V neděli mi to Kapitán skvěle udělal

a pak jsem si to udělala i já, když už jsem věděla jak.





Dalo by se říci, že je rozlousknuto.
Archív přenesen a co víc a co pro mě  má opravdu velký význam, je to, že se povedlo přenést i prapůvodní (ten smazaný ) blog.
Je pravda, že když jsem ho tehdy v panice smázala, byla jsem s tímto destruktivním činem velmi spokojená, ale časem se mi to rozleželo v hlavě a dokonce jsem uvažovala i o jakési rekonstrukci, protože většinu textů jsem měla v počítači v poznámkovém bloku.
On-line přímo v Bloguje jsem psala jen hodně naivně na začátku, když jsem ještě nic nevěděla o padajícím připojení.
Ale rekonstrukce by to byla velmi suchá, protože bez komentářů je to jen polovina muziky, kolikrát byly komentáře lepší než samotný článek.
Hodně mi pomohlo, že jsem našla jednu starší zálohu blogu z času, kdy jsem zkoušela klikat na různá "udělátka" v editaci Bloguje a tak se stalo, že podstatnou část článků mám teď zpět.

Milý Kapitán na můj převod použil stejný postup  jako u sebe (óóó, jak skvěle se sem dávají odkazy!)
Konvertor přechroupal v pohodě i 4,2 MB, i když vyhrožoval, že chce jen kousky do 1MB.
Pak už jsem to jen importovala do zdejšího blogu a to se mi napoprvé povedlo pěkně duplicitně, takže jsem pak promazávala příspěvky, až se ze mě kouřilo.
O komentářích ani nemluvě, těch muselo pryč kolem osmi tisíc. Pěkná zábava na sobotní večer!
Měla jsem fakt radost, že se to povedlo, Kapitán mě ani nemohl dostat kolem půlnoci do postele, chtěla jsem to dodělat, ať to funguje a hlavně jsem byla pěkně napnutá, jak dopadne ta  prastará záloha, o níž mě několik počítačových odborníků řeklo, že je poškozená, že jsou v ní chyby a nechtěli s ní mít nic společného.
Tak se tedy šlo spát a ráno jsme pokračovali, ale tady už konvertor řval, že 9,5 MB je fakt moc a ať s tím jdeme k šípku.
Kapitán tedy chvíli hledal nějakou utilitu, která by nás vytáhla z bryndy. Pomohla až Arturova zmínka u Tasla v komentářích  o WXR Split, který rozseká velký text na menší kousky. To nám hodně pomohlo.
Během dopoledne opravil Kapitán všechny chyby v oné záloze a na třikrát mi připravil text k přenesení do Bloggera. To už jsem pak zvládla sama, páč jsem na tom chtěla mít též nějaký (byť i úplně nepatrný) podíl.
Tímto všem děkuji ze úspěch akce, za návody u Táty tuleně a u Tasla, ale bez Kapitána by mi byla načerpaná teorie stejně k ničemu, protože sama bych to nedala, přece jen tam bylo pár záludností, se kterými by si bývalá barmanka rady nevěděla.

P.S. když jsem psala starý blog, neměla jsem v sobě ještě tu autocenzuru, co mám dnes. Za případnou morální újmu při jeho čtení se některým lidem omlouvám. Anebo ne... co bylo bylo, každý máme nějakou minulost.