Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

středa 27. srpna 2008

Pařížské imprese

základem jsou pohodlné boty


Už několik let chci jet do Londýna, tak jsem letos jela do Paříže. Pokud by se to někomu zdálo divné, tak ať je v klidu, to je u chaotiků normální standard. A také kombinace výhodnosti různých nabídek se sladěním termínu a možnostmi Alex, pohlídat mi Štěpánka.
Všechny tyto pozitivní skutečnosti sešly se v minulém týdnu a já měla pár dní na aktivní těšení a pak už se jelo.
Vždycky říkám, že dobrý zájezd dělá průvodce. Pokud se průvodce nepovede, je to průšvih a zdroj naštvanosti mnoha lidí, kdy něčí tupostí trpí všichni ostatní.
Tenhle zájezd měl smůlu mnohonásobnou v osobě takové divné paní, která vládla tichým hlasem s modulací uspávače hadů a naprostou lhostejností k jí svěřeným lidem. Po cestě tam, nás ukolébávala předčítáním statistických údajů o Francii a Paříži, aby se to posléze zmrzelo i jí a ztratila o nás zájem, ještě dřív, než ho získala.
Počáteční potíže s hledáním pokojů v obrovském hotelu s občasfunkčními výtahy, nechť si každý řeší sám.
Není se pak co divit, když jsme v domění, že bydlíme v prvním patře hledali schody a nechápající recepční ještě dnes asi kroutí hlavou, proč ta divná skupina lidí, chtěla jít do 12.patra venkovním kovovým schodištěm i se všemi kufry.
Po noci strávené s hukotem klimatizace v pokoji pro kuřáky a neotevíratelným oknem jsme se mohli alespoň pěkně osprchovat a nadlábnout u švédského (nechápu, vždyť ten stůl byl francouzský...) stolu a ochutnat úplně jiný jogurt Danone.
Jedinou devizou naší průvodkyně bylo to, že nás hnala, abychom byli všude brzy, protože stát na lístky do Louvru tři hodiny, jako to měly skupiny, co přišly po nás, to opravdu nemusím.

Dojmy z Louvru?
Obrazy úžasné, u Mony Lízy jsem si spíše vyfotografovala, jak na ni všichni čumí, než jak vypadá ona sama.
Krása starých mistrů mě nazastihla v té nejlepší psychické  konstelaci, takže to asi někdy v budoucnu čeká na zopakování, ale v dalších expozicích už to bylo lepší, Napoleon se opravdu snažil, nakradl spoustu krásných věcí, bylo na co koukat. Nadchl mě starý Egypt a nádhera antických soch. Ještě včera, když už jsem ležela, procházela jsem se v duchu mezi tou krásou vytesanou z mramoru.

Ve Versailles mě všechno ohromilo svou velikostí. Pod dojmy z Květné zahrady jsem zde nechápala úplně jiné rozměrové dimenze. Je to opravdu na půjčení kola a nevšedně strávený půlden, příště už bude člověk vědět. Kromě zahrady a zámku se vše ostatní otvírá až v poledne, což je dobré znát, my tou dobu už odjížděli na další prohlídku.
Ve stínu pěstěných stromů se nám paní průvodkyně ožrala jako doga a v tomto stavu již v podstatě setrvávala až do konce zájezdu, takže další program byla jen improvizace řidičů, kteří zde byli poprvé a asisentky průvodkyně, která si pletla v mapě náměstí a v Paříži byla podruhé. Nejvyšší čas zvolit individuální program.

Zahodit představu, že musím za tři dny vidět 58 památek a raději se posadit do útulné kavárničky ke kávě a pravým dessertům francouzské kuchyně nebo k Řekovi na kebab. Ona i lehce pocukrovaná palačinka, vhodně vložená mezi prohlídku Sorbonny a Notre Dame, není k zahození.
A zatímco stádo vedené tou divou ženou šlo už potřetí po Champs Elysees, někteří se mohli na opačném konci Paříže kochat prolézáním opravdické ponorky, či na střídačku se bát a pospávat v 3D kině, nehorázně chrápat v Planetáriu a pak se jako malí smát vodním hříčkám v oddělaní fyziky. Chodit jen tak po ulicích, sledovat cvrkot, občas mrknout po domovních zvoncích a seznámit se s někým, kdo se jmenuje Demba Ou Mou, dát pár centů bezdomovci, co má tři tlusté kočky a pohledem nahoru zjistit, že nemálo lidí má na svých balkónech odložené rezavé loňské vánoční stromečky, asi jim ten čas letí ještě více než nám. 

Z té vysoké věže, co tam v Paříži mají, mám velmi silné dojmy dva. Jeden ze země a jeden z výšky.
Tříhodinové čekání na výtah mi v tomhle případě vůbec nevadilo, protože všude kolem mě se odehrávalo obrovské multikulturní divadlo, kolem dokola bych napočítala snad všechny národnosti světa, včetně jedné Indiánky.
Kolorit dětí, jejich pokřikování, rodičů v různých úrovních únavy a či eforie, legrační domluvy přestárlého Inda v turbanu s malou Japonkou, která se ztratila, rozložitá černoška, co kojila dvojčata, uhihňané roztomilé Číňanky... a mezi tím vším, rozvážným krokem procházející ozbrojenci v maskáčích, se samoplalem přes rameno a náboji kolem pasu. 
Nahoře pak koukání na obrovské město z ptačí perspektivy, těžko se nabažit takového pohledu.
Ten pocit se nedá nafotit ani nahrát přes objektiv kamery, to se musí zažít.
Bylo toho hodně, stejně tak, jako i deště, ale co se dá dělat, na dobré počasí se u cestovky připlatit nedá.

A pátý den mrk mrk a člověk stál zase zpátky před svým domem, cestovní tašku v ruce, těžší o pár lahví vína a lehčí o pár stovek euro.
Tak zase někdy příště...

$$OBR360308$$

$$OBR360309$$

$$OBR360314$$

$$OBR360310$$

$$OBR360311$$

$$OBR360312$$

$$OBR360313$$


 
  


 

39 komentářů:

  1. Jé!Ty už jsi zpět? Hurá. Já jsem tak rád. Mám jet na plumlovské slavnosti? ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Hezké záběrya snad mě trochu už chápeš

    OdpovědětVymazat
  3. Jó, Londýnten je taky supr. Jen ceny za ubytování jsou doslova hnusné. Ty ale přece znáš /virt./ Spoon. Pomůže Ti sehnat na pár nocí přijatelné ubytování a pár dní o jejich národním jídle se snadno vydrží. Když všechno včas naplánuješ a potvrdíš, zpáteční jízdenka EL nebo SA není zas tak moc.Navíc jsi svobodná bez průvodce. Promiň za vnucování

    OdpovědětVymazat
  4. Ten návrat je hezky popsán...já ze Španělska to samé - o pár stovek euro chudší a o pár lahví vína těžší :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Mikine,kdy jsou jaké plumlovské slavnosti?Ty se vyznáš víc než já!Buteo, chápu tě plně, však víš, jak vždy v duchu cestuji s tebou! A jaké vnucování? Tady jsi vždy vítaným domácím přítelem.Phoenicks, a hlavně spousta zážitků, to se počítá nejvíc.

    OdpovědětVymazat
  6. Londýn je prý nejdražší destinace na světě, říkala mi paní z II , když jsem chtěla vyměnit za 3 denní Londýn 7mi denní Kanáry. No nevadí, Praha taky stojí za to a člověk si z ní nemusí vozit víno:o))

    OdpovědětVymazat
  7. Mod,já myslela, že už jsi jela... tedy Praha je dobrá destinace též, už se těším, jak malý povyroste a budeme jezdit do ZOO.

    OdpovědětVymazat
  8. Sorry [8]To nebyla z mé strany provokace, ale funguje to ve prospěch autorky. Spoon, jezdím týdně pro maso jenom do Globusu. Pošlu foto,jak pokračuje monstr stavba pod šikmou věží. Báro, můžu z dlouhé zkušeností? Student Agent. - má slevy těsně před nástupem - až na 950,- Kč semotamo. Těžké trefit se pak do bydlení. Raději Eurolines - vím vše předem, dřív než měsíc předem objednám . Pošlou jízdenku poštou na dobírku bezplatně a ještě s velice příjemnou slevou. Já jsem letos platil Frankfurt - Praha zpáteční místo 2400, pouhých 1700.Oba jezdí z Brna a Ty zvídavý člověk, sleduješ okolí, komunikuješ se sympatickými kolegy /blbce jsem tam nepotkal/. Takže tu dlouhou štreku přežiješ. Hajzlík jede sebou, žádný problém s ničím. Mé vnoučata si jízdu 9 hodin přímo užívaly. Londýn, to je něco. Byl jsem nadšen.Připadám si jak náborář. Promiň Báro a hezký večer

    OdpovědětVymazat
  9. Jééé, tam je krásně! Demba Ou Mou by mohla vyprávět, když bydlí přímo u Pont Neuf;-) Paní průvodkyně na popel a mladá slečna zmatená jako lesní včela... jo, hezké;-)

    OdpovědětVymazat
  10. A pak takový vožralý senegalec, který se přilepí na někoho s národním tričkem s nápisem France a zpívá \"Liberté, Senegalééé!!!!\" joooo, Paříž... :)

    OdpovědětVymazat
  11. Napsala jsem předlouhý komentář, ale rozhodla jsem se krotit. Ty moc dobře víš, jaký vztah k Paříži mám a jak se dokážu nad tím městem rozplývat.Tak jen: udělali jste moc dobře, že jste se od průvodkyně trhli a šli po svých. Paříž má tu výhodu, že se tam člověk hned vyzná. Na jedné straně Eiffelovka, támhle Montmartre, levý břeh, pravý břeh a pravoúhlé ulice, tož se dá opravdu zabloudit akorát tak v metru. A když v noci už ani metro nepremává, tak holt se složit s vínem na lavičku k Vítěznému oblouku a vychutnávat si překvapivý klid v jinak rušné metropoli.

    OdpovědětVymazat
  12. hele minulej tejden jsem shanela ubytko pro rodice (polske) nevesty (nigerijskeho) zenicha - Fr. kamarada. brali se v Birminghamu ale prijeli do L. na par dni. To bys neverila jak levny a hezky B&B se daj objevit i u nas zarohem - chteli bejt na jihu L. nebot pan zenich to tu zna, driv tu bydlel a ma tu kamose. Hned bych si dala par dni \'break\' a hrala si na turistu. Ale uz nemam dovolenou :( taxe ozvi,p.

    OdpovědětVymazat
  13. Ta předposlední fotka je z Grand Arche v La Defense? Vidím, že je to na ose, vpravo Eiffelovka, tak by to odpovídalo.

    OdpovědětVymazat
  14. K těm botám... ve Francii si ze mě furt dělali srandu, že jdu asi zase na hory, jenomže ono každý den pršelo a zatímco oni se čvachtali v balerínkách, tak já jsem machrovala v pohorkách. Taky jsem chodila pořád na fotoprocházky, takže se mi pohodlné boty opravdu hodily. Nakonec jsem ale taky zjemnila svou image a dokonce si koupila sukni, k tomu městu to holt patřilo, nikde jinde ve světě asi nepotkáš tolik kluků v růžových košilích:))

    OdpovědětVymazat
  15. čagia co teprve na Buzenvalu! Tam jich je! :)

    OdpovědětVymazat
  16. Kamio,ty se nějak vyznáš, tobě se v Buzenvallée asi moc líbilo, n´est-ce pas?;)

    OdpovědětVymazat
  17. spoon,já s tím počítám, jakmile se najde vhodná chvilka, zahlásím dostatečně dopředu. Viděla bych rto tak do roka a do dne *nedočkavý chtivý úsměv*Buteo, tvé náborářské schopnosti jen umocňují to, jak ráda bych sjezdila kde co!

    OdpovědětVymazat
  18. Kamio,v Paříži se ti může stát všechno možné, třeba si můžeš koupit úplně zablácené boty za 5 ékorun.čagi, naplánované posezení na nábřeží s flaškou zkazil déšť. Grand Arche jsi lokalizovala velmi správně, je to pro některé nejmenované vzácný obrázek, vykoupený pár minutami závratě z průhledného výtahu, co tam nahoru kyvadlově vylétával.

    OdpovědětVymazat
  19. čagi,opravdu Buzenval! Viz trasa č.9, východní část;-)http://jdem.cz/acj38Jo, jo. Tam se může stát ledacos. Třeba podarovat zčistajasna bezdomovce v metru dvaceti éHalíři:)

    OdpovědětVymazat
  20. My viděli z této pozoruhodné budovy odpadávat kachle, tak jsme nějaký průhledný výtah nechtěli riskovat:)Kdo pozná francouzskou kvalitku, stane se opatrnějším.

    OdpovědětVymazat
  21. No fakt:) přestupoval bys v Nation na dvojku co?;)

    OdpovědětVymazat
  22. čagi,jsou chvíle, kdy se chovám jako čistokrevný kaskadér, kachle, nekachle.Já prostě nahoru MUSELA!!!Kamio by určitě přestoupil v Nation na dvojku, ale asi ne ve dne :-))

    OdpovědětVymazat
  23. ...na sedmičku do La Villette...samořejmě;-)

    OdpovědětVymazat
  24. čagi,nene, já bych raději přestoupil v Chaussée d´Antin La Fayette na devítku do La Villette:) Do Clichy raději taxálem jestli jste myslely toto jako;-)

    OdpovědětVymazat
  25. ...jo jo, není nad to, zvolit trasu se správnou cílovou stanicí...

    OdpovědětVymazat
  26. Ostatně raději bych si přivezl z Paříže jiné suvenýry, než kapavku:)

    OdpovědětVymazat
  27. Louvre, tak to mne ještě možná někdy čeká, když jsme byli v Paříži, zvolili jsme Orsay (ale nelituju!). A pokud jde o Londýn, tak British Museum mne úplně odrovnalo - to je přehlídka loupeží jedna báseň, britský je tam jen ten mumifikovaný neandrtálec, či kdo, jinak jsem byla v šoku z těch polovin soch, co odřízli povětšinou v Egyptě s tím, že \"tělo a levá ruka zůstaly na místě\" nebo tak nějak.

    OdpovědětVymazat
  28. Ali,já do Louvre původně vůbec nechtěla, ale do Orsay v každém případě. Dopadlo to opačně, ale to je vlastně fajn, mám důvod tam jet znovu, když jem to hlavní neviděla.Kamio, až tak zase ne, já myslela na Boulevard de Clichy jen tak na čumendu.

    OdpovědětVymazat
  29. Krásička, Báro!koukám, že bych se měla inspirovat a taky někdy město Amorova šípu navštívit! nu, snad některý týden po neděli;-)

    OdpovědětVymazat
  30. lexulko,Amorova šípu? No, někoho tam možná zasáhne, já si tam ten šíp spíš jela vyrvat ze zad. U takového úkonu pak ani nevadí, že pršelo.

    OdpovědětVymazat
  31. Plně chápu...Trasa skoro stejná, doba už pro mně poněkud postarší, průvodkyně bezvadná, úlovek naprosto stejný + několik vypitých při pobytu. Ale navíc dodávám, úžasný zážitek je jizdě Paříží parníkem. Trvalo nám to tak 4 hodiny, takže jsme popíjeli a pojídali na palubě a přitom se kochali nejprve denním a posléze nočně osvětleným městem. To byla nádhera. Také bych jela znovu, ale také si stále plánuji s dcerou Londýn, a ne a ne to vyjít. Tam touží hlavně ona, 1 rok tam žila a chce mi vše ukázat. Ale právě dost narážíme na drahotu při výpočtu celkového pobytu. Tak snad někdy...

    OdpovědětVymazat
  32. Elizo,výletní loď byla také, v noci, od 21 do 23 hodin a pocity trochu smíšené, na jedné straně krásné pohledy, ale v závěru to trochu pokazil vítr a déšť. Cvaklaly mi zuby ještě v autobuse. :-))Nejhorší je spočítat cenu pobytu, to by ještě šlo, ale pak to začít násobit počtem lidí co pojedou, z toho na mě jdou vždy mrákoty a nejede se nikam.

    OdpovědětVymazat
  33. Jo tak my bychom pro jednoduchost výpočtu jeli asi jenom ve dvou, protože větší násobky by naše kreditky neunesly. Ale jinak jsem si vyhlédla báječnou dovolenou v Anglii, je několik tras a možností výběru, takže nahlídni můžeš to spojit s tím Londýnem: http://www.ukboathire.com...dex.htmTak se kochej a plánuj, a pak se vydej někam do kempu na jižní Moravu, odkud jsem právě přijela teď já.

    OdpovědětVymazat
  34. Elizo,díky za odkaz. Na jižní Moravu kdykoliv! Zejména Pálava!

    OdpovědětVymazat
  35. \"někteří se mohli na opačném konci Paříže kochat prolézáním opravdické ponorky\" To myslíš la villette?Netušil jsem, že až tam dosáhnou české cestovky...

    OdpovědětVymazat
  36. \"někteří se mohli na opačném konci Paříže kochat prolézáním opravdické ponorky\" To myslíš la villette?Netušil jsem, že až tam dosáhnou české cestovky...

    OdpovědětVymazat
  37. Slime,české cestovky umí dodat jen ožralou průvodkyni. La Villette byla čistě soukromá iniciativa, stádo zatím podruhé kroužilo kolem Notre Dame :-)

    OdpovědětVymazat