V pondělí přežívám pod vlivem...

... hezké neděle

Co s nedělním ránem po hloupé sobotní noci?
Intenzivní živý sen mě vyhnal před šestou ranní z postele. Jak se to děje, že večer si s nějakou situací nevím rady a nad ránem v polospánku náhle přijde řešení? Co je to za dar, který člověku přinese zásadní zklidnění, že pomůže zvládnout i situace, které pár hodin předtím, za noční tmy vypadaly mnohem fatálněji a hrozily velikým konfliktem?
Nedokážu ty stavy "tohle udělej a bude to tak dobře" vysvětlit, ale díky za ně, díky ze intuici, která mě dokáže ochránit před dialogy, jež by mohly později mrzet všechny zúčastněné.
Jdu si číst do obýváku a poslouchám známé ranní zvuky, jak se rodina pomaloučku probouzí. Signál pro mě, že mám už jít postavit na čaj, zapnout v televizi pohádky malému nedočkavci a jít vařit snídani, tentokrát to vyhrály nadýchané lívance z ovesných vloček se skořicí.
Prší, lépe nevytahovat žaluzie, ale dnešní šedivá nízká oblačnost nemá tu obvyklou demotivační sílu. Domluva je jasná, jdeme si po snídani zaplavat do krytého bazénu a na to se těším, i kdyby venku padaly trakaře.
Bohužel, nakonec jedeme v menší sestavě, než se původně zdálo, ale Matýsek se těší za tři lidi, má nové nafukovací rukávky a kruh, dnes z něj bude velký plavec.
Bazén za deštivého nedělního rána je ještě lepší než jindy. Osazenstvo většinou tvoří z domu vyhození dědečci a tatínci s malými dětmi. Velký bazén je skoro prázdný, dokonce po krásných 15 minut si v něm mohu plavat úplně sama. Skleněná stěna poskytuje výhled do lesa a vždy, když plavu směrem "k lesu", nechávám se unést pocitem, že žádná stěna není, voda pokračuje až k prvním stromům a stále dál, plavu mezi vysokými smrky, nevidím konec, všude jen průzračná modrá voda, stromy a já. Je to ta nejlepší relaxace, jakou si mohu dopřát.
Připadám si jako @Teův žralok, žádné další myšlenky si do mysli nepouštím, je mi krásně.

Z rytmického plavání - nádech - ponořit -  2 tempa s výdechem - vynořit, mě násilně probrala až zdivočelá dívenka svým skokem do bazénu. Nikde nikdo, jen mou hlavu přehlédla. Rána do hlavy a dohnání ranního deficitu v pití, ale že to bude zrovna chlorovaná voda veřejného bazénu, to snad ani nemuselo být.

Jdu vystřídat trpělivého Kapitána do dětského sektoru, z našeho malého se mezitím stal Záchranný člun, co pomáhá křísit utopené, no tos mi před chvílí, synku, chyběl pod  těmi startovacími bloky. Maminka bude vodu ještě chvíli vykašlávat.
Matýsek má úžasnou radost, že s rukávky se "sám" udrží nad vodou a našim hrátkám to tak dalo nový rozměr.
Jsem ráda, že mi z něj roste malý vodníček, jako vodní bázlivec by v naší rodině neměl šanci.
Hrajeme si a dovádíme a za chvíli CINK, zaplacená hodina uplynula, jdeme se osprchovat a usušit.
Ještě krátká chvilka na doschnutí v předbazénovém baru na dobré kávě a nanuku a můžeme se vydat vařit oběd, zrelaxovaní a spokojení.