přirovnat jen k tomu, když je ráno lyžař první na svahu a nechává svoji stopu na upraveném "manšestru".

Na druhé straně, plavat celý den nelze a do večera jsme měli prochozený celý Meder a s hrůzou zjistili, že naši domácí mají za zahradou velký vepřín. Tím se vysvětluje to množství much a zoufalý nedostatek mucholapek v místní Bille. Od této chvíle ke všem modlitbičkám přidávám ještě jednu: "Jakýkoliv bože, který mě v tuto chvíli slyšíš: Nedopusť, aby po dobu našeho pobytu, zejména v noci, foukal východní vítr."

Množství otevřených kavárniček a tanečních zahrádek však slibovalo, že i kdyby ten vepřín náhodou dal o sobě v noci vědět, možná to ani nezaregistrujeme.

Nemohu nevzpomenout na třetí den ráno, kdy nás vzbudil zoufalý výkřik našeho taťky:
"Tady jsou na poště pěkní blbci. Kvůli nim teď nemám noviny!"
"Co ti udělali?"
"Včera jsem tam kupoval Mladou frontu a dneska mi řekla ta baba, že Mladou nemá a že ji ani nikdy neměla. Ukázal jsem jí přesně, kde ty noviny ležely a ona na to, že tam nikdy nic neleželo.
Nechal jsem si zavolat vedoucího pošty a ten hňup ani neví, co včera na své poště prodával.
To je ale tupec!!! Já se tam ještě vrátím s bráchou, ten byl včera u toho, když jsem ty noviny kupoval."

Nechápeme. Vždyť ty noviny opravdu donesl.

"Brácho, pojď sem," volá taťka, "musíme spolu na poštu. Řekni, kde jsme včera koupili ty noviny!"
Strýc se přišoural, udiveně kouká a ptá se: "Proč se ptáš? Noviny jsi kupoval v TRAFICE NA NÁMĚSTÍ."

Minuta absolutního ticha.

První se začala smát mamka (ta může) a pak my ostatní. A když říkám smát, tak tím myslím půlhodinové hýkání a slzení a do toho chudák tatínek, který po dobu  pobytu už asi na poštu nepůjde. Pro filatelistu docela utrpení.
Jak den hezky začal, tak také pokračoval.
Dopoledne zase v bazénu, píšeme si s Alex uplavané kilometry, odpoledne na minigolfu (s vlastními míčky a holmi působíme jako divní exoti) a večer melounové orgie.
Do toho všeho nová tetička vaří, peče, smaží, abychom všichni viděli, jaký poklad si náš strýček přivedl do rodiny. Stále spolu zamilovaně švitoří a jako zlatý hřeb  společných výletů nosí stejná trička, na která si nechali udělat svoji společnou fotografii.
Ááách.

Přece jen všechny noci u vína a cimbálové muziky strávit nešly a v naší garáži se ukázalo jako nejlepší nápad vzít sebou Raid proti komárům do zásuvky. Určitě by tam dobře fungoval, kdyby tam byla zásuvka. To, že manžel našel v autě u nářadí prodlužovačku a mohli jsme si dotáhnout elektřinu z "kuchyňky", byl tak skvělý čin, že jsme mu za to odpustili i zapomenutý foťák. Už i proto, že se nerada nechávám fotit, ať už mokrá nebo suchá.

Dokončení a návrat zítra...


 

13 komentářů:

  1. Od koho bys chtěla slýchat tu kouzelnou větu? Od novomanželky Květy? Ó!!Doma nemám dosah, kyslíci mi to sdělili SMS ve 13,00, že jsi volala. Máš mail.hezký den

    OdpovědětVymazat
  2. Buteo - klidně i od Květy... :D

    OdpovědětVymazat
  3. Já bych taky klidně i od Květy:-))))))))

    OdpovědětVymazat
  4. Chodili si taky Mederci ukazovat svoje Pražáky a chlubili se, kdo má lepšího? :-)))

    OdpovědětVymazat
  5. Mod.že by Ti taky bylo jedno, kdo občas uvaří a uklidí, pokud by to bylo kvalitně, zadarmo a bez keců? Klidně i dvě Květy! :))Rowdy - nemám o tom žádné zprávy, ale myslím že určitě! ;)

    OdpovědětVymazat
  6. buteo a barmanko, vy jste kamosi?? znate se fakticky nebo jen virtualne???

    OdpovědětVymazat
  7. Bárotak to každopádně, mně je úplně jedno, která Květa uklidí a uvaří, akorát bych jí tedy říkala třeba \"Božka\" nebo tak nějak, protože k jménu Květa nemám zrovna vřelý vztah:-)))Každopádně mi teda chybí díl slíbený na včera!!:-((

    OdpovědětVymazat
  8. Pajo-ostrovankos buteem se známe jen virtuálně.

    OdpovědětVymazat
  9. Mod.Vidím, že jsi mi dala ještě 28 minut rezervy, ale stejně se mi nepodařilo dostát svému slibu. Teď už je připojení OK, takže za hodinku to napravím. ;)

    OdpovědětVymazat
  10. Ty Báro...víš...že tady děláš skvělou reklamu!Kurvaserský ulici...víš, že mě vážně napadlo...vyjet tam.A to jsme teprve u druhého dílu!

    OdpovědětVymazat
  11. MirkoDoufám, že přes tu ironii, je poznat, že se mi tam vlastně moc líbilo!!!

    OdpovědětVymazat
  12. Báro......proč myslíš, že mně napadlo, že tam chci taky?

    OdpovědětVymazat
  13. Mirko, máš pravduvšechno je to o lidech a o slunci...

    OdpovědětVymazat