Tak už se druhý den snažím o to, abych měla tu milou ikonku-blogavatar.
V pocitech jsem se vrátila na začátek 90. let, kdy jsem si domů přinesla úplně novou 286, poskádala všechny propojky, slavnostně usedla, zapnula a ..... na černé obrazovce mi vlevo nahoře blikala mrňavá zelená čárečka.... Kolik nocí nad příručkami jsem strávila, než jsem napsala první stránku textu, to ví jen má stolní lampa. Dodnes obdivuji rodinu Škopkovu z Hoštic, která si své první PC dovezla z Německa za echt gold zuby své babičky a hned se jim podařilo zapsat do něj všechny králíky včetně samyc.
Mé DOSovské znalosti mi vydržely poměrně dlouho, světem už dávno cloumaly Okna a já se asi z pohodlnosti držela svých nepadajících příkazů za dvojtečkami a lomítky.
Až touha po internetu mě přinutila k inovacím a opět následovaly dlouhé noci, tentokrát i dlouhé telefonáty a občas návštěvy placených instalátorů (neplést s instalatéry). Jaké bylo například moje překvapení, když jsem se nemohla za žádnou cenu zbavit zbytečné ikony na ploše a moje malá dcera ikonu chytla myší a hodila do koše :-)). To jsem tedy zírala.
Všemi těmi lety se jako červená nit táhla touha po manželovi - programátorovi, správci sítě, či obyčejném PC kutilovi. Oč jednodušší to mají mé známé, které zadají své požadavky manželovi nebo synovi a ono to za hodinku běhá. Muži v mém okolí včetně manžela jsou nesmírně šikovní. Dokážou postavit dům, bazén i saunu, motory v motocyklech, autech i motokárách přehazují jakoby se nechumelilo, opravit televizor nebo čerpadlo ve studni, žádný problém, ale počítačově jsou naprosto nedotčeni. A pokud na počítači něco potřebují, mají přece mě!
Monžná si teď nějaká IT manželka řekne, že vůbec nevím, co to melu, co ona by třeba dala dala za to, kdyby měla doma chlapa, co si v klidu v rohu kuchyně tři večery převíjí trafo měděným drátkem a nečučí pořád do toho zatraceného počítače... Inu, to už je taková lidské vlastnost, že chceme to, co nemáme a nevážíme si toho co máme. Jenže ona nemusí běhat po městě s disketou a shánět někoho, kdo jí udělá obrázek s příponou .png, když já mám jen Win98 ;-)).
Ale já na to přijdu, možná to nebude hned, ale časem jistě. A taky se naučím vkládat obrázky a odkazy a vložit si na stránku TOPlist atd. atd. Vžyť jsem přece Býk!
Příkazový řádek DOSu taky ještě občas používám... funguje spolehlivě i v XP.
OdpovědětVymazatRowdy, pro mě je to kolikrát záchrana, zvlášť když hledám zdánlivě ztraceného
OdpovědětVymazat2Rowdy: to ovšem šeredně mýlíš: příkazový řádek MS-Dos je něco úplně jiného než 32-bitová APLIKACE(!) CMD. Společné snad mají jen některé příkazy, jinak jde o dvě naprosto odlišné věci.2Barmanka: www.irfanview.com - stáhni si do něj i češtinu, je to malej prográmek který se ti vejde na disketu, umí s obrázkama věci že se nebudeš stačit divit - a podporuje tolik formátů obrázků že jich víc jak polovinu ani nebudeš znát ;-)
OdpovědětVymazatPJ, díky. V sobotu jsem ho objevila na stahuj.cz, ale o té češtině jsem nevěděla. Zatím jsem ho zkoumala v angličtině, ale to nevadilo, jsem cvičená.
OdpovědětVymazat