Pátek, blázni mají svátek

Letos vyšel svátek mého malého chlapečka na neděli.
Já vím, že vám v tom, moji milí dělám občas trochu zmatky, kdo mě čte sem tam, nejspíše nabyde dojmu, že mám těch chlapečků několik.

Ano, když se narodil, převládala ve mně ještě velmi silná nostalgie z toho, že jsem s ním celé těhotenství komunikovala jako se Štěpánkem a tohle jméno jsem mu na blogu nechala, i když měl v rodném listě napsáno Matyáš, jak si ho (nakonec s mým souhlasem) prosadila pojmenovat Alex. Na YT zářil v krátkých videích jako Tulipes a když se začal  více projevovat, jednoznačně mu sedlo jméno Destruktor. I to už ovšem odvál čas, dnes by si zasloužil jméno Inovativní Konstruktér.
S Matyášem je trochu trápení, uvádějí ho jen podrobnější kalendáře, všude jinde je jen Matěj, ale od spřátelených maminek vím, že je to tak s více jmény, která se poslední roky začala dávat častěji.


První oslava se konala s kamarády ve školce, Matýsek vybral v obchodě dva pytlíky bonbónů a v pátek ráno s nimi napochodoval do třídy.
"Co slavíš?" zeptala se pančelka.
"Svátek," řekl oslavenec a podal jí sáčky s cukrlaty. Zapomněl ovšem dodat, že to slaví v předstihu, bo v neděli není školka.
Pančelka se hbitě podívala do kalendáře, zjistila, že je tam napsáno Petr a železnou logikou usoudila, že je Matýsek popleta.
Následovala gratulace k narozeninám a Mates dostal hobla.
Odpoledne jsem se od synka dozvěděla, že má 6 let, protože to říkala paní učitelka.

Hobla si moc užil:"To je taková krása, když lítáš!" Takže na nedělní domácí oslavě jsme ho o toto oslavenecké privilegium nemohli ošidit.
Společnými silami jsme zhotovili tvarohový dort s jahodami, vybrala jsem recept, aby si to "pečení" pořádně užil, takže základ tvořily drobky z máslových Club sušenek (je tak bezva do sáčku se sušenkami opatrně bušit paličkou na maso!).
Pak jsme si zahráli na pohádku O dvanácti měsíčkách a šli do LIDLU pro čerstvé jahody (kupodivu měly chuť i barvu jahod). V té sobotní veliké chumelenici mi to přišlo opravdu stylově pohádkové.
Odpoledne jsme už jenom míchali a čekali, jak nám budou jednotlivé ingredience tuhnout.

Vyšlo to  nádherně a nejen dort.
Protože dortů by mohlo být klidně dvacet pět, ale kdyby k tomu nebyli ti správní lidé, stejně by to bylo na nic. A protože se do zdaru oslavy zapojili opravdu všichni, byla moc hezká pohoda a Matýsek ještě večer v postýlce vyprávěl, jakou měl radost a jaký to byl pěkný den.