Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

úterý 12. května 2009

Kdo se někdy nechtěl ztratit?

Jen na malou chvilku, uprostřed pracovního dne.

Říkala jsem někdy, že nemám ráda jaro?
Odvolávám!
Přírodo, prosím, odpusť mi moje rouhání, byla jsem příliš zaslepená svými bolístkami, než abych byla schopna vnímat tu krásu, kterou nás každý rok, v tuto dobou obdarováváš.

A zrovna tak mi promiňte listnaté lesy, že jsem vámi lehce opovrhovala a vnímala vás jen jako zásobárny klíšťat, odhánějící lidi kopřivami a nepřátelskými šlahouny divokých malin a ostružin.
Není to pravda.
Už nikdy neřeknu, že nejste útulné, vždyť já vás jen dobře neznala, netušila jsem, jakou pohodu umíte vykreslit za sluníčka i za teplého deště.
Jste jiné, než lesy, ve kterých jsem si hrávala jako malá, nenajdu zde mech, ani neuspořádám přátelskou bitvu šiškami.
Zato si umíte krásněji hrát se slunečními paprsky, necháte mne našlapovat na nejhebčí a nejzelenější trávu, jakou jsem kdy viděla a nutíte mne, abych pozorně sledovala kam šlapu, vždyť kolem je tolik něžných známých i neznámých kvítků, mám pocit, že si ani všech nestihnu všimnout.
Jak se jmenuješ, ty krásný fialovo modrý kornoutku a ty, bílá rozčepýřená hlavičko?

Už jste měli někdy pocit, že se na vás květiny smějí?
Mimoděk se usmívám také a hledám si šikovný pařez k usednutí a k pořádnému nalokání voňavého vzduchu.
Zvláštní ticho narušuje jen ptačí zpěv, každou chvíli to zatrylkuje z jiné strany, jako kdyby se malí pěvci domlouvali na podvečerní ptačí slavnost.
Jak pomalu kráčím, dostavuje se mi úplný pocit zeleného opojení, a všechny přívlastky pro dokreslení odstínu základní barvy přebíjí ten nejcharakterističtější pro tuto chvíli.

Křupavě svěží zelená.

Včerejší déšť a dnešní sluníčko se postaralo o tuhle nádhernou kombinaci, o které jistě často  sní každý králík, chroupající ve svém kotci vyschlé seno.
Zavírám oči a nechávám jen sluch a čich, ať si užívají.
Sedím pár minut a cítím, jak mi na rameno ťuká sluneční paprsek. Ano, čas pokročil, sluníčko se posunulo na své dráze a já se pomalu vracím zpět do reality, nesmírně osvěžená v tomhle až neskutečném koutku, tak blízko hlavní silnice, kde buší rytmus úplně jiného světa.

Zase se za vámi vrátím, krásné kytičky a urostlé stromy, děkuji, že jste mě k sobě pozvaly.
   
$$OBR403576$$

foto chipmunk(c) 
 

28 komentářů:

  1. Vidíš, já Ti to říkala :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Romantika jak bejk:-)
    Užij si to, rikala jsem ti, ze tvoje jaro prijde:-)

    OdpovědětVymazat
  3. No jistěéé!Rozkvetlé kytičky, zeleňoučká travička, osvěžující deštíček, zurčící potůček, co může být lepšího, kua?! Ještě poletující motýlci a nebude to mít chybičku... :p

    OdpovědětVymazat
  4. ...
    No ale abych doplnil, bez teploučkého sluníčka to nikdy nebude vono... :)

    OdpovědětVymazat
  5. a jéje,Bára je asi zamilovaná! :-D
    Jaro, takhle skoro před létem, je nejkrásnější období. Následováno létem samým. Podzim už přináší depku z blížící se zimy. A zima? Hnus, raději nemluvit... ;-)
    Barvy na jaře jsou nejhezčí. Tolik odstínů zelené jindy neuvidíš. Později se tak nějak sjednotí, ale zpočátku je každé stéblo jinak zelené. :-) A všechno kvete... A tak vůbec...

    OdpovědětVymazat
  6. jo, rikalas to, mne to hned prislo divny. Prirodu v Cechach zacnes postradat az kdyz o ni prijdes, tys to stihla driv :)

    OdpovědětVymazat
  7. Nééé,tak zrovna tohle se zamilováním vůbec nesouviselo, jen jsem se při přejezdu z bodu A do bodu B stavila v lesejčku. A teď jsem tak unavená, že jdu padnout do postele a odpovím na vše odpočatá až zítra, za ranního kuropění.
    Dobrou noc :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Tak ten obrázek mluví za vše. Ani tent textíček by být nemusel;-) (ale jistě, že je hezký a od srdce)

    OdpovědětVymazat
  9. Ano mivam pocit,ze na me kvetiny mluvi.(Ted se mi chce cynicky podotknout,ze bych ty moje mela uz zalit,rvou na me!!!)
    Rada chodim do lesa a do prirody,jen ted mame ty zatraceny Nestovice,tak si dam par dni nechtenou pauzu.Chjoo :-//

    OdpovědětVymazat
  10. Tak z tohohle bych se potřebovala vypsat taky... letošní jaro prožívám náruživěji, než ta dřívější a nevím, čím to je. Že by tou zase tou docela dlouhou zimou? A těší mě, že to někdo taky tak vnímá ... křupavá zelená, to je ono:)) Příroda je nejkrásnější po probuzení. Jsem zvědavá, co pak ale napíšeš o podzimu:) A teď hupky do lesů pro pár lístků medvědího česneku dřív, než ta nádhera odkvete a zežloutne!;)

    OdpovědětVymazat
  11. Já si letos na jaře docela udiveně říkám, proč vlastně mám ze všech období nejradši podzim? Není to nějaký omyl?:))
    Ale jak přijde podzim, tak už to zase vím:)
    Ale jaro je prima a to letošní se vážně vyvedlo.

    OdpovědětVymazat
  12. Teo,byl tam i potůček a dva motýli, ale to už by byl fakt vrchol :-)).
    Navíc ti potůčkové v lužním lese, to jsou takové t mrchy, co nemají ani moc koryto a jsou tak neurčitě rozlité v krajině, takže když ho chci přeskočit, musím mít na paměti, že napravo i nalevo od \"koryta\" je metr bahna. Moje tenisky a ponožky by ti mohly popovídat, jaké to je, když se na to zapomene.
    Ale když svítí sluníčko, možná bych i tu bahenní koupel zvládla popsat jako největší rozkoš :-D

    Kamio, odpusť mi nablblý textík, bylo tam tak krásně, že to muselo ven! :-))

    Mod, nó, tys to říkala! ;-)

    Vojto, úplně stejě jsem byla nadšená z těch fotek z jižních Čech, to bylo jaro jako kráva!

    Spoon, tys o ni nepřišla, ty ji máš jen o něco dál, ale pořád je tady, nachystaná tě přivítat.

    čagi, medvědí česnek, to byly ty bílé rozčepýřené hlavičky! Já jaro vnímala trochu loni, na procházkách s kočárkem, ale letos je to opravdu síla. Už můžeme do opravdovější přírody, tak si to víc užijeme. Včera jsme si čenichali k růžovým rozkvetlým kaštánkům a i u takových prkotin se dají zažít moc silné pocity štěstí.

    Chris, pro mě byl podzim vždycky to nejkrásnější období roku. Ale teď s tím malým je to úplně jinak. Já jsem loni s ním prožila po mnoha letech celé prazdniny u vody a to bylo nezapomenutelné, jsem zvědavá, co přinese letošní léto, zda bude také tak hezky, ale jaro se vyvedlo skvěle!

    OdpovědětVymazat
  13. Cheo,jasně, že květiny i řvou :-).
    Minulý týden mi nabízela kámoška, jestli nechceme neštovice, že prý, čím dřív, tím líp. Ale nakonec jsem na návštěvu nepřišla. :-)

    OdpovědětVymazat
  14. My je mame-NESTOVICE!!!
    Klidanko muzu poslat :oD

    OdpovědětVymazat
  15. Abych pravdu řekl,na ztrácení mne vždy bavilo nejvíce nalézání. Nalézání sama sebe či někoho nebo něčeho. Ovšem křupavě zelená tráva je na copyleft jak bič. :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Cheo,no právě! Brzy se uzdravte, ať můžete ven. Doufám, že to nejste moc puntíkovití!

    Mikine, můžu ti poslat obrázek v plném rozlišení, že bys ho dal králíčkovi ke kleci :-)))
    A jinak potřebuji ještě najít jedny klíče...ale nemám souřadnice, tak nevím. To bude tzv. intuitivní keška :-)

    OdpovědětVymazat
  17. Cha králík!Nevím co by na to Tobiáš říkal?! Můžeme zkusit. :-)
    Vzhledem k tomu, že se nemohu vypravit bez nebezpečí na výchozí souřadnice, jsou klíče pro mne nedosažitelné. Asi. :-)

    OdpovědětVymazat
  18. Báro,umíš to tak pěkně popsat, mně ani děckám už to většinou ani nepřijde, v jaké nádheře žijem.. na druhou stranu, stačí pár hodin v civilizaci, pak přijedem domů a už ty stromy zase voní, větřík je svěží, všechna naše drahá havěť je úžasná atd..

    ad. 15, 16 - dokdy má dítě těma neštovicama projít? Slečna už má 6 a ještě je neměla.. naposledy nám je nabízeli, když jsem očekávala Mrně a od té doby nic, ani ve školce...

    OdpovědětVymazat
  19. Mikine,raději ho zkus pustit do zahrádky :-)

    sabe, u vás JE krásně, akorát to člověku může zevšednět, to chápu.
    S neštovicemi přesně nevím, to bude možná probrané téma na nějakém mateřském serveru, ale tam já nechodím.
    Zkusím něco vygůglit.

    OdpovědětVymazat
  20. ten nejmensi nedostal nestovice vubec a tak jsem ho nechala zaockovat cca v 5 letech na trojkombinaci (nestovice, priusnice a myslim cerny kasel)

    OdpovědětVymazat
  21. ad. 21 Báro, nelam si s tím hlavu, to mě napadlo, když jsem je tu viděla :-).. necháme věcem volný průběh..

    OdpovědětVymazat
  22. Já měl neštovice v jednatřiceti.

    Až dnes mě napadlo, že tohle je \"Posezení u baru\"... Bistro Ilegalita, Slimovo Tržiště kejháků, Chlastárna v Hangáru děsu, to byly časy!

    OdpovědětVymazat
  23. A já si až dnes všimla, že je to fakt reblog ... jako RE:blog jo?:)))

    Henry, buď rád, že to nebyly příušnice, ty jsou prý v tomhle věku nebezpečné.

    OdpovědětVymazat
  24. To jsem rád! Mohl jsem, slovy Larryho Durrella, \"mít pytlík jako sloní samec.\"

    OdpovědětVymazat
  25. Henry,...Tržiště kejháků... by šlo :-)
    a s pytlíkem jako sloní samec mi sem raději nechoď, abych se někdy v nejméně vhodné chvíli náhodou nezačala řehtat.

    čagi, jo RE:blog. Kamio mi to dovolil, viz komentáře pod oním článkem :-)

    OdpovědětVymazat
  26. Někdo nedostane neštovice, stejně jako kteroukoliv jinou chorobu, nikdy, a samozřejmě to vůbec nevadí:)), asi ale, čím je člověk starší, tím můžou být projevy dětských nemocí, strastiplnější, jako třeba u těch příušnic:-)

    OdpovědětVymazat