Testovací příspěvek

Na druhý pokus, první blog měl blbý název
Perex už umím, teď ještě dalších 150 dovedností a jsem tu jako doma.
Stále ještě řeším, zda se sem přestěhovat jen tak nalehko a jednoduše začít psát nebo si sem nahrnout i dění minulých let. Nevím...ale ještě je chvíle času na rozlousknutí.
Na Bloguje už to trochu připomínalo slepou uličku. Hodně lidí přestávalo psát, někteří se přestěhovali ještě před ohlášeným koncem, kvůli technickým problémům a z té party, co jsme kdysi začínali, jich opravdu moc nezbylo. Postupně si tedy pěchuji čtečku změněnými adresami, titulka z Bloguje a seznam blogů seskládaný podle různých kritérií byly fenoménem, který mi bude chybět.
I když na druhou stranu stejně mám nejraději, když se někdy vydám "na klikanou" a brouzdám si po odkazech, co má kdo na blogu, kolikrát už jsem tak objevila hotové klenoty.
Třeba http://www.lamer.cz/   :-D
Protože my lidi, co nemáme programově FB, nemáme, logicky, ani ten šílený přísun všemožných odkazů na ftípky a videa, takže si své informační kanály musíme kopat sami. Což není povzdech, ale jen konstatování, že takto mě to baví více. Akorát se občas stane, že chci před dětmi zamachrovat, jaké jsem našla senzační stránky a odpovědí je mi "pfffff... to je starý... to šlo na FB před rokem..." :-)
Poslední dobou mě začalo bavit vaření. Takové to labužnické, s pečlivě volenými chutěmi, vyvedené v maximálně možné kvalitě podle hesla - v jednoduchosti je krása. Je velký rozdíl vařit denně z povinnosti nebo si o víkendu zakuchtit pro radost, vyzkoušet různé exotické recepty, zabrousit do čisté české (italské, rakouské, německé, francouzské) klasiky, nebo se vydat na dobrodružství s recepty renomovaných kuchařů. Na to mám v záložkách celou jednu sekci  kulinářských blogů a je to pro mě prima relax, když si tam trochu zabrouzdám, naberu inspiraci a pak to přetavím do nějakého zajímavého oběda nebo moučníku. Když už tady mluvím o tom vaření, na to musí být vždycky dva (a více). Jeden, který vaří a druhý (třetí, čtvrtý, pátý, šestý), co to ocení. Ohlédnu-li se pár měsíců zpět, bylo to tak, že jsme docela dost chodili do restaurací, ale pak se nám párkrát stalo, že jsme odcházeli s konstatováním, že doma bych to uvařila mnohem lépe a z poctivějších surovin. Teď máme vyzkoušené v našem okolí asi 2 - 3 podniky, které prošly a kde se nemusím bát, co mi donesou na talíři.
Tohle gurmánské rozjímání si nechám i s odkazy na příště, protože koukám, že se mi myšlenky zatoulaly opravdu hodně daleko, od původního tématu.

...teď si jdu hrát se šablonou... přece jen mi to nedalo, ale cílová rovinka je ještě daleko, tohle bych odfláknout nechtěla