Ten starý mládenec žil u nás v ulici v polorozpadlém domku z vepřovic a já ho neviděla nikdy jinak, než v montérkách na zeleném pincku, buď jezdil po lidech opravovat všechno možné nebo za svými včelami v úlech na kraji lesa.
Uměl spravit cokoliv, ale jeho doménou byly televizory a rádia. A protože už měl skoro sedmdesát let a za celý svůj život nic nevyhodil, a ani neměl manželku, která by ho k tomu přinutila, stal se jeho domeček labyrintem úzkých uliček mezi nefunkčními televizemi, vyskládanými až ke stropu.
Přece na náhradí díly, to dá rozum!
Jak pokračovala technika dopředu a staré černobílé televize už nikdo nechtěl, tak ten, kdo je nepohodil do lůna přírody, ten je zavezl k tomuhle chlapíkovi.
Asketický život samotáře vyhasl jednoho březnového večera.
Z pozůstalých zbyla jen sestra, stará vdova, která se upřímně radovala z hodně tučných vkladních knížek a ještě upřímněji si zoufala, co s tím surrealistickým technickým muzeem, vznikajícím soustavnou činností jejího bratra více než padesát let.
Nebyl by to ani můj muž, kdyby tehdy neprohlásil onu památnou větu:
"Tak já si to odvezu."
Vůbec netušil, do čeho jde, ale to tak obvykle bývá.
Vozil to dědictví TŘI DNY v kuse.
Rádia, gramofony, gramorádia, televizory, kotoučové magnetofony včetně spousty pásků, obrovské bedny všemožných elektronek, haldy kondenzátorů, nejrůznější elektronické součástky, nikdy nepoužité v originálních krabičkách, plný přívěs desetiletí odebíraných časopisů jako je Sdělovací technika, Radioamatér, Amatérské rádio, červená i modrá řada a bůhví, co všechno ještě...
Podle mého nakouknutí do odborných knížek, tam byla celá výrobní řada televizí, co se v Tesle vyráběly od prvního kousku z roku 1953 Tesla 4001 a 4002 (model s rozhlasovým přijímačem) až po moderní televize dnešní doby.
S rádii to bylo podobné.
Pak tam byly intimnosti i jiného rázu než jen technického, například plné šuplíky čistě vymytých a složených sáčků od polotučného mléka Olma a taktéž několik desítek vzorně srovnaných pytlíků od instantních polévek Vitana.
Všechno se to vršilo u nás na dvoře, věci, věci, věci... pokryté letitým prachem, k mému zoufalství to vůbec nebylo kam dát a snad jen boží zvědavost, nad vývojem dalších událostí v naší domácnosti, zapříčinila to, že v ročním období, kdy tak často prší, nespadla v ty dny ani kapka.
A mezi tím vším můj muž, udřený, špinavý a nesmírně šťastný z toho odpadu pokladu, který mu tak nečekaně spadl do klína.
Co se dělo dál, nechám si na příště.
$$OBR226782$$
Nedokážu si představit, co se dělo příště, krom toho, že přijel velkej náklaďák, naložil to a odvezl do sběrnýho dvora :-)
OdpovědětVymazatduno,kdepak náklaďák!!! Jedině v případě, že by manžela u poslední dovezené fůry klepla pepka a ten náklaďák, vlastně kamion, bych pak volala já.
OdpovědětVymazatZ toho by sa dala zostaviť krásna riadiaca sála strediska riadenia kozmických letov. Alebo prinajmenšom jej nefunkčná maketa...
OdpovědětVymazatBomba, jako bych videla nasi chalupu a vsude uskladneny dedeckovy poklady. Zpestreno tim, ze je vse peclive popsano. Nejvetsi a doposud neprekonany hit je krabicka od prstynku, nadepsana \"spek na mysi, 2ks\" - a svete div se, v krabicce jsou opravdu dve kosticky speku do pasticek...Plne kyble zrezlych fitinek jsou taky ohromne vyuzitelne, dvoucentimetrove provazky, praskle gumicky .... taktez :)
OdpovědětVymazatBáro,konečně začínám chápat větu \"rozebrat televizi za 12 minut\".. :)
OdpovědětVymazatKamio, Kamio,to ještě nesmíš prozrazovat :-))))
OdpovědětVymazatBáro,promiň, jako bych nic nenapsal:))
OdpovědětVymazatTerrynko,kbelíky s fitinky mohu dodat také, i pozůstalost po instalatérovi se nachází v našich zdech. Teda asi někde ve stodole a je to moc potřebné v době mědi a plastu :-).
OdpovědětVymazatKamio,další pokračování už bude v těsné symbióze jako u zcr.
OdpovědětVymazatTy vole! :-)))))))))
OdpovědětVymazatkdybych byl ženská, asi bych ho zabil.na poli f3 poznávám naši první televizi.kočka na h1 je úplně nejlepší - hrdý majitel.
OdpovědětVymazatNo to bych vraždil ani bych nebyl ženská :-D už se těším, jak to dopadlo. Mne napadají jen samé destruktivní verze ,-)
OdpovědětVymazatMod,velmi správně. To je jediné, co se na to dá říct :-)brum, brum , jstli myslíš toho Ametysta, tak toho měla babička a když začala ČST vysílat na druhém programu, tak nastala vždy legrace zvaná cvkaání kanálovým voličem na bedně z boku a tím totální zrušení prvního programu.Gombo, nic krvavého se nekonalo ;-)
OdpovědětVymazatZačátkyZa jeden vaječňák podarovala soudružka skladnice ve skladu v Děčíně pěti kusy vyřazených Rubínů /rusiš TV/. Byla z toho jedna funkční a z ostatních jsem něco vyštípal a přinesl jako vstup na OK 1 AIR.Léta páně 1963
OdpovědětVymazatButeo,dík za vzpomínku na OK1AIR, věděli jsme o sobě, a moc to utíká, už je to víc než 6 let, co zemřel...
OdpovědětVymazatPytlíky od mlíka se stříhaly na proužky a pletly nebo háčkovaly se z toho super moderní apartní letní tašky :-))) Jinak na fotce zcela jistě vidím rádio a televizi, které měli děda s babičkou. Pohádka na dobrou noc - slyším to jako dnes ;-)
OdpovědětVymazatMagrátko, vidíš to, já s tomu zachovala tak hrozně, že jsme ty pytlíky hodili do plastů. A přitom jsem mohla jsem mít tašku, fňuk :-DD.
OdpovědětVymazatJasně,OK1AIR, to byl ten slavný první let TU-104 z Ruzyně do Moskvy, jak tam stály ty delegace a mávaly... :))
OdpovědětVymazatPěkná sbírka... :)
OdpovědětVymazatTeo,škoda jen, že jsem nefotila víc, dneska mě to docela mrzí, ale v mysli tu hrůzu mám pořád :-)
OdpovědětVymazatehm, špatně položený dotaz. Ona je svoje, jako každá kočka, ale chtěla jsem se zeptat, jestli není taky součást dědictví.
OdpovědětVymazata čí je ta kočka na fotce?:)
OdpovědětVymazatfade,na fotce je kocour Mourek I., zvaný Mórin z Kostelca, který s námi žil mnoho let, než chudák sežral sousedovu jedovatou návnadu.
OdpovědětVymazatkrásaCo všichni máte, vždyť jsou to nádherný televize, hned bych si je vzal...
OdpovědětVymazatŘezníku,to je dobře, že jsi nechal mail, až se bude u nás uklízet, dám ti vědět!
OdpovědětVymazat