Na tu tancovačku opravdu hned tak nezapomenu

pokračování ze včerejška

Tak, Cheo, poslouchej, jak to bylo dál:
Večer se rozjel bezvadně, hudba senzační, lidí na parketě tak akorát, aby s tam nebáli, ale ani neušlapali a mohli vzít valčík nebo polku pěkně dokola. Program ubíhal rychle, tak, jak to bývá, když se všichni dobře baví.
Nevýhodou tohoto kulturáku je, že ve smouvě o pronájmu majitel (město) zajišťuje   exklusivitu prodeje veškerého občerstvení na společenských akcích baru, který je zde v přízemí a celoročně funguje, i když je kuturák zavřený.
To bych celkem chápala, kdyby provozovatel baru nebyl šílenec s neuvěřitelně astronomickými cenami a nevhodným chováním. Nedá se s ním domluvit vůbec na ničem. Dokonce i když nám jednou sponzor (majitel velkého řeznictví) dal pro každého plesajícího obložený talíř, byla z toho nevkusná hádanice, že je to porušení smlouvy.
Přes co se ovšem nepřenesu, že ti dobytci u výčepu nalejí alkohol úplně každému, na věku nezáleží. Na tyhle plesy nejvíce chodí mladí těsně po tanečních, takže v sále je těch osmnáctiletých jako šafránu. Jaké to má konce, dovede si jistě každý představit sám.

Ovšem konec zrovna tohoto večera byl obzvláště vypečený.

Po půlnoci se to začalo pomalu rozcházet a dole ve vestibulu se jedné dívence udělalo velmi špatně. Tak špatně, že tam potupně vrhla na prostředku před všemi, co stáli kolem.
Chudák její maminka začala okamžitě shánět kyblík a hadr a protože žijeme v době, kdy má na telefonu foťák i dítě z první třídy, není se čemu divit, že někdo tuhe situaci vyfotil.
A pak začalo tóčo!
Kdyby to ta maminka v pohodě dovytírala a dotyčného poprosila, ať tu fotku smázne, asi by se tak stalo a všechno by utichlo. Jenže to by musela být "obyčejná" maminka a né PANÍ Z RADNICE.
Ona začala na celé kolo ječet, jak si někdo může dovolit ji fotit a že okamžitě zavolá městskou policii a s fotografujícím pěkně zatočí. Okamžitě vyndala mobil a co řekla, to udělala.
Měšťáci přijeli téměř okamžitě, ale fotograf nebyl žádný ušlápnutý bázlivec, který by se měl leknout první uniformy a ve chvíli, kdy po něm chtěl policajt doklady, se začal hádat. Ne o tu fotku, ale o princip celé absurdní situace.
Je možné, aby někdo někoho vyfotil a byl to přestupek, který musí řešil MP?
Fotograf se bránil velmi logicky a poukazoval na úplně ožralou nezletilou, že ta je jediná, která by měla policajty v tuhle chvíli zajímat a ne někdo, kdo si cvakne snímeček.
Samozřejmě, že Panízradnice byla hysterická hrůzou, že místní bulvár po fotce skočí jako po uzeném, ale  její totožnost se provalila vlastně až ve chvíli, kdy začala arogantně volat MP.
Měšťáci podnapilou slečnu "neviděli" a tak dál vyžadovali na fotografovi doklady totožnosti, které nakonec smozřejmě musel dát. Zapsali si ho, před jejich zraky musel fotku smáznout, Panízradnice do toho stále vstupovala s typickou nabubřelostí místní fukcionářky... bože, jak ubohé a jak podobné minulému režimu!!! Doslova poroučela policajtům, co mají dělat.
Nic nepomohly intervence okolostojících lidí, ať začnou s postihem u výčepních a ne u lidí, kteří vyfotí jen důsledek. Na tohle byli oba policajti úplně hluší.

A happyend?

Není.

Jen to, že fotograf si šel v následujícím týdnu na postup městské policie stěžovat, ale jeho stížnost nemohla být nijak vyřízena, protože podle služebních záznamů z onoho dne se nic takového nestalo...