Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

čtvrtek 24. května 2007

Nečekaná specialita

Zejména, je-li člověk raněn provozní slepotou.

Celý život se bojím situace, kdy si u přípravy nějakého dobrého jídla spletu, pro téměř shodnou barvu, kari se skořicí.

Dnes se to stalo.

To máš Bára za to, že sis v kuchyni nerozsvítila, protože bylo ještě trochu vidět a nechtělo se ti zatahovat žaluzie.

Díky tomu jsem mohla dnes kolem dvacáté hodiny letního času (uvádím kvůli budoucím historikům) zformulovat Bářin skořicový zákon:

"Lepší skořice na mase, než-li kari ve štrůdlu."

Opravdu ty kuřecí špalíčky nechutnaly nejhůř.
Ty dva, tři kousky nejvíc zasažené jsem musela opláchnout, tolik skořice přece jen nemusím, vzniklý průšvih jsem posolila,  přidala opravdové kari (to už jsem si rozsvítila) a trochu sójové omáčky a kmínu a dalo se to v pohodě sníst, jen to v té kuchyni neobvykle vonělo.

Pro budoucí experimentování tuto kombinaci rozhodně nezavrhuji!

12 komentářů:

  1. :-)))Tak to mě jako ženskou, která má pupínky, jen co projde kolem sporáku, opravdu pobavilo.Pokud je vaření takhle jednoduchý, tak se možná pokusím naučit svoje osmé? jídlo z mého \"repertoáru\".

    OdpovědětSmazat
  2. Já jsem si s vařením nikdy moc hlavu nedělala a málokdy to bylo nepoživatelné. Tudíž k Tvému osmému jídlu dodávám jen to, že se to celé dělalo na lžíci oleje 15 minut :-).

    OdpovědětSmazat
  3. jéé, můj muž dělá normálně pečené kuře s bramborem (jakože pečené společně v jednom kastrolu) a skořicí nešetří, a jaká je to mňamka!

    OdpovědětSmazat
  4. Báro,tak k tomu mohu dodat jen tolik, že já jsem si například vždy dával bacha, ať si neosolím kafe. Neosolil jsem si jej nikdy. Teda sobě nikdy, jinak už se to povedlo:)

    OdpovědětSmazat
  5. Kamio, teď si naběhl a já to, vzhledem ke komentáři u minulého spotu, nemohu jen tak přejít ;-). Kamio, nikdy neříkej \"nikdy\" protože jednou nám stejně řekneš, jak ti to slané kafe chutnalo.

    OdpovědětSmazat
  6. alenec,tomu věřím, já se pak dívala o kuchařek s různými specialitami a skořice zase takovým exotem na kuřeti není.

    OdpovědětSmazat
  7. Stejně tě podezřívám, žes´ to popletla schválně, abys o tom mohla blognout...Přiznání je polehčující okolnost! :)

    OdpovědětSmazat
  8. @Teo, ANO!Kajícně se doznávám, že jsem se narodila výhradě proto, abych mohla blogovat. Díky mami.

    OdpovědětSmazat
  9. Mohu toto vše trumfnout! Sledujte pozorně: Je ráno, po noci plné vášní a kdoví čeho ještě. Chci se blýsknout, nabízím snídani do postele. Jest mi poručeno hodně sladké kakao, rohlíky, máslo, a ještě něco. Z posledního mlíka vařím kakao, pečlivě chystám na tác a nesu na dychtivé lože. Servíruji, má drahá se hluboce napije z hrnku s kakaem a už to všechno letí na tác i s patřičným pliváním a prskáním. Sejra totiž ve své postsexuální zaslepenosti kakao vydatně osolil. I moře by se rdělo nad tou slaností.

    OdpovědětSmazat
  10. Sejra,ale doufám, že tě dotyčná milovaná kvůli tomu nezavrhla.

    OdpovědětSmazat
  11. Místo skořice jsem omylem jednou do palačinek nasypala adžiku.Když si tehdy ještě malé děti stěžovaly, že je ty palačinky nějak pálí, ještě jsem jim vynadala, že si vymýšlejí. Já jsem je měla s marmeládou ...(Adžika je směs koření mimo jiné i s pálivou paprikou)

    OdpovědětSmazat
  12. Helazd,já mám adžiku už dlouho, dostala jsem ji jako dárek v košíčku s kořením a stále jsem nevěděla,co s ní. Tak teď už vím, do palačinek NE.

    OdpovědětSmazat