Hrad známý i neznámý

počasí pod psa, ale někdy to vůbec nevadí

Podle jména znám hrad dávno, ale je to ostuda, nikdy jsem tam nebyla.
K zásadnímu rozkývání mě přimělo až to, že jeden naprosto "běžný soused" v ulici jednou řekl:"Já tam teď dělám kastelána."
Jééé... zůstala jsem s  otevřenou pusou ... můj první živý hradní pán...
A ne kastelán ledasjaký. Za prvé vypadá jako krásný mušketýr, za druhé šermuje a žije historií a za třetí se zdá, že je i dobrý manažer.
Na hradě to jen kvete a to je dobře, už to tam dlouho zkomíralo a poslední dobou je to samá bílá paní, všelijaká strašidla, šermíři a lapkové, jeden by se skoro bál.

$$OBR281675$$

Říkám-li, že počasí bylo pod psa, nemyslela jsem doslova pod tohoto krásného ušlechtilého dělostřelce. Ještě tam pobíhal jeden černý chrt a bylo to jako divadlo o dvou hercích, ladných pohybech a legračním kočkování, kdo by to do té noblesy řekl, s jakou rozkoší se umí poválet v bahně. 

$$OBR281674$$

Hradem nás provázel bezva chlapík a moc jsme se s ním nasmáli. Zejména ve chvíli, kdy jsme měli být svědky jakože děsivé popravy, ale bylo nám dáno právo, chudáka odsouzeného omilostnit. Na smrt jdoucí  se moc snažil nás uprosit a když už viděl, že jsme všichni naměkko, zeptal se onen náš průvodce:"Tak co, dáte mu milost?"
"Nééé," ozvalo se z naší, jinak mlčící skupinky. No jistě, kdo jiný by to mohl říct, než naše Alex.
Průvodce se konsternovaně rozhlédl odkud to šlo, upřel své uhrančivé oči do Alexiných a řekl:"Vy jste, ale drsná skupina!" 
Ale moc doopravdy to asi nemyslel, protože se nějak moc často díval Alexiným směrem a ona se tomu smála, protože takovýhle dvořan se jí ještě nedvořil.

$$OBR281676$$

A takhle to tam vypadá a můžete hádat, snad jen s vyloučením Gomby, protože on to určitě ví.

$$OBR281671$$