Kontrola z finančáku

...

Co jsem začala podnikat, sedí mi za krkem strach z telefonátů z různých úřadů, z kontrol a všelijakých takových jebaček.
Nemám ráda cizí čísla na mobilu a přesto, že jsem za ta leta už zažila všelijakých kontrol mraky, pořád to mám v sobě, jak zvednu telefon a ozve se mi:"Dobrý den, tady Finanční úřad," vždycky se mi zastaví dech i tep.
Tak se stalo i minulý týden.
"Nachystejte nám doklady za rok 2008 a 2009, přijdeme k vám v úterý příští týden."
Mám se zabít teď nebo potom?, byla první myšlenka, ale po prvotním šoku jsem si na ten fakt začala zvykat a pomalu přemýšlela, co všchno to pro mě znamená, co se musí nachystat, dopsat, uvést do stavu dokonalé štábní kultury... ach jo, bude toho dost.

První a druhý den jsem si to jen rachovala v hlavě, přemýšlela, jak to logisticky zvládnout, nějak optimálně a pak jsem se pustila do té ohavné hromady naházených dokladů, alespoň je HEZKY naskládat do šanonů, když už nic.
Je toho moc, co by se mohli rozhodnout kontrolovat, tak jsem to začala brát systematicky, nejprve ty doklady, pak zaměstnance, knihy jízd (uffff!!!, Kapitáne,díky),
inventury skladu, inventury účtů... mraky zbytečných papírů, vždyť jen ÚSPORNÝ účetní deník měl 70 stránek, o záznamní povinnosti DPH ani nemluvě.
A při vší té práci jsem si uvědomila, že zažívám takový zvláštní klid, jako už dlouho ne, protože jsem se najedou neměla čeho bát... vždyť nic horšího už mi nikdo zatelefonovat nemůže. Jistě, teď samozřejmě nemluvím o opravdových tragédiích, které by se mohly přihodit, ale jen o tom permanentním strachu, o kterém jsem se zmiňovala na začátku.
Celou dobu jsem měla z něčeho strach a teď to přišlo, tak už se toho nemusím bát a jsem vlastně v klidu. Není to divné?
A TAKÉ MI DOŠLO, ŽE KDYŽ NEBUDU TAKOVÝ LAJDÁK A BUDU SE TOMU VŠEMU VÍCE VĚNOVAT V PRŮBĚHU ROKU, MOHU SI VE FINÁLE UŠETŘIT NOTNOU DÁVKU STRESU!

Včera kontrola proběhla, asi dobře, protože jsem dokázala zareagovat správně na všechny dotazy a dokázat svá tvrzení patřičnými doklady.
Ono má všechno svou logiku a pokud se tato striktně dodržuje, není vlastně co napadnout.
Věřím, že dokážou během deseti minut nachytat na hruškách někoho, kdo nakoupí před koncem roku za statisíce, vyfakturuje minimum a na skladě k 31.12. nemá skoro nic. Takový si naběhl sám, protože je to hňup. Bála jsem se, aby mě nenachytali na nějakých neexistujících směrnicích a podobných kravinách, ale evidentně v podnikatelské sféře jsou jinačí fofry, tam tohle nikoho nezajímá. To umějí rozkošně rozmazávat akorát ve státních institucích a v příspěvkovkách. Naštěstí.
Jenže to člověk dopředu neví a je to pak podobně jako u zkoušky. Buď se trefí nebo ne.

A teď se loučím jdu shánět stavební boudu, v příštích dnech už konečně vypukne akce Domeček - fáze REALIZACE.