Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

pondělí 16. října 2006

Malé privilegium, které potěší

Kdo je nejlepší přítel knihomola? No přece knihovník!

Moje láska ke knihám je velká a protože nemohu mít doma všechny (ne, že bych nechtěla,ale už dvakrát jsem si nechala přidělávat další police ke knihovně a teď už není kam), musím tu touhu po písmenkách uspokojovat v knihovnách.

Ano správně, ne v knihovně, ale v knihovnách.

 V našem maloměstě je totiž zařízení, které se jmenuje Městská knihovna, ale já bych to spíš viděla na Městské skladiště braku, který nikdo nečte. Šla bych dokonce ještě dál, jestliže vidím knihovnické zařízení jako jídelnu pro duši, tak ta naše knihovna je nemocniční dietní jídelna na oddělení pro pacienty s odoperovaným žaludkem.

Vzpomínáte na knižní čtvrtky? V ten den vycházely nové knihy a před knihkupectvími stály dlouhé fronty milovníků knih. A pan vedoucí byl NĚKDO a nejlepší bylo, když jste měli známého a ten měl švagra a ten se znal s panem vedoucím...

Tohle dodnes zůstalo v naší knihovně. Pokud tam nemám někoho známého, tak mám smůlu a můžu si dokola číst jenom Gogola (dokonce už se mi začíná i rýmovat). Po pár letech utrpení jsem zjistila, že vesnické knihovny jsou na tom mnohdy daleko lépe, neboť stačí zapálená paní knihovnice a vlídný starosta a flexibilním rozpočtem a zázrak je tu.
Knihovna, kde je co číst a kam nechodí moc lidí, protože na vesnici se čte obecně méně (přijdu domů z pole, popravím králíky, slepice, udělám večeři děckám a starému a bechnu sebou do postele a spím, nohy mám ještě na zemi, vždyť vstávám v pět)  a když už, tak jsou to hlavně časopisy, různé večery pod lampou a povinná četba pro děti do školy a s těmito čtenáři se málokdy tahám o jednu knihu se slovy: "Já jsem ji viděla dřív".
Podařilo se mi takovou jednu knihovnu najít, včetně regálů a předsíně má asi 50 m čtverečních, ale ještě se mi nestalo, že bych odcházela nespokojena.

Dokonce jsem po nějaké době zjistila, že ty Místní knihovny spolupracují s Městskou knihovnou a teď pozor, všechno se vysvětluje: Městská knihovna pravidelně zapůjčuje knižní novinky na vesnice (tedy jen tam, kde projeví zájem) a proto se v Místní knihovně pravidelně obnovuje pultík s novinkami daleko pestřeji, než ve městě.

Ve městě to funguje tak, že kniha přijde sice v několika exemplářích, ale něco jde na vesnice a zbytek si vezmou pod svá křídla knihovnice pro své známé a teprve až si to přečtou všichni známí a jejich rodinní příslučníci a další kamarádi, tak se dostane na běžného člověka, ovšem v tu dobu už to dávno není knižní novinka, ale knižní stařenka.

Jsem ráda, že jsem si našla tu svoji knihovnu a protože občas ochotně s něčím pomohu, vysloužila jsem si tím jedno skvělé prvilegium: když přijede paní knihovnice z nákupu nových knih, tak jsem první komu volá.     

8 komentářů:

  1. já mám zkušenost i s nadnárodní knihovnou (úpadek!)... a na tu městskou nedám dopustit!

    OdpovědětVymazat
  2. Novinky v knihovnách\"Novinka\" v knihovně bohužel neexistuje. 1) Nákupy se provádí průběžně celý rok a na pult se uvádějí podle faktur. Takže někdy se stane, že hromada knih leží ve zpracování dva měsíce a čeká, než dodavatel pošle či odběratel zaplatí fakturu.2) Je fakt, že knihovnice odkládají knihy - ale nejen pro známé, nýbrž také pro staré a nechodící, kteří už mají přečtenou celou knihovnu a kterým chodí půjčovat pečovatelky a sousedky a rodinní příslušníci3) u nás máme knižní pátek - každé ráno v 9 hodin vtrhne do knihovny tatáž skvadra - hole nehole, berle neberle, pádí do druhého patra urvat tu svou novinku. Na jejich obhajobu dlužno dodat, že jsou to velcí čtenáři a na knihách \"nesedí\" - nýbrž je nechávají kolovat - nejdříve samozřejmě mezi sebou.:o)Pro ty, kteří se chtějí u nás k novinkác dostat a nechtějí denně číhat u pultu vráceno, poskytujeme možnost rezervace přes internet - novinky jsou tam vyčleněny vždy po týdnech. Služba je zpoplatněna 10-15 Kč - což je myslím pakatel :o)Městská knihovna musí také plnit tzv. regionální funkce. Proto nakupuje pro obecní knihovny z jejich peněz a zejména ze státních peněz pořizuje knihy do tzv. výměnného fondu - soubory knih putují mezi obecními knihovnami a tudíž se i na malé vísky s minirozpočtem dostane více knih. Navíc aktivní obecní knihovnice si může přijít knihy do svého i výměnného fondu vybrat podle zájmu svých čtenářů.Stav obecních knihoven opravdu záleží na \"kulturní úrovni\" zastupitelstva a knihovnice :o)

    OdpovědětVymazat
  3. Báro...i já mám knihy už všude. I na záchodě, v kumbálu na zahradě...plnej dům a plnou chalupu.Některé i třikrát. Vůbec se v nich neorientuju. Když někdo nějakou potřebuje, obrací se na mně s důvěrou. Jistě...tu knihu někde mám...ale...Je to úchylka a hloupost...potřebuju je prostě vlastnit!

    OdpovědětVymazat
  4. Muris - já tu městskou využívám, když dostanu chuť na klasiky, ale současní autoři, to je potíž. Márinka mi to vysvětlila vyčerpávajícím způsobem

    OdpovědětVymazat
  5. Márinko, díky za vysvětlení, už když jsem to psala, bylo mi jasné, že ten problém není černobílý.

    OdpovědětVymazat
  6. Mirko - to jsi můj člověk. A víš kde je to nejhorší? Když mě moji blízcí předstanou hlídat v Levných knihách...Je hodně knížek, ke kterým si přeju se vracet a to pak mají v antikvariátech hody.

    OdpovědětVymazat
  7. Knihovna ?Naco ? Já mám velkou doma ;)

    OdpovědětVymazat
  8. Pokojíííku - to je slovo do pranice. Přivedl jsi mě na myšlenku, zda by nebylo nejlepší bydlet v Knihovně (ne v knihovně). Úplně to vidím: křeslo, gauč, lednička, varná konvice a jezdila bych tam na víkendy...

    OdpovědětVymazat