ale mávat křidélky, to je fuška.
V kdejakém "společenském" časopisu a rádobychytrých rubrikách pro ženy na netu se pořád dokola řeší, jak to mají těžké rodiče a hlavně matky, kterým vylétnou děti z rodného hnízda. Opotřebované matky, chudinky, zůstavají pak samy doma jen s okoukaným manželem plné depresí z přechodu a v podstatě nemají pro koho žít. Brrr! Po přečtení těchto klišé mi vždy naskočí husí kůže, nechápu, kam na to autoři chodí, i když vím, že musí chrlit písmena na kila, přece jen, nová témata by občas nezaškodila.
Třeba by se mohli podívat na věc z druhé strany. Na ty "děti", které jsou ve dvaceti už strašně dospělé a od svého okolí vyžadují respekt, který je ovšem jan málokdy založen na něčem, co by bylo respektu hodno.
On se takový dospělý v pohodě nechává doma vykrmovat, využívá veškerého komfortu, který mama hotel poskytuje, ale běda, mluvit mu do něčeho, co má a co nemá dělat.
A nedej bože, když začne pracovat a maminka by jen pípla, že by snad mohl něco z té výplaty nechat doma na jídlo, když už ne na ostatní výdaje společné domácnosti.
Okamžitě je oheň na střeše, kde on by chudáček na to vzal (všichni přece víme, co stojí hospody) a další dny jsou ve znamení tichého našlapování kolem uraženého drahouška, se starostí, aby se zase nenaštval.
Ano, jsi dospělý, můžeš jít k volbám, ale pokud ti někdo v dětském věku namluvil, že po 18. roku si můžeš dělat, co chceš, tak ti pěkně kecal.
Dej si veřejně pivo, jedno nebo pět, zajdi si klidně na erotickou šou, stejně to není nic, co bys do té doby neznal.
Život ale není cochcárna. Je pár mantinelů, které musíme všichni dodržovat, pokud chceme žít slušně a kutivovaně.
Dospělým se staneš ve chvíli, kdy začneš dodržovat základné etické a morální normy a to zejména ve vztahu ke svému nejbližšímu okolí a nebudou ti muset být tyhle elementární zásady neustále připomínány, abys je neporušoval. Pak se ti možná dostane i toho respektu a my dospělí se zaradujeme, že máme mezi sebou jednoho nového člena, kterého máme moc rádi a s trpělivostí čekáme, až mu to doklapne.
A protože vím, že na odkazy si každý neklikne, pro jistotu bych si dovolila to sem z Wiki zkopírovat, zejména první dva body:
Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim. (Bible, Tob 4,15)
Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. (Bible, Lk 6,31).
Člověk se nemá vůči druhým chovat způsobem, který je mu samému proti mysli. To je jádro vší morálky. Všechno ostatní plyne ze sobecké žádostivosti. (Mahábhárata. Anušasána parva, 113,8)
Ono mozna chce,ze zacatku si ujasnit priority,kdyz vyletnu z hnizda..
OdpovědětVymazatNovou rtenku nepotrebuju,zaplatit najem ano :).
Tohle je moc hezky clanek.
Pri jeho cteni jsem si vzpomnela na svou pritelkyni,jak mi nedavno vypravela,ze po pul roce nevydrzela a 16.letemu synovi uklidila pokoj.Stala ve dverich a syn ji rika\"nemas co delat,ze tak stojis\".Odpovedela mu,ze ceka,az ji podekuje za uklid.A pridalo se jeho devce:\"matka ceka,az ji podekujes,ze nemuzes najit svoje veci\".
Za par let si hoch vzpomene,jak byl hruby na maminku...
Nedávno sem se k tématu výše kdesi vyjádřila, že je to prostě tak, že děti jsou navždycky doma tam kde byly doma a mají právo kecat do čehokoliv, ale jejich prostor je jen jejich a nikdo jim do ničeho nesmí hovořit.
OdpovědětVymazatCo je Adam z domu a to už je hodně let, trvám na to, aby respektoval moje soukromí a já naoplátku respektuju to jeho. I když je fakt, že jsem za těch 14 let několikrát vlítla do svého-jeho bytu a povyhazovala sem všechen sajrakt, který mi přišel pod ruku, a to i před zraky jeho přítelkyň, nebo spolubydlící Adély. Samozřejmě jen v krizových situacích:-)), jednou například, když se mu udělal ve stehně absces a s 40kou sem ho odvezla do nemocnice a než ho vrátili, vyčistila sem celý Augiášův chév:-), nebo, když se vrátila Adéla z porodnice s Čaky a v bytě bylo několik měsíců nevyprané prádlo ( to jsme s Károu praly týden ve dvou pračkách a žehlily každá na jednom prkně).
Mod ja to \"jejich prostor\" chapu vodcad pocad :)).Samozrejme souhlasim v pravu na soukromi.Me moje matka nikdy neotevrela dopis od kamosek a nehledala mi v denicku...Ale kdyz ma dite v pokoji chlivek,matka musi zakrocit :)).
OdpovědětVymazat??? To jako fakt par mesicu neprala ???
Vzdyt pere pracka,staci to tam jenom nacpat a kdyz se to dobre povesim,pulku pradla nezehlim.:))
Cheo, možná to nebylo pár měsíců, nevím, ale celá koupelna o velikosti 3x3m a čtvrt obýváku o velikosti 6x4.5m byly plné špinavého prádla, asi neměla čas, měla rok a půl stará dvojčata a byla těhotná, že jo:-/
OdpovědětVymazatMně moje matka nejen otevírala dopisy, ale většinu z nich mi potom ani nikdy nedala, takže já jsem na soukromí a osobní svobodu hodně háklivá:-)
Jediné co mě vlastně napadá je, že \" my rodiče\", bychom měli být statečnější, abychom dokázali vymezit našim dětem jasné hranice, jak těm malým, tak zejména těm velkým!
OdpovědětVymazatA ještě mě tak napadlo, možná mimo mísu ( ale i to se mě tak nějak v životě týkalo), u malých dětí se apriori předpokládá, že budou bez dalšího nadšeně tolerovat případná nová spojení, ale těm dospělým se už pak bez dalšího tolerují všechny protivnosti, kterými nás častují, a to je špatně, protože za pár let sami naváží vztahy, které se nám krutě nebudou líbit, ale nebudeme mít ani poradní hlas.
OdpovědětVymazatCheo,to co udělal mladej tvojí kamarádce je opravdu sía, ale ona si trochu naběhla, že mu tam uklidila sama bez jeho aktivní pomoci. To jsem nikdy v životě neudělala a ani dělat nehodlám. Nejlepší se osvědčilo, když mlaďoch začne s někým chodit. Před první návštěvou milované(ho) je pokoj jako ze žurnálu a ještě k tomu přiuklidí obývák a dá čisté ručníky do koupelny!:-)))
OdpovědětVymazatMod, právo na soukromí, to je zrovna téma. Dospělé ptáče ho vyžaduje absolutně, ale dospělý rodič, jak se začne chovat mimo své obvyklé rámce chování, okamžitě je terčem výslechu. To už je také vyzkoušené.
Mod, my rodiče mnohdy nejsme statečnější, ale zametat pod koberec se to také nedá, mohlo by se lehko stát, že kvůli jedné nevyjasněné prkotině by se mohly další věci začít kupit a na konci by byla ošklivá nesnášenlivost až averze a to určitě nechce nikdo.
Mod [6], probírala jsem různé situace a našla jsem jich několik, kdy dospělé dítě si dovolí bez uzardění mnohem více, než jeho dospělý rodič. V tu chvíli by asi bylo potřeba si sednout a v pohodě si o tom povykládat, jenže ten hovor musí obě strany ustát a nezvrhnout ho v hysterický výjev. To je pak úžasné finále. Ty jsi poškozená, ale natlačená do polohy, že by ses snad měla dokonce omlouvat.
Já jen čtu a ...připravuji se na budoucí. :)
OdpovědětVymazat(mladej byl na loňském skautském táboře první v úklidu - doma to není vidět)
petisee,zkus bodovací systém :-)
OdpovědětVymazatAle když není s kým soutěžit, je to na draka. Tím neuklízecím obdobím si musí asi projít každý, naštěstí v něm setrvá jen menší procento :-)