Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

úterý 31. října 2006

Zase ten sex s hadem

fakt nejsem zoofil.

Kam se hrabu na Goču, který by lízal morče Numovi, pokud by ho polil kečupem :))

Včera jsem nesla známé nějaké pracovní papíry a ona mě pozvala na kafe ( a taky ukázat nového přítele). U branky mě přivítala spolu s malinkým pražským krysaříkem. Katka má takový hezký domeček a v domečku obývák, všude samé trámy, funkční i ozdobné v a polovině toho obýváku jsou dva schůdečky na vyvýšené "podium".

Na podiu stojí televize, hifi věž, pár dřevěných plastik a džungle z kytek. My jsme seděly v té nižší části pokoje na veliké sedačce a sotva jsme se uvelebily, už přiběhl přítel (nové koště dobře mete) s kafíčkem a zmrzlinkou. Katka na mě jenom mrkla a já pokývla, že tedy jako vidím a že dobrý. "Co na něj říkáš?" Co asi tak můžu říct. Za těch deset vteřin, co jsem ho viděla jsem si stihla všimnout, že má hlavu, tělo, dvě ruce a dvě nohy. Prsty jsem spočítat nestihla.

"Co já na něj říkám, je úplně jedno, ale co na něj říkáš ty?" odpovídám, ale bavit se mi o něm tedy vůbec nechce.

"Koupila jsem mu hada."

Heeeee? Tak to je mi novinka. Obvykle jsem viděla (je-li žena starší a zámožnější), že se chlapům kupují jiné hračky.

"Hada?! Ukaž!" Terárium neboli vlastně vivárium stálo hned za sedačkou a já si ho jen nevšimla. Asi proto, že ti hadi jsou tak tiší.  Andulky bych nepřehlédla.

"Můžu si ho pohladit?" Jo, jo, jo konečně si budu moct zase sáhnout na hada. Jsou tak nádherní. Tenká, suchá, jakoby vosková kůže je úplně napjatá a pod ní jsou cítit ty pevné hrající, někdy i smrtonosné svaly. Je to tak intimní se hada dotýkat. Vždyť je vlastně nahý... dobrý bože, na co myslím?

"Ne, na něj se teď sahat nesmí, on je strašně naštvaný." To mi pěkně sklaplo. "Jak je naštvaný, co dělá naštvaný had?" "Dělá schválnosti, převrací misku s vodou, všechno si rozházel a pořád se snaží dostat ven. Dobře ví, že je v trestu."

"V trestu, to jde? Uškrtil někoho?" ptám se žertem, ale při pohledu na to dvoumetrové tělo, bych uvěřila kde čemu. "My jsme ho donesli domů, dva tři dny byl v pohodě a pak přišel na to, jak si otevřít terárium, udělal malou škvírku, strčil tam hlavu a tak dlouho se snažil, až se tou škvírou protáhl celý a zmizel.

DVA MĚSÍCE jsme ho neviděli. Já jsem hrůzou nespala, pořád jsem hlídala psa. O toho jsem se bála nejvíc. Celé dny jsme ho hledali, nevěděli jsme, jestli utekl ven a je nadobro pryč nebo je někde v domě. Včera jsme ho našli. Napadla mě poslední možnost, že by mohl být tady pod tím podiem a taky, že jo. Barák není podsklepený, tam bylo chladno a on se tam asi zazimoval a usnul. Vůbec nešel vytáhnout, jak byl ztuhlý. Teď je v teráriu a zuří."

 A tak jsem nechala Katku se zuřícím hadem a odcházela jsem s pocitem, že kdybych já měla hada, tak u mě by byl moc spokojený...

14 komentářů:

  1. Christine, jmenuje se Filip a je to hroznýš královský. Byla jsem tak drzá, že jsem se na dnes nechala pozvat, až ho budou krmit živým potkanem. \"Budeš koukat, jak ho uškrtí.\"

    OdpovědětVymazat
  2. zajímavější by to bylo, kdyby filfu nakrmili krysaříkem..:)

    OdpovědětVymazat
  3. mykee, všechno bude. Oni ho určitě neuhlídají... ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Máš to ale zajímavé známé :)

    OdpovědětVymazat
  5. proboha!!! jak mohla v tom baraku vegetovat?? uaaa!!

    OdpovědětVymazat
  6. Spolužačka měla krajtu. TEda, asi ještě má. Jmenuje se Orin. Mylsím, že mě párkrát i zvala na návštěvu, nebo možná ne, je to jedno. Stejně bych nešel. Ne že bych je něměl rád, ale asi jsem se neměl koukat na filmy jako Sidewinder, když jsem byl ještě batole... :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Wu - mně s pořád něco děje. Proto jsem si založila blog, abych si to trochu srovnala a občas se i ohlédla a zamyslela. Je mi moc líto, že den nemá 48 hodin a kolik času se musí proležet v posteli, když by se dalo dělat milion užitečnějších činností.muris - ona byla pěkně zděšená. Tím víc, že nevěděla, zda tam ten had vůbec je nebo kdy se vynoří. Měla chlapovi raději koupit koloběžku.sunfreedom - kdyby jsi měl se spolužačkou i nějaké \"neškolní\" úmysly, věřím, že by Ti nevadilo, ani kdyby měla pokoj plný sklípkanů ;))

    OdpovědětVymazat
  8. to Bára: ještě štěstí, že zrovna s touhle sem teda žádný neměl... :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Tak to je sílabych asi ani neusnul :D A ty máš tak ráda hady joooo ? ;)

    OdpovědětVymazat
  10. PokojíííkuK hadům chovám směs pocitů od úcty pro jejich klid i rychlost až k obdivu pro jejich krásu. Včera odpoledne jsem byla na tom krmení a had s potkanem si 40 minut koukali upřeně do očí a pak had usnul. Nic se tedy nekonalo a já si o tom hadovi alespoň nezkazila estetický dojem :)

    OdpovědětVymazat
  11. \"kůže je úplně napjatá a pod ní jsou cítit ty pevné hrající, někdy i smrtonosné svaly. Je to tak intimní se hada dotýkat. Vždyť je vlastně nahý... dobrý bože, na co myslím? \"Teda, Barčo... ty v člověku dokážeš vzbudit představivost :o) A ty volné asociace... :o)

    OdpovědětVymazat
  12. Je vidět, že máš temperament... ja nevím jak to popsat, prostě z tebe cítím takovej vzrušující náboj... nejen tím, co čtu tady, ale i v mailech...

    OdpovědětVymazat
  13. Gino,že Ti v mailu zavrčím, abys nezlobil není vzrušující!

    OdpovědětVymazat