Zase jedno poprvé

...

Sedím dnes poprvé v práci.
Tedy v nové práci. Sice ještě chvíli budu pobírat rodičák, ale přišla sympatická nabídka a tak jsem neodmítla.
Řekla jsem si, že je třeba vnést do toho neřádu, jakým je můj dosavadní časový rozvrh, trochu systému a pár korun také nebude k zahození, nehledě na to, až opravdu budu hledat nějakou práci po přestěhování, mohu si připsat další dovednost do CV.
Ode dneška mohu zařvat na celé kolo:"Halóóó, náhody fakt existují!"
Protože to bylo tak:
Chodila jsem do jedné firmy, protože byli pracovně spjati s firmou, kde jsem v tu dobu byla já. Většinou jsem jednala s paní, která mi přišla, že umí jen podat papíry ze stolu a uvařit kafe. Kolikrát mi jen přišlo na mysl, že až se jednou narodím, chtěla bych dělat takovou práci, při přepočtu peněz na množství úkolů a strávený čas to vycházelo božsky.
Párkrát paní udělala takovou volovinu, že jen pracně jsem polykala otázku:"Kolik jim platíte za to, že zde můžete být?"
Asi neplatila dost, protože najednou přišel bod zlomu, jeden ze společníků, který nebyl s paní v žádném příbuzenském vztahu řekl rázné STOP a dotyčná vyletěla.
Asi jsem při nějakém přátelském hovoru utrousila poznámku, že bych u nich ráda pracovala, protože jsem byla první, komu zavolal a nahodil udičku, zda můj lehký zájem můžeme změnit na opravdový pracovní poměr.
Zaskočilo mě to tak, že si mé mlčení málem vyložil jako nesouhlas, ale nakonec jsme si pěkně popovídali a mám prý čekat, že zavolá druhá spolumajitelka, která má tohle na starosti.
Zavolala, domluvili jsme se a teď tady sedím, láduji si do hlavy čísla a vše se to snažím dostat do počítače, protože, světe div se, paní vyhozená psala všechno rukou a následně faxovala, bo prý neuměla s počítačem... ano, i takoví ještě existují, i když je jim ještě není ani třicet a dalo by se říci, že na pécéčkách vyrostli.

A další radostná zpráva minulých dnů byla ta, že i bar se od podzimu rozběhne tak, jak to bylo "před Destruktorem", takže zase začne být veselo, babička se těší, že bude hlídat a já se těším, že se zase dostanu mezi lidi.
Končí tak hezký úsek života, ale i tyhle nové vyhlídky mají něco do sebe, zase bude kam se dobře oblékat, nebude čas se hnípat v bebínkách a tak já to mám ráda.