Příliš mnoho dojmů pro jeden malý člának, ale pokusím se.
Takže zpět do slunné soboty na Zbraslavské náměstí.
Bohužel, na velocipedistické setkání dorazilo jen jedno vysoké kolo a jeho majitel na něm ani nejel, ostatních pár účastníků sice na kola naskočilo a zakroužilo, ale stejný obrázek, i s podobným datem výroby oněch kol, mám na očích každou neděli, když se sjíždějí babky na svých kostitřasech do kostela, tak mě to moc nevzalo.
Snad to bude na podzim v Praze lepší.
K obědu jsme ochutnali místní zmrzlinu a jeli dál.
To hlavní nás teprve čekalo.
Akce Rotující setrvačníky.
Úžasná věc pro milovníky stabilních či parních strojů a různých industriálních artefaktů. Navíc konaná ve skanzenu Solvayových lomů , kde parta nadšenců postupně renovuje starý lom.
A že se jim to daří, o tom svědčí funkční strojovna z třicátých let, možnost projet štolou ve vláčku po úzkorozchodné železnici a k vidění je spousta zrenovovaných technických památek.
Ale to jsem hodně předběhla, nebylo to tak jednoduché pro cizince z Moravy, dobloudit do toho správného lesa, i když jsme vlastníky podrobné mapy 1:100000.
Směr cesty byl jasný, ze Zbraslavi do vesnice Sedlec a tam se uvidí.
Nevidělo se nic, tak ještě kousek dál a tam jsme tedy viděli!
To dech beroucí místo se jmenuje Svatý Jan pod Skalou, předpokládám, že je to asi hodně známé výletní místo, ale my tu krásu spatřili poprvé.
Přilepená k roztékajícímu se asfaltu, s hlavou zakloněnou, nechala jsem se unést pohledem na tu impozantní skálu a jen nedostatek času nám zabránil se tam vyškrábat a pokochat se pohledem dolů.
Tak alespoň pár fotek a pohled do mapy, že už jsme od našeho cíle vzdáleni jen 3 km.
$$OBR240182$$
Nastala fáze kroužení Loděnice - Bubovice - Hostím a znovu a dokola, někde ta odbočka, sakra, musí být!
Pár dotazů u místních a znovu. Vedro k zalknutí, ta správná lesní cesta nikde.
No, pak se asi po hodině objevila hledaná a vytoužená kartónová cedule se šipkou a dnes mohu hrdě prohlásit, že už bych tam příště trefila.
Jak říká Alex:"Když to znáš, tak je to brnkačka."
Odstavné parkoviště a asi kilometr nebo dva příjemným lesem, to už jsme poznali podle proudu lidí, vracejících se proti nám.
Expozici jsme nejdřív slyšeli a teprve potom viděli a také prohánějící se lesní obludy se množily úměrně s blízkostí cíle.
$$OBR240163$$
Bylo to krásné.
Na malé planině mezi stromy to poblafávalo, rozkošně smrdělo a kouřilo, velké i malé, všechny roztáčely svá kola a ukazovaly, že ještě nejsou kusem železa do šrotu, ale krásnými hrdými pracanty, schopnými pomáhat všude tam, kde není elektřina a kde je nějaký nadšenec, který jim dokáže vdechnout život.
$$OBR240167$$
$$OBR240171$$
Spousta majitelů pojala akci velmi zodpovědně a hodně jich přišlo v dobovém oblečení let dvacátých a třicátých, dokonce se vyskytlo i pár důlních uniforem, veliké stabiláky byly doplněny i výstavkou různých maličkých mechanických strojků a dalších zajímavostí.
Ke spokojenosti všech přispělo i čepované pivo chuti bezchybné a teploty vynikající (aby ne, uskladněno spolu s klobáskami v chladu hluboké štoly) a několik grilů produkujích masa a uzeniny všeho druhu za ceny lidové.
Nazvala bych to Z pekla do ráje.
Neboli od vedra a prašných cest do stínu zeleně s výhledem na ty blafající mašinky, k tomu tácek s pečeným kuřecím řízkem a ledovou sodou (pivo jsem mrňouskovi odmítla dopřát) a bylo mi blaze.
Sem tam přiběhla i milá esemeska, co víc si přát?
A pak už jen přes Prahu cesta domů, spojená s nepodařenou koupí auta, ale to už je jiný příběh, končící až hluboko v noci.
Sakra! Já to zase prošvih... Vždycky si tak koncem července vzpomenu na setrvačníky a řeknu si, že bych mohl jet a vždykcy zjistím, že už byly.Jako teď...Hele, zkus dát kdyžtak příště nenápadně avízo dopředu, pro nás sklerotiky, prosím!
OdpovědětVymazatJohnny,tak letos už nic a příští rok, budu-li živa, dám echo.Já letos takhle propásla nádhernou akci Odltimer Messe v Tullnu, vždycky je v červnu a letos ji posunuli na květen a já to zjistila včera.A kdyby tě zajímalo ještě něco, tak sem s tím, mám před sebou kalendář technických akcí na celé léto :-))
OdpovědětVymazatMám radost, že se Ti v tom kraji líbilo. Když jsem dávno neměl byt v Praze, tak jsme bydleli na přiblížení v Berouně. Říkalo se, díra je to strašná, ale okolí má překrásné. Sv. Jano není jediné krásné místo. Až po Karlštejn kolem Berounky. Syn dodnes bydlí na Zbraslavi a v té zámecké vinárni jsem ho ženil /chudáka/.
OdpovědětVymazatButeo,komu by se tam mohlo nelíbit! Moc pěkně a přitom kousek od Prahy. Okolí Karlštejna znám, ale směrem k Berounu už ne.
OdpovědětVymazatBáro,tak mám pocit, že by ses naprosto vyžila v technických památkách v OV.. Důl Michal (tam to zůstalo přesně tak, jak měli padla na poslední šichtě) nebo Vysoké pece, tam bys asi vrněla blahem:)
OdpovědětVymazatKamio,na vrnění blahem snad ani nepotřebuji tak náročnou věc, jako je Vysoká pec!
OdpovědětVymazatBáro,ale potěšila by Tě, co? Nevím sice, zda tam mají \"stabiláky\", ale ono je to celé takově rezivě stabilní a nádherné... jen bys hádala, co k čemu slouží a na co se používalo:)) Nebo Ty ne jak to tak čtu.. spíše já:))
OdpovědětVymazatKamio,asi by mi šla hlava kolem i z toho, jak je to všechno veliké, ne?
OdpovědětVymazatBáro,co na to napsat.. kdo neuvidí, neuvěří:)))
OdpovědětVymazatKamio,já bych toho v Ostravě chtěla vidět mnohem víc, než jen rezavé technické památky...
OdpovědětVymazatSvatý Jan pod Skalou. V tom klášteře jsem strávil několik dní na jednom semináři o české historii... docela zajímavé, občas sice trochu psycho, ale co už. :-) Určitě to byl moc hezký výlet, protože to tam je... úžasné.Btw. tímto se s Tebou loučím a přeji příjemné léto a hodně zdaru s tím zatím asi malým uvnitř :-). Nevím, jestli se zpoza Velké louže budu ozývat extrémně často, ale pokusím se. Bye.
OdpovědětVymazatsunfreedom,to místo má s těmi skalami okolo neskutečnou atmosféru. Skoro se divím, že se tam ještě nenatáčel žádný horor.A za velkou louží se měj pěkně, hlavně se nikde hlasitě neangažuj :-)a bude to dobré. Já doufám, že až se vrátíš, bude už malé barmáně v pořádku venku ;-)
OdpovědětVymazat