Ve chvíli, kdy mi během jedné hodiny třetí zákazník položil otázku, proč jsem dnes tak smutná, musela jsem se nad sebou vážně zamyslet.
Takhle to dál nejde.
Začala jsem v mysli usilovně hledat, co by mě tak asi mohlo rozveselit, ale obvyklé berličky najednou moc nefungovaly.
Venku svítí sluníčko ... nic.
Nemám rakovinu ... nic.
Nikdo mi neumřel ... nic ... kruci.
Štěpánek je zdravý a šikovný ... jo, to už je lepší.
Alex má hotové všechny zkoušky a vyžehlila mi prádlo ... lehký úsměv... ono to půjde.
Jen nemyslet moc na to špatné, ale snad se na chvilku podaří.
Zahrabávám se do práce, jen mě štve, že jsem na vše tak sama, že musím dávat malého hlídat cizím lidem, i když jsou to dobří lidé, daleko raději bych byla matka na plný úvazek. Jenže kde bych pak vzala peníze na živobytí, Alex musí dostudovat..., mlíčko Nutrilon už stojí 350 korun krabice a vystačí stěží na 6 dnů... sakra, už jsem v tom splínu zas...
Ne, nebudu na to myslet.
Včera se ulicí táhl smrad ze spáleniny, jak hořelo v sousedním stolářství, zvenku je vidět jen kus chybějící střechy, bůhví, jakou škodu to napáchalo ze strany do dvora, kam není vidět a já tu naříkám nad něčím, co je proti tomu jen pitomost.
Chtělo by to, se někde odreagovat. Viděla bych to tak na sqash, pořádně se opřít do úderu, dát do něj všechnu svou bezmoc a hned zas být ve střehu, až míček se stejnou razancí poletí proti mně a znovu ho odpálit, co nejvíc to jde a tak pořád dokola, dokud nepadnu. Jo, naprosté fyzické vyčerpání, to mi občas pomůže, pak přijde vlna endorfinů a na světě je zase lépe. Ony ty endorfiny jsou ještě účinější, když se uvolní po milejších činnostech, ale ... ten sqash je teď lepší.
Zkouším se v duchu přenést do své hezčí minulosti, do hodně šťastných chvilek s Alex a s babičkou, dokud ještě žila. Jenže to není dobrá cesta. Evokuje mi to myšlenky, že dobře už bylo.
Zkusím to jinak. Přenesu se v duchu do časů, které mě teprve čekají, které budou vypadat tak, jak já si to udělám, pokud si půjdu za svým. To funguje, alespoň pro tuhle chvíli.
A najednou zjišťuji, že to není vzdálená budoucnost, záleží na všem, co od tohoto okamžiku udělám, za minutu, za hodinu, zítra.
JO!
Jdu na to!
Jo jotohle funguje :)
OdpovědětVymazatObčas se šikne,pohledat nějaké to pozitivum. Vždycky je nějaké po ruce, jen ho, mršku, není moc vidět. Ale jen se rozhlédneš pozorněji, tady mrká za rohem, tady mu kouká čumáček, nebylo tohle ouško?A když je to bílé a je toho moc, nejsou to pozitiva, ale ...No jo, blbý vtipy, na to jsem kanón *řehtík*
OdpovědětVymazatL.,ano, funguje. Ale víš co mi nefunguje? Nejde mi u tebe vložit komentář. A tolik bych chtěla!Gombo, jen více čumáčků a oušek! Já něco snesu. *smějík*
OdpovědětVymazatS pozitivy je to podobné jako s penězi. Není třeba je hledat, jen jim vycházet v ústrety... ;)
OdpovědětVymazatKoukej se dát dohromadynež přikvačí další volby, to pak jeden neví nad kým nebo čím má brečet
OdpovědětVymazatUf, to to vlastně ani nemělo čas začít, protože všechny důvody, které jsi hore vyjmenovala, tak jsi rázem zavrhla, a vlastně nic horšího už to být nemůůůůůůže! Jinak mi povídej, jak je dnes člověku , takovému tomu normálnímu, co má vyjít s tím co má v kešeni, co usíná jenom proto, aby ráno toho zase více stihl udělat, co si říká, že když ho něco bolí, tak je vlastně dobře, protože to tedy ví, že ještě neumřel, ach jo. Ale je to pořád lepší, nežli by mohlo být ještě hůř. Tak snad dostaneš vbrzku nějaké sněženky, či fialky, či .....
OdpovědětVymazatHm ze by opravdu u mne ? Nebo si myslela jinou L.?
OdpovědětVymazatJo, bež hned!!!!Báro někde jsem četl že když se potopí lodˇ tak se na dně do toho bahna přilepí nebo co. Prostě pokud se potom taková lod vyzvedává tak nejhorší je ten první pohyb a pak už to jde skoro samo. Běž a udělej ten první pohyb. Hodně štěstí.
OdpovědětVymazatTeono jo, měl to ten rejdař zmáklý:o)
OdpovědětVymazatBárorozhodnout se je snadné, těžké je to říct nahlas :o).
OdpovědětVymazatBároPondělní ráno ostré jak břitva mne škrábe po tváři zarostlé strništěm po nedávných pokusech se oholit do hladka. Čtu si Tvůj optimistický hledačský článek a stejně mi není dobře, potřeboval bych se vyspat. Spánek je jako malíř, přemalovává čenou na růžovou, nebo alespoň na bílou. A já už pořádně nespal dlouho... a černé přibývá. Měj se.
OdpovědětVymazatButeo,nebreč nad volbami ani nademnou, nic z toho za to nestojí.Teo, já bych ráda vyšla v ústrety lásce. Elizo, víš, co si já, trouba romantická, představuji, že třeba jednou zazvoní u mých dveří zásilková služba a doveze mi hezkou kytku z lásky... ale to je jen takový sen...Mod, hezky jste se s Motoneználkem shodli. Postupných kroků je víc, ale jeden po druhém... a zvládnu to.Mikine, šetři se trochu, ještě jsem na žádném pomníku neviděla, že by bylo napsáno: Prožil krásný život, protože se udřel k smrti. Koukej nabrat trochu růžové!L. bylo to u Tebe, ale také jinde a chyba byla u mě v připojení. Už je to OK.
OdpovědětVymazatbaro to bude dobry neboj
OdpovědětVymazatPozitivum? Báro, neblázni... Člověk tak moc chce nějakou pozitivní zprávu, že si nakonec nechá udělat HIV testy - a to jen proto, aby mohl mít radost z toho, že dostane další negativní zprávu :-)Kdybych věděl, kam, tak ti tu kytku pošlu. Nebyla by sice z lásky, ta patří jinam (a tam ji nepošlu z jiného důvodu), ale pro radost snad ano...Báro, drž se. Za všechny, kdo bojujeme s tou třetí sudicí. Jsou nás spousty, a ta mrcha je jen jedna. MY JI UŠTVEM! A pak bude dobře. Drž se, já tě taky zkusím držet.
OdpovědětVymazatBáro!Uf!
OdpovědětVymazatBáro, záleží na úhlu pohledu... když se podíváš správně, zjistíš, že ten optimismus se jenom dobře schoval ;)
OdpovědětVymazatspoon,bude to dobrý, jinak to nejde! Mirko, pevně doufám, že je to pozitivní Uf!Hele, Justasi, to negativní/pozitivní mě rozesmálo. Jak je to vše relativní, že? S kytkou pro radost to bývá různé, někdy si ji koupím i sama, když na to mám náladu, nejraději nějakou žlutou.sedmi, budu hledat!
OdpovědětVymazat