Kdybych měla tolik času, co ho momentálně teď nemám, tak bych se rozepsala více. Nevadí, tak alespoň to hlavní. Smutný a nešťastný děda si moje pozvání do psího útulku už nevyposlechl. Včera jsem u něj zvonila a nikdo nepřicházel otevřít.
Asi šel nakoupit, stavím se později, řekla jsem si a víc to neřešila.
Za dvě hodinky jsem u něj zvonila zase.
Zase nic.
Stála jsem před domem a začala se i trochu obávat, zda se mu něco nestalo.
"Odjel k dceři," ozvalo se najednou z okna vedlejšího domu.
"K dceři?" opakuji překvapeně..
"My jsme jí zatelefonovali, aby přijela, že je na tom děda zle," pokračoval soused.
V dalším hovoru jsem se dozvěděla, že ono "dceru mám daleko" znamená 20 km ve vedlejším městě.
Prý u nich na čas zůstane, dnes ráno ho dovezla, aby si mohl přenosit své květiny k sousedovi do průjezdu a bylo tak o ně alespoň trochu postaráno.
Mám radost.
Třeba ta smrt malé jezevčice Pajdy dá zase do pořádku rodinné vztahy, poškozené důvody, které už možná dávno odnesl čas.
stejně bych to možná s tím pejskem nevzdávala úplně...
OdpovědětVymazatNejakou dobu nechat v klidu, si myslím.
OdpovědětVymazatAle hrklo ve mně...
OdpovědětVymazatfade, buteo,uvidím, jak dlouho zůstane pryč. Pokud to bude jen trochu dobré, bude jen ideální už do ničeho nevstupovat.. ovšem taky může být všechno úplně jinak :-)zcr, ve mně nejprve také.
OdpovědětVymazatZrovna včera jsem si říkal jak to asi teď vypadá... tak to je docela deus ex machina řešení... snad to bude všechno OK.
OdpovědětVymazatKamio,ať se stane, co se má stát...
OdpovědětVymazatBaro, tos mi pripomela text jedne pisne, kde se recituje \"nechci aby se stalo co se ma stat, z moji krasny zeny aby byl jen tlustej kamarad\" :DDD
OdpovědětVymazatGino,tak tu teda neznám :-DD
OdpovědětVymazatteda úplně jsem se taky obávala, jestli se mu něco nestalo, jak jsem byla na začátku psaní... ufff
OdpovědětVymazat