O návštěvách u zubaře bylo už popsáno mnoho papírových i virtuálních stránek a určitě nebudu otravovat úvahami o zbabělosti, o nepravidelnosti, o bolesti, či, nedej bože, o strachu.
Naopak. V čekárně u zubaře se na mě usmála bílými zuby skvělá budoucnost.
Sedím si tak na koženkové dvousedačce a přemýlím, který ze dvou ledabyle přichycených reklamních letáků spadne z nástěnky první, zda Oral B nebo Anal A a tu někdo klepe. To je divné. Náš šikovný pan zubař umí to, co málokdo, totiž objednávat pacienty tak, aby v čekárně netrávili hodiny. Málokdy se tam s někým potkám, obvykle jen s tím, co vychází z ordinace a pak s tím, který jde po mně.
Dveře se otevřou a vejde pán. Znám ho od vidění, je to řidič autobusu, který jezdí po našich pěti vesnicích a vozí lidi do civilizace a zpět. Pěkně se pozdravíme a každý si civíme do svého rohu. Trochu po něm pokukuji, neboť drží v ruce 3 krabičky. Copak to asi má? Z ordinace vychází sestřička, bere si moji průkazku ZP a tázavě se zadívá na řidiče.
"Kohopak nám dnes nesete?" zeptá se ho.
"Paní Mlčochovou, Dvorskou a pana Hejduška." Řidič se zvedá a podává sestřičce ty tři krabičky. Koukám jako blázen. . .
"Stavíte se pro ně v pátek?" ptá se sestra. "Jo, ale až odpoledne, aby mi nečekali lidi v autobuse," říká řidič a odchází.
Přece jen má to stáří i nějaké kladné stránky. Můžete si poslat zuby k zubaři a přitom si pěkně v klidu doma číst své oblíbené knížky nebo sedět na rybách. Jen musíte být včas u autobusu, až se vám budou zuby vracet domů ....
pekna prihoda :))
OdpovědětVymazatkrásný, tak na tohle se asi i těším...
OdpovědětVymazatNo a tohle je další plus pro tuhle kravinu s umělými zuby ve třiceti...
OdpovědětVymazatKrása v jednoduchosti :-) Když vezmu v potaz cílené vybíjení mých zubů pod rouškou lékařského umění, které právě na etapy probíhá, tak se taky těším. Připadne mi, že se \"už jenom párkrát vyspím a bude :)
OdpovědětVymazatJirko*,bohužel, musíme tam všichni. Držím palce, ať tě to bolí co nejméně!
OdpovědětVymazat