Nehledali se a přesto se našli,

tak snad jim to chvíli vydrží

Před pár dny jsem zde slzela nad dědou ze sousedství, jak ztratil dlouholetou přítelkyni, fenku Pajdu, ale pak se v tom smutku objevila jeho dcera a vzala si ho k sobě domů.
Už tehdy zaznělo v komentářích, že to je sice pěkné, ale je to jen řešení na pár dnů.
Ano.
Po pár dnech byl děda zpátky doma, s dcerou si patrně vyříkali letitá nedorozumění, protože tak dvakrát týdně vidím její auto u jeho vrat, což předtím nebylo vůbec.
Myšlenka na to, vzít dědu do psího útulku pro nového kamaráda mě neopouštěla, ale měla jsem poslední dny docela fofry, takže jsem to stále odsouvala.

A co minulý týden nevidím!
Děda na procházce se psem! Chundelatý blonďák, střední velikosti s roztomilým čumáčkem, jen podivně staženým ocasem mezi nohama.
Při všem spěchu se nešlo nezastavit a neprohodit pár slov.

Zase se mi potvrdilo, že v malém městě o sobě lidé vědí víc, než by se mohlo na první pohled zdát. To, že děda bydlí osaměle a nic moc se s nikým nebaví, to ještě neznamená, že o něm dokola lidé nevědí první poslední.
Zpráva o Pajdě a znovunalezení dcery proběhla mezi místními drbnami rychlostí blesku a na potřebě dalšího psa se shodly všechny.
Uliční úderná jednotka CIA složená z dam v nejlepším věku (65 a dále),
vypátrala o pár ulic dál nešťastnou paní, které zůstal pes po zemřelém příteli, ale ona si ho domů vzít nechtěla nebo nemohla a nevěděla co s ním.

Slovo dalo slovo, děda se mezitím vrátil domů a byl velmi překvapen, když u něj nečekaně zazvonila neznámá paní, na vodítku držela onoho štěkajícího blonďáka a v tašce pytel s granulemi a stočený molitanový pelíšek.
Děda mi líčil, že to bylo takové překvapení, že si nechal strčit do ruky vodítko a na víc se nezmohl.
Pak se přece jen vzpamatoval a začal se chabě bránit, jenže rychle změkl, když slyšel, že chudák pes žil po smrti svého pána 14 dní v tmavém sklepě a jednou za den dostal nažrat.
Což také vysvětluje psovu nynější bázlivost, která snad časem přejde.

Potěšilo mě to a až zase půjdeme s mojí Ťapkou von Psí Naleziště a potkáme milého blonďáka Kárla von Skep, tak můžeme jít kusek cesty spolu. Pokud se ovšem ti dva vedle sebe snesou.