Poslední týden je můj nejsmutnější.
Alex nedávno řekla, že dětství končí, když zemře babička.
Její dětství skončilo minulý pátek.
Jsem ráda, že jsme se s maminkou ještě viděly po návratu z dovolené, nikoho nenapadlo, že je to naše poslední setkání.
Maminko moje zlatá, budeš mi chybět. Tvoje laskavost a úsměv, na všechno ses uměla podívat z té lepší stránky... mám se toho od tebe tolik co učit!
Dokud na tebe budeme vzpomínat, budeš tady s námi!
Báro, přijmi mou upřímnou soustrast. Měla jsem moc ráda příspěvky o tvých rodičích, byli mi moc sympatičtí. Přeju hodně sil, ať všechno dobře zvládáš.
OdpovědětVymazatÚprimnú sústrasť celej rodine. :-(
OdpovědětVymazatI na fotkách vypadá jako úžasná nejen babička. Je hezké a štěstí to mít a zažít. Ona se naopak zase dožila mnoha věcí ve vašich životech. Bos.
OdpovědětVymazatUpřimnou soustrast. Často hezky zavzpomínej a bolest i smutek jsou hned menší. Cítím s Tebou
OdpovědětVymazatUpřímnou soustrast...
OdpovědětVymazatDěkuji vám mockrát za projevenou soustrast, vážím si toho.
OdpovědětVymazatPopravdě řečeno, přemýšlela jsem, zda o tom psát na blogu. Zda je to vhodné a tak... Ale tenhle blog byl vždycky o tom, čím žiji já i moje rodina. A Dee má pravdu, že kdo mě nějaký čas čte, tak už znal i moji mamku, naši milou babičku. Patří sem i to smutné, tak jde život... Bude nám chybět, ale právě dělám pro tatínka album z posledních fotek s babičkou, třeba ho v tom nezměrném smutku trochu potěším... nemohu ho v tom nechat samotného, tak jako mě v tom nenechal samotnou můj Kapitán Mikin :-)
Omlouvám se, přišel jsem až teď. Kondolence mi nejdou, ale fandím ti.
VymazatJago, díky.
VymazatKaždý nemá, neměl takové štěstí, mít tak laskavou a milou maminku a babičku. (Na fotkách je krásná!) Jste tedy šťastní lidé. Mohli jste ji znát a hřát se od jejího tepla. Je za co děkovat. Teď to bolí a soucítím s vámi, ale brzy budete jen hezky vzpomínat a snažit se ji napodobit. A tím bude úplně nejvíc s vámi, i když tu nebude už její tělo.
OdpovědětVymazatSamotnou mě překvapilo, jak vzpomínky na mého nemilejšího člověka - tátu mohou být veselé a bezbolestné. Tak ať to taky brzy přijde i u vás. A slaná voda z očí klidně ať teče, emoce se musí odplavit.
Lenko, máš pravdu, ale v tuhle chvilku je po mamce hrozně prázdno. Ono to časem přebolí a s námi bude pořád!
VymazatBáro, myslím na vás... musela to být úžasná žena, že vychovala tak báječnou dceru a je fajn, že měla čas být s vámi a zažila i vnučku a vnuka... Sedmi
OdpovědětVymazatTaké se připojuji: upřímnou soutrast a hodně sil.
OdpovědětVymazatTak se držte... :-(
OdpovědětVymazatSedmi, Sejra, Galahade, děkuji vám!
OdpovědětVymazatMilá Báro, čtu občas Váš blog a vždy mě potěší. Moc na Vás myslím, abyste vše zvládli...
OdpovědětVymazatOlga
Olgo, děkuji Vám. Jsem osudu vděčná, že mamce umožnil zažít a užít si malého Matýska.
VymazatAchjo,to je smutný.
OdpovědětVymazatAle fotky jsou hezký, je vidět, jak se ti dva mají rádi.
A babička je krásná žena, zamlada to musela být kráska!
Liško, mamka byla moc hezká, takový ten typ, co se nikdy nemaluje a vlasy stačí 2x projet hřebenem. Pořád se kolem ní motali nějací ctitelé, ale ona si je uměla skvěle s grácií držet od těla. Škoda, že jsem se potatila :-D
VymazatMoje děti neměly to štěstí, aby poznaly moji mamku, zemřela brzy. Občas mne napadne, že žiji mnohem déle bez ní než jsem žila s ní a přesto si na ni často vzpomenu. Všechno co mi kdy řekla si pamatuji, jako by to bylo včera. Prostě je stále se mnou. Jistě to tak budeš mít taky. Cítím s tebou Báro.
OdpovědětVymazatDěkuji, brabi, já jsem vděčná za to, že se ještě poznali s Matýskem. Budu mu hodně o babičce povídat, aby nezapomněl.
VymazatTo je mi moc líto, Báro. Upřímnou soustrast.
OdpovědětVymazatBohdane, děkuji.
VymazatBáro,
OdpovědětVymazatmrzí mne, že jsem sem nepřipojila svou kondolenci, tak alespoň dodatečně - ať smutek brzy přebolí a zůstanou hezké vzpomínky.
Na těch fotkách vypadá maminka tak oduševněle a spokojeně, jsou moc hezké!
CHris, až teď postupně poznávám, jak moc mi mamka chybí, narážím na to každou chvilku, pořád o ní mluvím v přítomném čase... nemohu to pořád akceptovat...
VymazatDěkuji za kondolenci, chce to čas...
Právě jsem se vrátila z chaty, kde byla i moje mamka ( 97). Někdy toho z ní mám až nad hlavu, ale jen jak odjede, už mi chybí. Ještě jí tak trochu jinak naprogramovat, ))):, ale ona už jiná nebude. prostě co věta, to připomínka. Ale to takové jsou asi všechny mámy. Tak krásné vzpomínky.
OdpovědětVymazatEliško, se zájmem jsem si přečetla tvůj spot na blogu, jak je maminka vitální,to je obdivuhodné!
Vymazatnuff Barunko, držím labky, to chce čas....
OdpovědětVymazat(objavila som túto smutnú správu až teraz, moj PC nemá prístup na blogspot)
s tými fotkami, to je skvelý nápad. aj pre tatínka, aj pre teba.
a ano, máš pravdu, vtedy končí detstvo, keď odíde za dúhový most prvý z rodičov....
tiež to poznám.....
SV, děkuji, že vzpomeneš a zajdeš ke mně i když nejsi v práci ;).
OdpovědětVymazatNaštěstí je stále co dělat, děti mě vytrhnou ze smutků zcela spolehlivě!
Díky za slova útěchy, jsi milá!