Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

středa 31. prosince 2008

Pár slov

ještě za střízliva.

Vánoce jsou za námi, zrovna tak adventní věnce, stromečky, smažení kapři a nevolí svíjející se žlučníky.
Někdo Vánoce nesnáší, někdo se těší už od léta a spoustě jiných je to jednou, jak přišly, tak odejdou.
Kdo přežil, je prudce vržen do nového roku, bez vlastního přičinění a bez možnosti zařídit to jinak, jsme všichni opět o rok starší a co jsme loni nestihli, to už nedohoníme.
Česká pošta se prohýbá pod množstvím novoročenek a přání všeho nejlepšího do dalšího roku, přichází čas bilancování.
Každou chvíli slyším někoho, jak si dává všelijaká předsevzetí, že od prvního bude všechno jinak a zrovna tak často doléhá k mým uším i pevné odhodlání, žádné předsevzetí si nedávat.
Musím se přiznat, že i já navenek patřím k té druhé skupině, ale úplně tajně, v tichu své komůrky, aby to nikdo nevěděl, vždycky si na sebe ušiju něco obtížně splnitelného.
Proč to dělám? Nevím. Asi, abych měla co vláčet v mysli po celý rok a týrat sama sebe, že "už je květen a já nic".
Loni to bylo poprvé jinak. Mé tajné přání bylo, abych se dokopala dodělat všechno, co mám rozdělané. No, VŠECHNO je moc silný výraz, stačilo by NĚCO. A příští rok zase něco. Velké věci lze plnit jedině postupně, jak se člověk nechá zavalit  najednou vším, neudělá nic, to už jsem si také vyzkoušela. Povedlo se mi to dodržet a já objevila velmi hezký pocit, kdy má člověk radost sám ze sebe.
Ruku na srdce, kdo nemá ve své garáži, dílničce neba na psacím stole něco, co tam leží už kolikátý rok? A my dobře víme, že kdybychom se do toho pustili, tak to je za půl roku nebo možná za měsíc v chodu a dostaví se ten neopakovatelný pocit radosti, že jsme překonali toho horšího v nás a zvítězil pilný a pořádný.
Když měl můj muž 17 let, pokazil se mu pionýr. On ho tehdy rozdělal, že ho spraví a do té chvíle uplynulo již 37 let. Díly nebohého pincka jsou zavěšeny v zadním koutku garáže u stropu a vždycky, když do nich můj muž břinkne hlavou, jak v těch místech hledá něco jiného, řekne:"Sakra, musím to dodělat, ať na tom můžou jezdit děcka."
Říká to už tak dlouho, že "děcka" mezitím dávno vyletěla z hnízda a mají svá auta.
Ovšem teď se mu začalo blýskat na lepší časy, narodil se nám syn, má 16 měsíců a je tu reálná naděje, že až bude mít patnáct let, tatínek by mu toho pincka mohl složit. Bude-li na světě.
A proč to tady povídám?
Protože to souvisí s mým novoročním přáním.
Zdraví a štěstí vám jistě popřeje spousta jiných lidí, ale já vám popřeji něco jiného. Abyste každý v sobě našli odhodlání zprovodit  ze světa nějaký ten letitý nedodělek, něco, co odkládáme stále dokola každý rok a zdaleka se to nemusí týkat jen věcí.
A pokud patříte k té malé skupince pořádných lidí, kterých se toto vůbec netýká, tak vám přeji ať si ještě dlouho můžete užívat všeho, co vám dělá radost, protože na světě je krásně!
 


 

28 komentářů:

  1. Heh... to kdyby se povedlo! Dík a skoro nic by mě to nestálo ...

    OdpovědětVymazat
  2. óóóóójá patřím k té větší skupinědíky za přání, určitě se něco najde ,-)a Tobě taky přeji radost ze sebe sama***někdy stačí i jen tak, bez předsevzetí

    OdpovědětVymazat
  3. Milá BároPreji si,at na sve ceste zivotem potkavam jen same Barmanky Bary,ktere se smeji nad kazdou rozbitou sklenickou v domneni,ze jim strepy prinaseji stesti a nezlobi se na neopatrneho hosta.TOBE,ALEX A MALINKYMU DESTRUKTORKOVI--CO JEN SI PREJETE,vsechno čárymáry fuk-spln již se :oDEva

    OdpovědětVymazat
  4. Ano ano, zdánlivě obyčejné věci, a přitom nejsou tak snadné, jak by si člověk myslel. Souhlasím, je důležitý mít svého pincka v pořádku, bez ohledu na věk :-) a ostatní důležitý věci taky. Vzhledem k tomu, kolik mám těch svých rozdělaných na seznamu, tipuju, že zrovna tohle přání padlo na úrodnou půdu (eh, vlastně na potřebnou, snad z ní úrodnou udělám), děkuju za něj.

    OdpovědětVymazat
  5. Baru, Tobe a Tve rodine take vse nejkrasnejsi, hlavne zdravi. Ja jsem z te skupiny lidi, kteri zadne nedodelky nemaji - skritek poradnicek :)

    OdpovědětVymazat
  6. Helou Báro,fíky za hezké přání a pobavení nad nebohým pinckem! taky jsem takhle cosi odkládala.. jo svetr na štrykování! pět let se prášilo na torzo bez zad a s jedním rukávem. žel Bohu, nevydržel jak vaše plechy... dali se do něho moli, takže heslo nedokládej, páč jednou NEBUDE! platí i zde bezezbytku;-) hezký sváteční den a taky si užívej života. ať je hezký a nic neproteče mezi prsty:-)

    OdpovědětVymazat
  7. A za chvíli bude jaro a to se teprve nadechnem a začnem dodělávat a rozdělávat a uklízet a vymetat...ať jsi šťastná s celou svou rodinkou.

    OdpovědětVymazat
  8. jo \"hříchy mládí\"... nedodelku by se taky par naslo...Tobe do noveho roku vsechno nej... at uz je to pro Tebe cokoliv (mrk)

    OdpovědětVymazat
  9. Tak teda preju, Baro,at se ti to predsevzeti podari splnit. ;o)

    OdpovědětVymazat
  10. Báro,díky za krásné přání, takových kostlivců mám taky pár... hm... :P Tobě přeju, aby Ti ta radost ze sebe samé zůstane celý rok i bez předsevzetí.

    OdpovědětVymazat
  11. Takových symbolických pincků máme myslím každý několik. Bohužel na dokončení většiny z nich nám chybí příznivé vnější okolnosti... peníze, souhra náhod, liknavost někoho jiného... kéž bychom na všechny ty naše fichtly měli vše ve své moci, to by pak bylo postupně splnitelné... ;-)

    OdpovědětVymazat
  12. paja-ostrovanka2. ledna 2009 v 13:44

    ano ano, cely seznam bych sestavila... tak pomalu pomalu. jak rikaji rekove-siga siga:)

    OdpovědětVymazat
  13. To je krásné přání, Báro! Taky mám nějaké ty nedodělky, které už nemůžou dále čekat. Je třeba se zase posunout. V létě otec zprovoznil simpsona a začala na něm jezdit má patnáctiletá sestra, je z něj nadšená a otec je nadšený z ní, tak hurá do toho!

    OdpovědětVymazat
  14. Báro, také patřím k těm nedodělkářům a moc se mi líbí tvá slova, že velké věci se musí plnit postupně, jinak se neudělá nic. Krásně jsi to napsala.Přeji tobě a tvým blízkým všechno nejnejnej do nového roku!

    OdpovědětVymazat
  15. Zuzi,ono to opravdu skoro nic nestojí, jen umět se poslechnout, musím se ještě cvičit, ale snad to postupně zlomím.Gombo, někdy je to těžké mít radost z čehokoliv. Mám pocit, že jsem ten nový rok asi nezačala moc dobře...Cheorchio milá, děkuji ti MOC!Jirko, tak když budeš chtít, dej během roku vědět, jak se ti to daří, jo?A když se ti dařit nebude, dej vědět také, aby mě to uklidnilo, že v tom nejedu sama.

    OdpovědětVymazat
  16. Také by se našla spousta : No někdy to snad dodělám!!!! Jsem strašně ráda, že loňský rok mne donutil si jedno své dávné přání dodělat to, dokopal do konečna. Je to pak blažený pocit. Takže hodně takových blažených pocitů též přeji.

    OdpovědětVymazat
  17. Kharmino,mít tvou fotku, nalepím si tě na přední stranu diáře jako připomenutí toho, jaká bych chěla být a kam směřuji :-).Bez věčných nedodělků se žije lépe, to už teď vím také.Ahoj lexulko, tos mi připomněla, jak jsem jednou šila manšestráky na Alex (měla asi 3 roky) a ona mezitím vyrostla. Škoda, že jsem je (nedošité) vyhodila. Teď mohly být na Destruktora. :-)Letošní rok bude pro mě hodně důležitý, tak snad nám všechno vyjde.Abu, už aby to jaro tady bylo a s ním odešly i poslední bolesti roku minulého do propadliště dějin!!!Blondýno, díky, tobě hlavně přeji, ať hezky užíváš toho, co máš!

    OdpovědětVymazat
  18. Obyčejná ženská,děkuji :-)sedmi, tak ať se daří. Radost ze sebe samé je pocit velmi křehký, málokdy vydrží déla než chvilku, ale fajn jsou i ty chviličky.Kamio, rozdělané věci, které visí na liknavosti někoho jiného mi neleží ani v patě. Stačí, když zprovodím ze světa to, za co odpovídám jen já sama. Myslím, že letos bude více času než loni!Pájo, pomalu, ale jistě, každý den kousek, budu si pamatovat... siga siga... :-))

    OdpovědětVymazat
  19. Čagi,jedině tak! Hurá do toho...jiná možnost není!Felixo, děkuji, tobě také přeji, ať se ti podaří vše, co si naplánuješ!Elizo, je to příjemný pocit, že? Tedy, pokračujme v započatém díle.

    OdpovědětVymazat
  20. Baros temi nedodelky mam postup pro pozvolne reseni (jak sama pises, hned a vse je nerealne). Reknu si: kazdy den/tyden (podle chute a casu) neco maleho dodelam/doresim. Pocita se i probrany stoh papiru na stole, odpoved na dopis staricke tete,presazena velka kytka v obyvaku... :-)Pocity jsou pak vitezoslavne..:-)

    OdpovědětVymazat
  21. Jeste:neni to jenom problem soucasnosti, ja po babi nachazela k sobe sespendlene nastrihane dily latek v truhle na pude,tu potencionalni sukne, tu bluza.. spendliky uz byly rezave:-)Odolala jsem pokuseni to dokoncit, strihy i materialy jsou dnes jine:-)Ale potesi, ze nejsme jen my nedodelkova generace:-)

    OdpovědětVymazat
  22. Jé, ahoj bosorko!To je přesně ono, jak to říkáš. Rezavé špendlíky...znám dobře :-)Nedodělky měli jistě i lovci mamutů!!! Vždyť jsme pořád ti jedni, obyčení lidé.

    OdpovědětVymazat
  23. Bosorka : přesně, přesně tak......

    OdpovědětVymazat
  24. Barotvoje novorocni zamysleni mi sedlo:-)A ted jeste dodatecne zkusim blejsknout svou lednicku, fajn vyzva:-)Ukaz mi svou lednici a my uvidime co jsi zac:-) No myslim,ze vzhled vetsiny lednicek poznamena vyskyt vetsich ci mensich destruktorů:-)Jestli mi tedy zafunguje kabel od mobilu a nekdo mi poradi jak se sem pridavaji fotoprispevky...:-)

    OdpovědětVymazat
  25. ..(kdyz nemam sve stranky)

    OdpovědětVymazat
  26. Bosorko,usilovně jsem přemýšlela, jak to s tvou ledničkou uděláme a vymyslela jsem následující: Jestli chceš, tak mi fotku ledničky pošli mailem a já ji přidám sem, k tomuhle článku. Mail na mě máš, ale pro jistotu: barmanka3@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  27. dik zkusim to, nez odjedu do hor:-)jdu na to

    OdpovědětVymazat
  28. Bosorko,budu se těšit, dnes mám na to trochu času, bo Destruktor šel spát později a ještě chrupká.

    OdpovědětVymazat