...
Milé sluničko, díky, že jsi zahnalo tu zimu, která mi sice nevadila, protože se při ní dalo krásně snít doma v teple u svíček, ale blbě se nám v zimě chodilo s Destruktorem na procházky a nevonělo mi vyprané prádlo, sušené trapně v pokoji na radiátoru.
Užila jsem si to už začátkem minulého týdne, kdy jsem si s opravdovým potěšením vzala ven červený nový košík na prádlo a pověsila si na sluníčku dvě vyprané dávky. Běloučká mrňousova trička, jeho roztomilé boxerky, kterým říká "trencle", stádo ponožek a ručníky... Mám ráda ten proces, kdy se z omšelého chumlu špinavých svršků stanou veselé třepetavé kousky, pověšené na šňůře a volající na každého kolemjdoucího barevné pozdravy. Je to jejich krátká chvilka, protože večer už z nich budou hraničky pěkně srovnaných, po větru vonících, komínků ve skříni.
Péče o prádlo je nekončící kolotoč, ještě ani nedoskládám to, co uschlo a už je zase minimálně na novou várku do pračky. Moje mamka je hrozný staromilec a prala ručně ve vířivce až do svého důchodového věku. První automatku si rodiče kupovali někdy před deseti lety a ani teď jim nijak nepřirostla k srdci.
Časově velmi náročná mamčina práce si pak vybrala svou daň a hluboko v paměti mám situace, jak jsem kolikrát jako malá marně hrabala v prádelníku a hledala na sebe něco čistého.
A také si pamatuji to hezčí, když byl čas a mamka se do toho dala, že pak to usušené prádlo krásně vonělo, my si ho poskládaly do košíku a nesly ho vymandlovat do samoobslužné mandlovny na druhém konci sídliště.
Všechny ty vzpomínky se pomíchaly v koktejl pocitů, že nesmím nikdy dopustit to, abych také takhle musela s prádlem bojovat, že se musím naučit užívat si toho hezkého, třeba postavit si prkno ve slunečném sobotním podvečeru na trávu k sušáku, přímo ze šňůry si vše lehce přežehlit a pak to s pohlazením uskládat na místo.
Pak si sednout na lavičku, potěšit se upravenou zahradou, vzít si konev, znovu polít rozložená prostěradla, která se bělí na trávníku a postříkat při tom okolo běhajícího mrňouska...
Už se na tebe moc těším, milý domečku, co zatím žiješ jen v mé fantazii a v počítači pana projetkanta. Snad se ti daří dobře, poskládaný na arších papíru ve žlutých deskách na stole úředníka na stavebním odboru.
Dřevo na tebe už je jistě někde nařezané a už brzy si snad v ruce potěžkám první vykopanou hlínu z místa pro tvé základy...
Bude to náročný rok.
Stavba baráku je brnkačkaa jak Tě znám, bude to pěkně odsýpat. Vlastě se 6 x přemístí 30 tun materiálu a hotovo. Pak se zacálují faktury a začnou vážné problémy, jako záclony, koberečky na chytání a uchovávání prachu a kam s tou kytkou od tchýně. Nevážně!
OdpovědětVymazatJe to snad nejlepší zkouška na ověření pevnosti manželského pouta. Znám pár, co nevydržely a pukly. Fandím !!
Jak říká buteo, lepší stavět za svobodna, bo jak to pukne, aspoň se nebudeš muset rozvádět:-)))
OdpovědětVymazatPo minimálně čtvrtstoletí jsem minulý týden ucítil vůni prádla z mandlovny dole v domě... Krásné jaro přeju!
OdpovědětVymazatvčera jsem si to prádlo venku taky užívala! Poprvé jsem rozvěsila Květákovi dupačky za barákem a pak ho večer oblíkla do voňavýho pyžámka... je to paráda :o))
OdpovědětVymazata těším se na příští víkend, kdy budu převlíkat cejchy a večer budu mít povlečený ty samý jako ráno akorát voňavý ze sluníčka!!! .o))
tak ať se daří jako s tím prádlem :)
OdpovědětVymazatbuteo,prkotiny samozřejmě zmákneme a pak se popereme o barvu záchodového prkýnka
OdpovědětVymazat:-)))). Ale říci ti musím, že tam plánujeme i pítko pro ptáčky a v zimě krmítko.
Mod, to je velká výhoda! :-D
Jarmilko, věšet miminkovské hadříky, to je nejvyšší level spokojenosti. To jsem si fakt užívala.
Henry,to je hodně specifická vůně a mám ji ráda. Ve starém bydlišti jsem měla mandl svůj, samoobslužné mandlovny už neexistují... Ale asi mi to chybět nebude, je to nahraditelné!
OdpovědětVymazatHezké jaro též přeji, i když nekomentuji, ráda k tobě nakukuji ;-)
Sedmi, díky. Mějte hezké jaro.