S kým půjdu na pivo

zcela vyjímečně o politice

V lidech (alespoň tedy ve mně) ještě nestihla doznít ta obrovská zhnusenost nad parlamentními volbami, nikdo neví jestli doba vládnutí nové "nejvyšší" a "nejmladší" vlády se bude počítat na dny nebo na týdny (na roky asi těžko) a už tu máme komunální volby.

Tedy asi za pět týdnů. Ale to není dlouhá doba a já jsem si uvědomila, jak odlišné a nesrovnatelné je dělat politiku na vesnici nebo někde tam nahoře. V tom světě "vysoké politiky" který, ve své izolovanosti od reality, nezná pojmy  jako je osobní zodpovědnost za svá rozhodnutí nebo snaha o hospodárné využívání veřejných financí, bych se nemohla pohybovat moc dlouho. Tenhle svět tak spíš miluje stranickou soudržnost a pro zájmy strany je nutno zahodit všechny dobré úmysly, se kterými snad někdy v minulosti ti panáci do politiky přišli (pokud vůbec).

V té naší "malé" komunální politice je to jiné. Ve vesničce mé střediskové jsou letos tři kandidátky. Ovšem jen jedna z nich je stranická. Jistě, je to KSČM a dvě kandidátky jsou sdružení nestraníků, pardon - nezávislých. Na komunistické kandidátce jsou už jen trilobiti, oč pevnější ve svých názorech, o to chatrnějšího zdraví a protože,  jak jsem již předeslala volby jsou za pět týdnů, polovina kandidátů se jich ani nemusí dožít.

ODS u nás v zastupitelstvu nikdy zástupce neměla, ČSSD také ne. A občas byl v zastupitelstvu někdo zelený, ale to nebylo stranickou příslušností, to bylo včerejší pijatykou. Co to šlo (čti: po roce1989), tak se vždy volilo podle jednotlivých konkrétních lidí bez ohledu na to v jaké straně jsou či nejsou. Ono totiž jít v malé vesnici do samosprávy, to znamená jít kompetně se svou kůží na trh. Tady osobní odpovědnost funguje na 110%. Není v podstatě žádné rozhodnutí, které by se líbilo všem. Je velmi omezený rozpočet a mnoho věcí k řešení, ale vesnický volič má jednu výhodu. Alespoň já to tak vnímám. Většinu kandidátů (ne-li všechny) zná osobně a ví dobře, jestli ten či onen je jako člověk férový nebo slizký, rozhodný nebo servilní slaboch.

Takže v tomhle mám jasno. Můj klíč k volbě do obecního zastupitelstva je jednoduchý: Šla bych s tímhle člověkem na pivo? Svěřila bych tomuhle člověku 10 milionů každý rok?  Pokud dokážu odpovědět na obě otázky jednoznačné ANO, mohu začít kroužkovat.