Posmrtná protekce

Co takhle rovnou hibernace ve farním mražáku?

"Mazaná matka má dítě v lednu," sdělila mi tuto překvapivou skutečnost paní hospodářka u nás na obci, když jsem se jí ptala, kdy budu muset zaplatit poplatek za likvidci odpadu za nového člena naší rodiny.
"V roce, kdy se dítě narodí, za něj neplatíte," dovysvětlila mi ten rébus, proč nejsem mazaná, když se mi dítě narodilo v červenci.
Ále co, hlavně, že se mi nenarodilo v prosinci, to bych neušetřila vůbec nic, zasmála jsem se v duchu, že jsme někde v tom zlatém středu a mrňous může produkovat půl roku odpad, aniž by za to musel platit.
Na druhé straně jsou naše zákony velmi diskriminační, neboť poplatek za psa se musí zaplatit, jakmile štěně dosáhne věku tří měsíců.
Myslím, že je to vůči pejskům nespravedlivé.
Ale to jen tak na okraj.
To překvapivé zjištění, ke kterému jsem přišla jako slepý k houslím, mě teprve čekalo.
Potřebovala jsem ještě mluvit se starostou a tak jsem stála před dveřmi jeho kanceláře a aniž bych chtěla poslouchat, ten sytý baryton se přeslechnout nedal, i kdybych měla v uších ucpávky Burgman.

"Starosto, tak se běžte kouknout do evidence."

"Nemusím se dívat do evidence, vím dobře, že už je pozdě."

"To není možný, že už je pozdě, když je mrtvej teprve chvíli."

"Pozdě bylo už týden po jeho smrti," slyším starostu.

"A kdo to chytil? Tak ho posuňte a mě dejte vedle."

Bože, co to tam řeší?

"Říkám ti, že je pozdě. Zprava i zleva je obsazeno."

"A která kurva to obsadila?" zeptal se baryton, "jdeme se podívat do té evidence a já ho přeplatím."

Oba muži vyběhli z kanceláře.
"Helenko, podejte mi evidenci hrobových míst," požádal starosta hospodářku.
"Tak se, Franto koukni, zleva to má někdo od vás z dědiny a zprava je cesta, přece nechceš ležet po smrti na cestě.

Dotyčný baryton Franta koukal do papíru a v obličeji mu pomalu bojový výraz vystřídalo zklamání.
"Sakra, tak to opravdu nepůjde, ten zleva, to je rodina, s tím nic nenadělám," vrátil plánek hřbitova.
"Tak mi to teda, starosto, napište přes jedno, co se dá dělat."

A tak se stalo, že když člověk zaváhá, nebude ležet po smrti vedle zesnulého faráře, ale až kus od něj a to už není ono.

P.S. To i/y ve slově hibernace měním potřetí a naposledy. Ve slovníku cizích slov se to vyskytuje v obou verzích, původně jsem měla "i", pak mě nahlodali na "y" a nakonec, po najití tohoto odkazu: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/hybernace , vracím tam to měkké i, s konečnou platností. *pátečně veselý smajlík*