Fakt nejsem líná

jen provádím selektivní volbu činností

Já na tom dělám...
Ano, Marku Ebene Tvá písnička je o mně, dokonale jsem se v ní poznala a jenom doufám, že mě v ní nepoznali všichni ti, kteří ode mě pořád něco očekávají a ono nic.
Mám pocit, že se mi to dřív nestávalo, ale poslední dobou je z toho téměř pravidlo. Odsunout něco, do čeho se mi vůbec nechce a odsouvat to tak dlouho, až se musím vymlouvat, proč už to není hotové. Kdo je ta druhá hnusná osoba ve mně, která mi nabízí spoustu jiných atraktivnějších činností a našeptává mi, že to odkládané určitě stihnu udělat zítr...pozítří...popozítří?

Udělala jsem si ve svém okolí malinkou anketu, jak to mají s tímhle moji kamarádi. Z 12ti respondentů jen jeden! řekl, že napříjemné věci dělá hned jako první, aby je měl z krku. Dokonce mi ten vzorňák vzornej řekl, že když si má vybrat ze dvou věcí, vždy udělá napřed tu protivnější.

No, není tohle už masochismus?

V pátek jsem si řekla: V pondělí se odevzdává DPH, udělám si ho večer, ať mám klidný víkend. Jenže umlácená z veletrhu se mi do ničeho nechtělo, takže jen klasika: večeře - nádobí - kniha - internet - umýt - spát.

V sobotu jsem se pustila do velkého úklidu, to jako abych na to DPH neměla čas. Dokonce jsem nejspíš podvědomě vařila i složitější jídla (hodně nádobí - málo času na jiné).

V neděli jsem se věnovala  dlouhodobě plánovanému úklidu kolem šicího stroje - probrat nové látky, zařadit střihy, probrat zbytky látek, co vyhodit, co schovat, jednu chvilku už hrozilo, že začnu rovnat špendlíky v krabičce jedním směrem (třeba hlavičkou k severu), jen abych, proboha, nemusela jít do té pracovny a začít s tím hnusem.

A teď už tedy sedím v té pracovně a už mi opravdu nezbývá, než začít, protože podatelna má otevřeno do 17ti hodin.
Ale když to odnesu na poštu, tak ta zavírá až ve 20!
Už se tam u té přepážky potkáváme samí známí. A nezdravíme se klasickým AHOJ nebo DOBRÝ DEN, ale lajdákovským:"No jo, už je zase pětadvacátého."

Takže zavírám prohlížeč a jdu na tu hromadu ... brrrr