Vidím to jako dnes.
Je letní prázdninové ráno, a já, malá Bára, se probouzím u babičky v kuchyni, kde mám vzácnou výsadu a mohu spát na úžasném širokém gauči, kde normálně spává dědeček. Sluníčko už bývá docela vysoko, časné vstávání mi nikdy moc nešlo, a otevřeným oknem se do kuchyně line opojná vůně jasmínu. Na stole stojí snídaně, babička vymýšlí, co budeme dnes dělat a další bezvadný prázdninový den může začít...
Čichová paměť je úžasná věc a slunečné ráno, provoněné jasmínem, mě vždy, velmi spolehlivě, vrátí do dětství pod vínové povlečení babiččiny peřiny.
Nesu si tuhle vzpomínku sebou celý život, ale teprve tak před pěti lety mě napadlo, proč já si vlastně voňavý jasmín nevysadím doma na zahrádce.
Byl to trošku problém, neboť mi zahrada neříká "pane" a já na ní mohu dělat trvalé zásahy jen velmi omezeně, takřka vůbec, ale tenhle milý keř se mi podařilo prosadit.
S ústním povolením jsem se vrhla do shánění jasmínu a zjistila jsem, že to vůbec není jednoduché.
Ještě skoro nezasažená nakupováním po internetu jsem jako blázen obíhala místní zahradníky, abych se dozvěděla vždy totéž, že jasmín nemají, nikdy neměli a ani mít nehodlají.
Nové světlo do shánění vnesla Alex, když jednou o nějakém svém kamarádovi prohlásila, že je syn ZAHRADNÍKA.
Dala mu tedy možnost, aby se předvedl.
Záhy jsem byla pozvána k otci zahradníkovi za účelem upřesnění objednávky.
Odborník s pochopením a trpělivostí vyslechl zmatenou barmanku, aby mi posléze vysvětlil, že to, co chci není vůbec jasmín, ale jakýsi pustoryl, který kvete bíle, voní, tak jak požaduji a je to vzrostlý keř, na rozdíl od pravého jasmínu. No, to jsou věci, ale riskla jsem to a objednala dva kousky.
Za pár dní přišly dva proutky, každý po stovce, já to zasadila a asi se mi to podařilo tou správnou stranou do země, protože velmi brzy začaly rašit lístečky a dnes jsou z proutků dva fešácké keříky a já v nich poznala ty stejné, co měla pod kuchyňskými okny babička. Jsou od domu dost daleko, takže do oken přímo nevoní, ale když si chci přivonět, mám to pár kroků.
Akorát, že jsem celé roky žila v jasmínovém bludu, asi tak, jako jsem objevila Ameriku, při zjišťování, jak vzniká javorový sirup, ale o tom zase až jindy.
Inspirováno Mod a její moruší
/
DikyTaky jsi me vyvedla z bludu, ja si vzpominam na cesty k me prababicce, ktere vedly pres park s vonavymi keri \"jasminu\" - ted vidim ze pustorilu... :)
OdpovědětVymazatjá jsme vždycky věděla, že to, čemu se říká jasmín, jasmín není, ale nedostala jsem se nikdy tak daleko, abych věděla, co je to doopravdy. tak teď to vím :) každopádně vůně je to úžasná a je mi jasné, že už se určitě těšíš, až na přelomů jara a léta rozkvete a zavoní :)(nám teď tady v Itálii měsíc kvetly mimózy a to byla vůně! :))
OdpovědětVymazatBabiččiny peřiny......si pamatuju taky. Byly bílo-filajový pruhovaný a když jsem se do nich navečer zachumlal až po nos, maminka mi četla čtyřlístek...
OdpovědětVymazatPindruscho, Dewberry,teď se odborníci (třeba Čagi nebo Bohdan) asi zasmějí, ale já z toho byla vážně překvapená, že jasmín je popínavá rostlina a keř z ní nikdo neudělá!/úsměv dendrologického trouby/Galahade, hezká vzpomínka... a víš, že Fifince je letos 40 let?
OdpovědětVymazatJá tohle taky dlouho nerozlišovala a smích mě přešel úplně,když jsem pustoryly měla poznávat...
OdpovědětVymazatHa! Tak máme ďalší dielik do mozaiky o Báre: Dva jasmínové kríky v záhrade! Ešte pár takýchto neopatrných článkov a máme ťa vypátranú!!! (spokojný úsmev, vzor Detektív Oriešok - ozaj, išiel u vás taký večerníček?)
OdpovědětVymazatTak já si na ten \"tvůj\" jasmín taky náležitě pamatuji. Hlavní co vím, že se k němu nesmím přiblížit na víc jak 100 metrů, jinak se mi spustí taková senná rýma a alergie, že si teď už dopředu mapuji pozemky, kudy kterých mohu, a kde roste pustoryl. Pro mně to tedy není až tak překvapením, jelikož jsem si to už tenkrát hned zjistila, po čem že se to můžu ukejchat. Ale jinak ti spíše doporučím, pořídit si opravdu ten pravý jasmín nahokvětý, což je opravdu popínavé, kvete v lednu až březnu žlutě a je nádherný. Mám ho už asi deset let nebo i více a je to krása, hlavně když v této zimní době nic jiného prakticky kromě sněženek nekvete.http://images.google.cz...%26sa%3DG
OdpovědětVymazatPři sázení si pamatuj: \"Zeleným nahoru!\"
OdpovědětVymazatČichová paměť je něco úžasného.. Když začnou kvést ty keře, co mají nakonec bílé kuličky jak je trháme a šlapeme po nich a ony pukají (už jsme to kdysi kdesi u kohosi nakousli, pomůže čagi;) tak mi se hned vybavují procházky ze školky... nevím, jak voní pustoryl, snad si někdy k nějakému přivoním, ale to jméno jak dostal...? Pustoryl... Ryl pustě? ;-)
OdpovědětVymazat[8] ...tak to sem dělal celou dobu špatně...Baru, já myslel, že je starší...
OdpovědětVymazatKamio, nevím po čem šlapeš ty, ale nejspíš myslíš plody pámelníku bílého - Symphoricarpos albus... já jsem zbožňovala šeříky u školy, ale teď z té jejich vůně slzím, ahjo:(
OdpovědětVymazatčagi,dívala jsem se a je jich hodně, ostatně čeho není ve vašem oboru, že? Lojzo - Oříšku, tak já přidám klidně i veliký ořech za stodolou a túji před okny a hledej... stavím na kafe!Elizo, takhle já to mám s kvetoucími travami. Kdyby mě chtěl někdo svést na čerstvě pokosené louce v období června, tak skoncíme nikoliv v ráji, ale v nemocnici.Rowdy, spolu s Galahadem díky za dobrý nápad, od teď si to budu již pamatovat.Kamio, dupání na kuličky pámelníku se mi táhlo celým dětstvím. Teď si to se Štěpánkem určitě užijeme zase, už se těším. Máme tady dva veliké keře, možná by to byl prima happening, dám vědět.Galahade, starší je Mickey Mouse, dokonce dvojnásobně.
OdpovědětVymazatRtak to nevím, moruše bude listů prosta:-)
OdpovědětVymazatKam.ty kuličky šlapací byly moje, ale jak se to nakonec jmenovalo už zas nevím:-)
OdpovědětVymazatMickey......semi nikdy moc nelíbil... Asi sem žárlil kvůlivá Minii...
OdpovědětVymazatTakovahle pamet....to funguje. Ja dnes usnula na slunicku..a vratilo mne to polospici, polobdici o deset let zpatky, krasnej jarni den, a ja byla uplne vedle z rande na ktery jsem se chystala...hormony ve vzduchu :)) Pak jsem se vzbudila.Ale litovala jsem jen chvilku :)
OdpovědětVymazatMod.,píše to v [11] čagi, je to pámelník. Latinsky nějak jako Vulpes vulgaris nebo tak nějak:))
OdpovědětVymazatTy šlapací kuličky se jmenují pámelník bílýhttp://botanika.wendys.cz...509.php
OdpovědětVymazat..a bacha, nejíst. Sice nejsou jedovaté, jen nejedlé, ale ty městské keříčky vulpesové očůrávají;-)
OdpovědětVymazatBáromůj velmi vzrostlý \"jasmín\" patrně odnese bazénové úpravy:( Furt tam chodím s metrem a snažím se uchránit co se dá, ale nevím,nevím!
OdpovědětVymazatčagi,řekla bych, že břicho může bolet pěkně, i když nemám osobní zkušenost.Mod, kdyby přišlo na stavbu bazénu, tak jasmín klidně oželím. Dobře se řízkuje, rychle se chytá a roste!
OdpovědětVymazatBároa jak to namnožím teď, když jsou to ještě suché větve??
OdpovědětVymazatMod,teď asi né, v nejhorším už víme, kde je prodávají. Ale pokud ti to vyjde vyměřit nějak šalamounsky, určitě se ti \"jasmín\" odvděčí.
OdpovědětVymazatŠalamounsky, hm, no mohla bych nechat zbourat z druhé strany garáž:-)))
OdpovědětVymazatA co ostrůvek s jasmínem, he?
OdpovědětVymazatBárono to by taky nešlo, protože on je ten jasmín v místě, kde má být okraj, ale teď jsme to byli okouknout, uvidí se až přijede stroj, taky je otázka jaké zásahy přežijou či nepřežijou kořeny.
OdpovědětVymazatTak já budu držet palce, aby to nějak vyšlo a aby bagrista nešilhal.
OdpovědětVymazatBagrista nebude šilhavý, ale kulhavý, takže necítí plyn. Ani na bagru, ani když přebagruje žlutou přípojku.
OdpovědětVymazatPřípojek jsme prosti a \"jasmín\" přežil:-)
OdpovědětVymazatMod,tak to je dobře, bude se ti hezky koupat v jeho blízkosti!Kamio, proč vlastně nežiješ v Hollywoodu jako úspěšný scénarista?
OdpovědětVymazatBáro,Protože jsem blbej a žiju v Kocourkově a nějak teď nevím, jestli už není pozdě na tom cokoliv měnit;-)
OdpovědětVymazatKamio,známé přísloví praví, že lepší pozdě, než vůbec...Takže chutě do toho, chce-li se ti...
OdpovědětVymazatKamio,chutě do toho, anglicky umíš, věk máš perspektivní... co?Galahad si to myslí taky!
OdpovědětVymazatBáro, Galahadena každou situaci je možné najít taková přísloví, která jdou proti sobě (viz \"Protiklady se přitahují\" a \"Vrána k vráně sedá\":) Takže žádné laciné deklamace:) Tak dobře, já se přiznám: Teď žádné další změny, musíme stabilizovat. V posledním roce bylo tolik změn a od základu, že další teď neee...
OdpovědětVymazatKamio,být hezky stbilizovaný je nutná podmínka k tomu, aby se mohlo budovat dál. Postupně, krok za krokem. Jak hezká představa pro chaotika mého formátu.
OdpovědětVymazat