Prahnu po Praze

Odjakživa!

Kdysi po škole to vypadalo, že se to i povede a já se opravdu stanu občanem Matičky, i když zatím jen na koleji. Jenže pak se kolo Osudu otočilo a začalo mě směrovat pracovně i partnersky dál a dál a dál... a v tuhle chvíli to vypadá, že se v blízkém časovém horizontu posunu od Prahy o další hodinu cesty. Ale asi to tak má být.
Proto si celou dobu své existence na Moravě dopřávám alespoň krátké výlety směr Praha.
A nejsem nijak náročná, stačí mi do roka jeden, dva dny. Vždyť pamatuji i roky, kdy mezi jednotlivými vytouženými výlety byly několikaleté přestávky.

Situace se začala lepšit až posledních pět let, kdy se daří nadechnout pražského smogu i častěji.
Je mi trochu líto té "staré" Prahy, Prahy mého mládí, krátce před sametem, kdy na mě neřvaly z každé zdi, střechy, okna, tramvaje, komína více či méně stupidní agresivní nápisy, které mi vlezle radí co mám dělat, co kupovat, s kým telefonovat, a internetovat... Ó, jak krásně mi bylo v Paříži, kde se tohhle bilboardové šílenství podařilo nějak zregulovat do velmi sympatické, téměř nulové podoby.
Teď před volbami se na nějaké cesty západním směrem nechystám a ani mi to není líto, úplně mi stačí ty blbé kandidující photoshopové xichty rozeseté v trochu menším množství tady na maloměstě.  
Ale to je asi tak jediná výtka, kterou si dovoluji vyslovit, protože všechno ostatní vnímám v pohodě, už jsem se dokonce naučila i trochu rozumně parkovat u různých stanic metra, abych nezešílela v pražské dopravě.
Mám za sebou i pár maratonů přes celou Prahu s Destruktorem na golfáčích, na tetku z dědiny jsem myslím zvládla vše dobře, včetně vychytrale schovaných výtahů v metru, akorát výšku schodů v klasické tramvaji jsem s kočárem nedala a musela využít ochoty cizích mužů.

Letos mi naprostým zázrakem ubyl jeden pádný důvod, pro který jsem do Prahy několikrát "musela". Oblíbená prodejna s korálky a šperkovými komponenty (světe, div se!!!) otevřela pobočku u nás v maloměstě a mají tam úplně stejný skvělý výběr jako v mateřské centrále. Hurá! Paradoxně mě to bude stát mnohem méně peněz, protože když do takového ráje jede člověk přes půl republiky, má tendenci skoupit půl obchodu i s regály, co když budu potřebovat i tohle a tohle, bůhví, kdy sem zase pojedu, že? Takle koupím jen to, co bezprostředně potřebuji a už se dvakrát stalo, že jsem tam dokonce nekoupila nic, jen trochu nasála inspirace a zase šla.

Naštěstí důvodů k výletům do Prahy je stále moc a moc, jeden obchod s korálky mi plány nezhatí.
Akorát nedostatek času mi to trochu sabotuje, vypsala jsem si do diáře termíny akcí, které bych letos nerada vynechala a najednou vidím, že bude docela problém nějaký pražský výlet uskutečnit.
No, uvidíme, jaro a léto před námi, třeba tam tu Prahu nějak vmáčknu/vmáčkneme.

P.S. Speciálně pro Vojtu:
Tenhle spot nemá žádnou spojitost s naší účastí na Rotujících setrvačnících, kam se určitě chystáme, to se do "Prahy"  nepočítá!