Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

pátek 13. října 2006

Šampaňské v bazénu

Nezáživný začátek, veselý konec.


V létě mě bývalá kolegyně (nyní už v hlubokém důchodu) pozvala na chatu. Vrátila se z dovolené ve Španělsku a chtěla mi ukázat fotky a popovídat zážitky. Trochu nuda, ale protože ji mám ráda a vím, že o té cestě dlouho snila a ještě déle na ni šetřila, tak jsem pozvání přijala a vyhradila si na to celé odpoledne (kratší tu určitě nebude.)


Co jsem čekala, to se bezezbytku konalo: kafe, piškot, 3 albumy fotek, limonáda, hodinové video, jednohubky, limonáda (byla jsem autem), mušle, hrst písku a "jednu pohlednici jsem ti přivezla, tumáš."


A na závěr, už mezi dveřmi, jako prémie - nejhorší zážitek:


Představ si, že s námi letěl i takový chlap, byl sám, ožral se hned na letišti, celou cestu otravoval letušky, nechápu ty děvčata, jak to mohly vydržet a nevrazit mu jednu za ty jeho oplzlé kecy. Všem nám šel na nervy už od samého začátku. V hotelu se choval jako dobytek, pořád v lihu, jen se válel u bazénu a ANI JEDNOU!! nesešel dolů k moři. Proč tam vůbec jezdil! Říkali jsme mu Šampus, protože bez flašky šampaňského nedal ani ránu. Z něj se tam měly dobře jen ty servírky, kterým nechával šílené spropitné a pak je za to plácal po zadku. No, nechutné. A když jsme přiletěli zpátky, tak ani nemohl vědět, že někde byl.

Uplynuly dva měsíce a v baru se stavil můj spolužák.
"Čau, nalej šampáňo."
"Já šampaňské nerozlévám, to by sis musel koupit celou flašku."
"No a kdo mluví o jedné skleničce?"


Aha.


Tak bouchnu jednu flašku a Jirka se rozpovídá:


"Musím ti říct, jak jsem byl letos na senzační dovolené. Tak  famózně jsem se ještě neměl. V práci jsme brali velké prémie, tak jsem si koupil Španělsko v luxusním hotelu a už na letišti jsem měl bezvadnou náladu, nejdřív jsem to rozbalil v letadle s letuškama a pak v hotelu jsem měl všechny servírky.

Šampáňo teklo proudem, voda v bazénu nádherná, průzračná...já vůbec nechápu, proč se ti blbci z našeho zájezdu chodili koupat do toho smrdutého moře, když tam šly splašky z celého pobřeží. Možná, aby si pak mohli vytahovat z chodidel mořské ježky a mazat si žahance od medúz.
Celej den jsem se mohl jen válet, kolem chodily samé modelky, žrádla, co kdo chtěl, takhle to asi vypadá v RÁJI..."

Hlavně, že se vám oběma na dovolené líbilo. O to přece šlo, ne? 

3 komentáře:

  1. Vytrhnu ze dvou vět : ...ještě déle na ni šetřila......v práci jsme brali velké prémie ...Když jsi k tomu přidáme velký věkový rozdíl, tak je vše, jak má být.

    OdpovědětVymazat
  2. Buteo to vystihl. On potřeboval utratit velké prémie a ona si užít dovolenou za našetřené peníze. Jednoduché.

    OdpovědětVymazat
  3. Kolikrát už jsem zažila, že byla parta známých na společné dovolené a když pak vyprávěli své zážitky, přísahala bych, že byl každý na opačném konci světa. Tady mě to taky zaujalo: jedna dovolená - dva úhly pohledu...

    OdpovědětVymazat