Vypadni z toho vjezdu nebo na tebe vezmu vidle!

Nejen velká města mají problémy s rostoucí dopravou, jen tady u nás, na mrňavé vesnici, je to malinko úsměvnější. 
 

Doby, kdy naší vesničkou střediskovou prošel jeden kůň sem a druhý kůň tam, jsou nenávratně pryč.
Pryč je i vzpomínka na to, jak se na naši rodinu všichni dívali jako na nějaké exoty, neboť jsme vždy měli doma minimálně dvě auta. Dnes je to běžné skoro v každém baráku, ale jen výjimečně je na to ten dům i uzpůsobený, pokud to není novostavba.
A tady začíná problém.
Úzké ulice, auta jezdící jedno za druhý a parkuje se zásadně "u svého", ať je to možné nebo není. Variant, že to možné není je podstatně víc.
Zaparkuje jeden a na protější straně ulice zaparkuje druhý soused a co na tom, že na průjezd ostatním zbyde pruh široký metr a půl.
Vůbec nepřeháním, když řeknu, že se začaly množit i bitky typu:"Jestli hned neodjedeš, dám ti po tlamě!"
Nechte lidi, ať se domluví sami a oni se do krve pohádají, přestanou spolu mluvit a začnou si, v rámci sousedských vztahů, dělat úžasné naschvály.
Musel přijít zásah "shůry", neboť stoly různých institucí se začaly ztrácet pod peticemi, které řešily, kdo je největší hovado v ulici.   
Byla přivolána firma na dopravní značení a tisíce korun začaly létat. Po mnoha sezeních a ještě více škrtech se částka usadila na čísle 80 tisíc za nové dopravní značky, z nichž bylo nejvíc těch, co zakazují stání.
Nemůžete se domluvit, kdo bude kde parkovat?
Tak tam nebude stát nikdo a hotovo!
Je zajímavé, kolik lidí si myslí, že ve vlastní ulici nemusí dodržovat dopravní předpisy.
Nový druh sportu na sebe nenechal dlouho čekat.
Soused parkuje na zákazu zastavení už hodinu, je potřeba zavolat policajty a pak se celá rodina raduje za poloprůhlednou záclonou, když pozoruje, jak ten hříšník klopí tisícovku.
Nicméně tahle terapie zabrala, najednou si všichni z inkriminovaných ulic vzpomněli, že mají jakési vjezdy do dvora a do zahrady a že se jim vyplatí zvednout zadky ze sedaček, otevřít si vrata a vjet domů a úzká ulice už bude zase jako dřív, průjezdná i pro ty, kteří zde nebydlí a neumějí, či nechtějí se prát.
Pro ostatní se udělala dvě odstavná parkoviště, jen to mají teď domů místo dvou metrů asi padesát.
Naše ulice to odnesla naprostým zákazem zastavení, což jsme přivítali a ulice sousední, velmi úzká, na tom profitovala ještě víc, tam je rovnou i zákaz vjezdu aut nad 3,5t.
Korunu všem sporům nasadil občan, bydlící v nejužší části oné ulice, když napsal na obec zoufalou stížnost, že už dvakrát mu nějaký náklaďák projel kolem domu tak blízko, že mu zničil čerstvě vysazené stromky meruněk.
Na tom by normálně nebylo nic divného, kdyby dotyčný stěžovatel zároveň nebyl policista z dopravky!