Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

středa 15. srpna 2012

Olympijská večeře


Možná trochu kalorické, ale velmi dobré


V tomto čase olympijském najdete suroviny na každém kroku. Ano, dnes se bude vařit z olympijských kruhů. Kruhy lze naloupat kdekoliv, je jich všude spousta, malé, větší, v podstatě jakékoliv, jak se podusí na pánvičce, změknou všechny stejně ryche.
Před upotřebením je však potřeba, co nejpečlivěji z nich smýt veškerou barvu a proplachovat, až jsou úplně bílé. Maximálně lze nechat ještě ty červené.
Není to nic rasistického ani protiglobalizačního, ona každá ta barva chutná jinak a ve výsledku by to pak byl nepoživatený chuťový guláš a ne skvělý Olympijský koláč.

Inspiraci jsem našla u Gurmánky.
Udělala jsem křehké máslové těsto, které mě překvapilo, jak rychle a dobře se dalo zpracovat. Obvykle mám z křehkých těst vyrážku a raději hledám nějaké alterntivy, tohle těsto bylo bomba, určitě se k němu budu vracet častěji.
200g hladké mouky
100g másla
1/2 lžičky soli
malý panák studené vody

Dát odpočinout do ledničky.



Náplň
1 kg olympijských kruhů - no dobře, říkejme jim tedy cibule, když jinak nedáte. 1 kg je maximální množství, příště udělám trochu méně, nebo více těsta :-). Já jsem ji dopředu nespařovala, změkla dost, když jsem ji podusila asi 20 min na 100g másla.
Ochutit mořskou solí, kostkou cukru, trochou tymiánu, chuťově mi tam ještě dobře zapadl citrónový pepř.
Těsně před koncem dušení jsem přidala 3 rozmíchaná vejce a nechala vše dojít už při vypnutém sporáku.

CO se cibule dusila, rozválela jsem těsto (šlo to dobře na lehce pomoučeném válu, žádné mikroténové orgie nebyly nutné, jak se u některých křehkých těst stává), přendala na plech (pečící papír, ani jiná úprava plechu  nebyla nutná), dala do předehřáté trouby trochu zapéct (asi 5 minut), pak propíchala vidličkou bubliny a pokladla náplní.
Podle originální předlohy jsem ještě koláč posypala strouhankou. Dobu pečení jsem nezachytila, já vždycky všechno vytahuji z trouby, když to začne vonět. Tentokrát jsem byla docela v koncích, rýma je pěkná potvora, ale nakonec to dopadlo dobře. Kraje koláče byly pěkně do světle hněda.



P.S. Možná někoho napadlo, proč se tady s tím vypisuji, když Šárka to má tak krásně, vyčerpávajícím způsobem popsané na svých stránkách. Ano má, ale já si sem postupně chci napsat více receptů, které se mi osvědčily a pokud sem dám odkaz na zdroj, snad tím nikoho nepohorším. Stalo se mi několikrát, že jsem našla moc dobrý recept, dala na něj jen odkaz a blog časem zmizel. Naposledy se mi to stalo s velikou lítostí u Lenky ze Švédska, která tam měla bezvadné severské dobroty a než jsem si je stihla natolik zapamatovat, že bych je udělala bez pomoci jejího bloku, tento zmizel. Asi ho smázla a u mě zůstaly jen nefunkční odkazy.
Tak proto.


19 komentářů:

  1. Miluji cibulové koláče. Jedl jsem francouzsky v Lille, německý v Mainz, sudetský od manželky a byly všechny báječné. Ten Tvůj vypadá taky báječně, vyzkoušíme.
    K linkům. Mají smysl, když ho pošleš k informaci. Já si kdysi udělal zvláštní seznámek s odkazy. Je to nanic a lepší je Tvá metoda. Okopíruji a uložím v plném textu. Dívali jste se po tom hliníkovém stožáru z mé fotky?Já stále se synem nevím, funkci. Hezký týden

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď zápasíme s hnisavou angínou, tak jsme stožár zatím nestihli pořešit. Ale nezapomněla jsem :-)

      Vymazat
  2. tenhle koláč musí být výborný. já s oblibou dělám quiche lorrain z listového těsta s podušeným pórkem a trochou uzeného masa, teď jsem si na něj vzpomněla a dala bych si :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. dew, podušený pórek a uzené musí být super kombinace, značím si do poznámek jako další variantu k vyzkoušení.

      Vymazat
  3. Mňááám!
    Slaný závin někdy dělám, ale cibulový koláč nikdy, to je senzace - hlavně abych si to zapamatovala a zařadila do okouzlujících pochutin tento nebo příští víkend!!

    Jo a já dělala včera k večeři zlaté olympijské medailonky - pět vepřových medailonků ve tvaru olympijských kruhů.

    A předvčírem jsem měla pivo - dobrou Plzeň!! - zadarmo, protože máme zlaté medaile. V hospodě U parlamentu na rohu Kaprovky a Valentýnské. A vrchní byl sympaťák.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. pochutina okúzľujúca? ;-) to akože keď chceš niekoho okúzliť? ;-)

      Vymazat
    2. Nojo, teď už vypadám jako úplná vejtaha ... ano, okouzlit ty, s nimiž to budu jíst, anebo sama sebe, pokud si to upeču a sním sama (abych to napřed vyzkoušela, než budu okouzlovat).

      Vymazat
    3. "Okouzlující pochutina" mi připadá jako skvělá formulace celého toho procesu, jak OKOUZLOVAT :-D

      Vymazat
  4. Hned bych si to dala, ale není tu nikdo, kdo by mi to upekl:)
    Tak si jdu dát aspoň večeři:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chris, na večer je to hodně máslové, po 20. hodině už to chce něco lehčího :-)

      Vymazat
  5. Ježyš, bolo mi to treba, chodiť sem takto neskoro večer?! To mám teraz ako zaspať, hááá?! Však si poslintám celý vankúš...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. lojzo, sklidilo to úspěch, to je fakt. Pokusím se tím uhostit i naše návštěvy...nechcete přijet? Kolaudace se blíží :-)))

      Vymazat
  6. Paráda, děkuji za tip! Mám ráda veškeré zeleninové koláče, kt. jsem měla možnost ochutnat v naší "koláčovně" - dělají tam francouzské sladké i slané + quiche. Kvalitně, pestře, čerstvě, chutně, nekuřácky a ze sezónních surovin.. Bos

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teda, Bos, takovou koláčovnu ti skoro závidím. Tady na maloměstě, co si člověk neupeče, to nemá :-)

      Vymazat
  7. No a k tomu slušná rozlévaná fr. vína, čersvé saláty, každý den jinou čerstvou zeleninovou jednodruhovou polévku, větš. krémově namixovanou, zajímavě okořeněnou, někdy s rozpečeným kusem bagety.. Nikdy nezklamali.. A dělají i party servis, dá se objednat celý koláč ci quiche, recepty taky netají.. Majitel se jezdí pravidelně inspirovat do Francie a přiváží si odtamtud i dekorace a hudbu pro restauraci.. Bos

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jééé, takové podniky u nás fakt existují??? Koukám jako blázen!

      Vymazat
  8. Kupodivu, a ani tam není vyloženě draho (je to v podstatě bufet), jen ne tak levně, aby se muselo šidit na surovinách apod. Také tam s malou chodím od hodně mala a baštíme tam spolu denní menu, sní a smí tam vše, kromě kávy a vína;-)Odpoledne bývá dost vyprodáno. Bos

    OdpovědětVymazat