Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

pátek 20. října 2006

Den slibů,

den jako každý jiný


Pokud musím něco vyřizovat, docela mi vyhovuje, když se dotyčný staví za mnou v baru v nějaké poobědové době. Jsme tam sami a je dost času na domluvení všeho potřebného.
Včera to bylo také tak. Tedy mělo být.

Na 13:00 pojišťovák (mělo mě varovat už jeho jméno), který mi postupně udělal už TŘI pojistky pro případ vykradení a živelné škody a teď je v tom takový zmatek, že se bombardujeme s pojišťovnou zuřivými doporučenými dopisy a maily a výsledek je nula. Pan Wassermann slíbil, že to dáme do pořádku.
 
Na 14:00 zlatník, který mi LONI vykoupil nějaké staré zlato a slíbil mi z něho udělat něco pěkného. Je to umělec, nechávala jsem to na něm, počítala jsem i s bohémským termínem, ale rok mu musí stačit. Minulý týden mi slíbil, že je to hotové a staví se.

Na 14:30 topenář, který musí dodělat jeden radiátor, aby těm ještě nerozpitým nebylo ze začátku zima, tak jako loni. Stíhala jsem ho celé léto, zatlačen do kouta, slíbil tento čtvrtek.

14:40 nikde nikdo. Zvoní chlap ze sousedství, prý je dnes doma a čeká na topenáře, aby mu zprovoznil plynový kotel. Bude na něj čekat u mě, protože z mého okna vidí na svoje dveře a kdyby tam to VODO-TOPO AUTO zastavilo, tak ho uvidí stejně jako od sebe a půjde mu otevřít.
Doufám, že to není ten můj topenář. Ne, ten můj je Martin, toho jeho neznám.

15:00 klábosíme, čekáme.

16:00 jsme naivní, stále si oba myslíme, že se alespoň někdo objeví.

17:00 teď už je to jasné. To si můj telefonní oprátor zase namastí kapsu, jak budu z těch hajdaláků dolovat další termín...


Asi se všichni čtyři ztratili v časoprostoru nebo v nějaké hospodě.
Pokud jste si včera všimli pojišťováka, zlatníka a dvou topenářů, jak spolu někde chlastají, tak mi dejte, prosím, vědět. Určitě to byli ti naši.   

7 komentářů:

  1. ještě že jsem nikdy žádného pojištováka, ani zlatníka, ani topenáře nepotřebovala...prosím tě, psala jsi mi na mém blogu o počítadle, já jsem se u toplistu zaregistrovala už předtím, ale bohužel nevím, jak ho vložit do blogu, je někde nějaký návod (stránky dělat umim, ale tady na blogu nevím, jak to tam vložit) dík j.

    OdpovědětVymazat
  2. Všichni vyznávají stejné politické heslo:!Slibem nezarmoutíš\".

    OdpovědětVymazat
  3. PravděpodobněWassermann ty dva utopil a teď si je prohlíží v hrníčkách :-))

    OdpovědětVymazat
  4. ještě lepší je, když si člověk kvůli pár flákačům, kteří přicházejí s úsměvem na rtech o tři hodiny později, nebo vůbec, musí brát dovolenou

    OdpovědětVymazat
  5. buteo - u mě to heslo funguje takhle: Nesplněným slibem pěkně naštveš. Rowdy - mně to jeho jméno evokovalo jiné: Unterwassermann. A za tím si stojím :)mykee - mě to v době mobilů vytočí do běla a pak ještě do ruda, když není někdo schopen zavolat, že mu do toho něco vlezlo, a ať nečekám. Dalo by se říct, že to považuji za základní lidskou slušnost. Doteď se mi z nich nikdo neozval a já čekám, až vychladnu, abych je nemusela zabít do hlavy. Ale jinak v pohodě :)

    OdpovědětVymazat
  6. spoon - bar mám jinde. Úmyslně. Mám těch aktivit víc (všechny doma) a tak jsem ráda, že mohu vypadnout z domu mezi lidi.

    OdpovědětVymazat