Pracujete za peníze?

..no to je, ale přízemní!

Stále mě baví, jak se to na vesnici bere "po sousedsku".
Jeden druhému vypomůže za různé naturálie a z jiných regionů slyšívám, že si sousedé občas dokonce některé přebytky i DARUJÍ. Tohle sice na Hané neexistuje (lakomý Hanák by si raději nechal useknout ruku, než by někomu něco dal), ale někomu něco, v rámci volného času, udělat a odnést si za to tašku brambor nebo přerostlých okurek nakladaček, to tady funguje zcela běžně.
Trochu to začíná být problém, když ta práce člověka živí, nebo-li je to jeho zaměstnání a tím pádem by rád dostal zaplaceno v penězích.
A tady mám krásný a zářný příklad v osobě mého muže. Ne, že by ho držely nad vodou občasné zakázky od lidí v obci, ale úplně zanedbatelné to pro něj asi není.
Nepamatuji si, že by někdo přišel s penězi a pokud ano, tak největší bankovkou byla zcela jistě padesátikoruna.
A teď dostávám se k meritu věci.
Za co pracuje takový OSVČ zámečník:
- za "Děkuju"  ... no comment
- dále za kotel slivovice. Jenže on nepije, takže ten kotel vždy odmítne a jiná alternativa už mu nabídnuta není
- velmi často ke mně dolehne fráze:"Napiš to na futro a až toho bude víc, tak se srovnáme.." Už snad ani nemá futro, kam by šlo něco vepsat
- za nabídky různých protislužeb, které jsou pro mého muže k ničemu
- za něco, co dotyčný ukradl v práci, ale on sám to nepotřebuje
- asi dvakrát do roka za dobré ryby od kamaráda rybáře, ale to mě potěší
- jednou do roku, před Vánocemi za trochu zvěřiny od kamaráda myslivce a to mám také radost
- jednou za rok za pětilitrovku medu od strýčka včelaře, kterému celý rok opravuje jeho staleté sekačky na trávu, to taky docela ujde
- jednou za život (zatím) za nabídku k sexu od sousedky, které se porouchalo čerpadlo ve studni. Údajně odmítnuto z důvodu jejího vzhledu a značné podroušenosti. Né, že bych se divila.
- produkty ze zahrádek ve stavu těsně před vyhozením na kompost už jsem se zmiňovala na začátku

A teď přijde ta bomba, kvůli které to celé píšu, protože to, co přinesl včera, to mě odrovnalo docela.
Takové osoustružení brzdových kotoučů pro člověka ze sousedství přece také nemůže být za peníze, to je jasné.
Manžel přišel domů a v ruce držel mikroténový pytlík s něčím, vypadalo to na rajčata.
"Udělej z toho salát, náme to hned spotřebovat," pravil a podal mi ten svůj výdělek.
Oči mi vylezli z důlků:"Proč jsou ta rajčata rozkrájená na čtvrtky a proč jsou to jenom dužiny?"
Nějak jsem to nechápala.
Začala už snad paní sousedka salát dělat a pak se rozhodli, že nám to dají?!

Vysvětlení bylo mnohem prostější, než bych čekala.
Majitel brzdových kotoučů pracuje ve firmě, která produkuje semena rostlin. Hlavně rajčat, okurek a květin.
No a tahle "rajčata"  si vzal v práci, protože po vydlabání semínek se zbytek rajčete stává odpadem a je volně k rozebrání pro zaměstnance... 

Skoro by se mi chtělo vyhlásit anketu (či snad řetězovku?) na téma:

Za co nejblbějšího jste kdy pracovali?

Pokrájená dužina z rajčat se mi zdá jako dobrý začátek, který nastavuje laťku hodně vysoko.
Ale možná se pletu a budu převálcovaná něčím daleko originálnějším.

P.S. Z ankety vyřazuji předem nájemné vrahy, kteří za svou práci dostali zaplaceno formou ubytování a stravy na státní útraty.