Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

středa 29. června 2011

Doba děravá

...asi stárnu nebo co...

Že ráda šiju, koukám po módě a sbírám staré krajky, to o mně známí vědí. Odjakživa se ráda hrabu ve starých knihách a časopisech a zajímá mě dobové oblečení. Jednou proto, že kamarádka potřebuje pomoci s oblečením šermířského souboru, jindy proto, že od kolegy syn si koupil starou motorku a potřebuje "originál" pumpky.
A do toho něco soudobého, neb Alex jde na ples a všechny šaty, co má ve skříni už spolužačky viděly a je potřeba je přibít k zemi něčím novým.
Tak to šlo celé roky, občas jsem i na netu našla někoho s podobnými zájmy, co poslal předlohu k vyšívání, co nestála za nic nebo mě naopak okouzlil natolik, že jsem zůstala jeho  stálou fanynkou.
Dříve jsem u šicího stroje sedávala každou noc. Jenže pak jsem úplně změnila práci, ke stroji jsem sedala občas a to je tak akorát na to, aby za člověkem zůstávaly nedošité polotovary. Jak se přestane někde v polovině, moc špatně se za 14 dní zase navazuje.
Asi 3 roky předtím, než se narodil Mates, jsem řekla dost, takhle to dál nejde a zašla jsem do jednoho krejčovství, zda bych se tam nemohla nějak uplatnit, třeba i zpočátku učit za peníze, jen abych byla co nejblíže mým milým špulkám s nitěmi.
To, co se dělo potom, předčilo má očekávání mírou vrchovatou. Chodila jsem tam jeden den v týdnu, někdy jsem odcházela až hluboko v noci, to když se něco dodělávalo a už nemělo cenu odcházet od nedošitého. Naučila jsem se tam nějaké finty a neobvyklá technická řešení u komplikovaných střihů, přiučila jsem se klasice, ke které jsem jako samouk neměla kde přijít, pořídila jsem si též domů overlock a opravdovou parní žehličku a zásobovala svůj i Alexin šatník kvalitně a pečlivě ušitými modely. Paní švadlena by mě s nějakým aušusem domů nepustila. Postupně jsme se zkamarádily, jenže příchod mého miminka tuhle krátku idylku přerušil.
Díky předčasnému porodu, paní švadlena musela dokonce i sama ušít peřinky z mojí koupené látky a pak už jsme se vídaly jen tehdy, když jsem k ní začala chodit šít jako zákaznice, protože abych já sedla ke stroji, na to opravdu nezbýval čas.
Za tu dobu péče o Matýska jsem se párkrát vzepjala k něčemu většímu, to když potřebovala Alex obléknout na promoci nebo Starší na stužkovcí ples, ale jinak to za nic nestojí.
Stala se ze mě zašívačka, látačka a zkracovačka kalhot, protože na nic jiného si nedokážu najít čas.
Patrně i tak asi patřím mezi ohrožený živočišný druh, protože když se kouknu kolem sebe, tak je teď z nouze udělaná cnost, čím rozškubanější outfit, tím víc zapadající do průměru.
Nemám teď na mysli onu módu jakože "roztrhaných" riflí, triček a košil. To se mi líbí. Je to mnohdy hravé, má to vtip a úroveň. Myslím tím to, že když v rodině umře poslední babička, co si ještě uměla sednout  k šicímu stroji, tak maminka to asi už neumí  a ještě se nenaučila využívat služeb opraven oděvů a pak není na ulicích nouze o naprosto úděsné obrázky. Sličné dívky, možná snad dokonce i ze slušných rodin, obličeje vyvedené k dokonalosti dvacetišesti barvičkami, a když oko sklouzne dolů k nohavicím, málem by padl děsem. Kalhoty, delší minimálně o deset čísel, vesele si po nich šlape, až jsou ohavné od prachu a špíny a kus nohavice chybí, zbývají tam jen cáry, kterak si kus látky jednoduše odšlapala.
O chybějících knoflíkách, odervaných a nikdy nepřišitých poutkách nemá cenu ani psát, to je běžná věc, díra sem, díra tam, však co, vždyť mám tříbarevné nehty, tak jsem stejně nejkrásnější. Stala se z toho norma, kterou už nikdo neřeší, protože takhle přece chodí ve třídě kde kdo, není za co se stydět.
Je to v pohooo.
Řekla bych, že není.
Vzít do ruky kalhoty a odnést je do nejbližší opravny oděvů trvá desetinu času jako jít se vylepit ke kadeřnici. Ale doba je jinde, i když se asi nepřizpůsobím, třeba si alespoň zvyknu.


... ne, nezvyknu...
 



  
    

9 komentářů:

  1. Dodávám další stránku na kochání.. Znám autorku, opravdu to není žádné šméčko :-) http://vera.spi.cz...oricke_kostymy

    OdpovědětVymazat
  2. Elo,to jsou moc hezké stránky, díky za odkaz. Budu mít co dělat, než to tam všechno pokoukám. A jako vždy i z těchto stránek vedou další odkazy, takže o zábavu je postaráno. Určitě si tyhle Věřiny stránky uložím k ostatím na nějaké VIP místo.

    OdpovědětVymazat
  3. Baro urcite by sis rozumnela s autorkou Modniho Pekla :))
    http://modnipeklo.cz/

    Moje mama byla krejcova a diky ni,nez si neco koupim,kouknu na zpusob siti,couhajici nite a podobne :)).
    A priznam se,ze posledni rok si nechavam sit obleceni i na Danielku u nasi hodne pani skorosousedky :).
    Ty odrbany dziny a podobne jsou tak dobry do lesoparku ke konim :)).
    A co me strasne mrzi,ze jsem mame nikdy nekoukala pod ruce.Sit neumim a hlavne nemam prostorovou predstavivost :).

    OdpovědětVymazat
  4. ehmm rozuměla :)).Po ranu a bez kafe... :)

    OdpovědětVymazat
  5. Cheo,na Módní peklo chodím ráda. Měla by to být povinná četba na školách. U mláďat se dá tolerovat strašně moc, jenže čas letí sa pokud si slečna včas neuvědomí, že už jí není 15, ale třicet, je to někdy k popukání, ale to je zase jiná kapitolka.

    U nás v rodině se šije přes jednu generaci. Babička to předala mě, mamka je úplně nedotčená a moje Alex také. Třeba to naučím vnučku, pokud se někdy nějaká narodí.

    OdpovědětVymazat
  6. Kdyz vidim petatricitku navlecenou v ruzovy minisuknicce,opravdu ji nezavidim krasny nohy..,spis si rikam,ze v tomhle veku uz ma zena vypadat jako dama a ne jak lacina stetule.Zatimco u 16 lete slecny je to krasny pohled :)).
    A co nechapu,opet dotcena svou matkou :)),michani vzoru.Me maminka rikala,ze vzor jen jeden,protoze kdyz ma na sobe clovek prouzky a puntiky,vypada ze na sebe nahazel,co mu prislo pod ruku :)).
    Ono je uzasne byt vystredni,ale s vkusem a eleganci.
    Nevim,jestli delame s Tomem dobre,le nechavame Danielu,at si sama vybira,co chce na sebe.Pokud je to ciste a vhodne k pocasi,at je po jejim.
    Kdyz si vybrala latku na saty,rikal ajsem si,ze je \"moc ujeta\".Ale myslim,ze ji docela slusi :)).
    http://fotoalba.cz...fotky/24113967

    OdpovědětVymazat
  7. Cheo,s Danielkou to děláš dobře. Já jsem vždycky Alex nechávala,aby si na sebe sama vybrala co se jí líbí. Od malinka. Většinou pak ty věci měla mnohem raději, než kdybych jí něco nakázala. Jistě, že se to výjimečně muselo i trochu korigovat, ale když poznala, že jí radím dobře, dnes je to tak, že na nákuoy vyrážíme hlavně spolu a jí jí dělám zrcadlo. Pravdomluvné zrcadlo :-).

    OdpovědětVymazat
  8. Hoj, tak se mi zas trochu zvedla návštěvnost. Z dvou na pět za den. :-) Díky!
    Jináč, obávám se, že s těmi dlouhými kalhotami jsi asi trochu vedle. To nebude lemplovitost, nýbrž je to takhle děsně hustý a kchůůůůl!
    Móda jakože \"roztrhaných\" riflí, triček a košil mi osobně přijde stejně odporná, sry....

    OdpovědětVymazat
  9. Vojto,zdravím tě! Jako věci znalá pološvadlena musím říct, že něco uměle roztrhat je pěkná fuška a v domácích amatérských podmínkách to vypadá i pěkně blbě. Kolikrát je něco \"roztrhané\" tak, že vůbec nechápu, jak to udělali. To oceňuji a čumím. Jiná věc je, proč se to vlastně dělá a nosí.

    OdpovědětVymazat