Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

pondělí 20. srpna 2007

Útěk před chtíčem,

ale bylo to o fous!

V pátek jsem si zase uvědomila, jak zvláštní vztah mám ke knihám.
Kéž by mě některé příběhy nechaly vklouznout do svého děje!
Odjakživa jsem kolem sebe měla knih hodně, důvěrně jsem je znala a ony mě za to dokázaly potěšit a povznést nad běžné "provozní" starosti.
Nejsem ctitelem jednoho vyhraněného žánru a proto mohou v mé knihovně vedle sebe v kamarádském vztahu stát knihy od Eduarda Tomáše s díly A.C.Clarka a k tomu třeba Emilly Brontëová.

Tak, jako nikdo nejí každý den stejné jídlo, tak bych nemohla číst jen jeden druh literatury. Tím ovšem nechci říct, že čtu úplně všechno. A v tom je ten kámen úrazu: Já nedokážu VYHODIT knihu.

Kniha je zdrojem něčeho trvalého, s čím si dal práci autor, nakladatel a spousta lidí okolo a nic na tom nemění fakt, že se může ve finále jednat i o pěknou slátaninu. Pár špatně zvolených dárků mi straší na policích a já dobře vím, že tam budou strašit až do mé smrti, protože si neumím vůbec představit situaci, že bych vzala Knihu a hodila ji do popelnice.
A to ani v případě, když jsem jednou dostala Jackii Collinsovou.
Má knihovna by mohla povídat, jak jsem ji naplnila hned po jejím přivezení domů a od té doby ji už jen přeplňuji.
Těžko mě moji milí tahají z antikvariátů v různých městech, kam zamířím dokonce dřív než do obchodu s kabelkami, jsou-li tyto poblíž sebe.
Jenže i přeplněná knihovna má svůj limitní stop stav (je dřevěná,  nechce se žádným směrem vyboulit) a nastal opravdový problém.
Celá léta totiž ke mně chodily knihy různými cestami.
Všelijaká dědictví po babičkách a tetičkách, vlastnoručně nakoupené či s láskou mi darované, uchvácené při likvidaci knihovny ROH v bývalém zaměstnání, zachráněné před vyhozením bůhvíkde atd... atd...

Bylo nutné udělat čistku.
První šly knihy co mi různě přistály v ruce při setkání s přáteli boha Kršny i Jehovy. Tyhle kousky jsem jednoduše vzala a "zapomněla" ve velkém vestibulu na hlavní poště a nalhala sama sobě, že si je určitě někdo rád vzal.
Pak jsem vytřídila slušnou várku různých srdceryvných blábolů z provenience nakladatelství Harlequin a jemu podobných (památka na jednu tetičku), naplnila jimi dvě cestovní tašky a odnesla naproti přes ulici do naší obecní knihovny.
Zejména od starších spoluobyvatelek mi ještě dlouho vzkazovala paní knihovnice vřelé díky.
Poslední třídění bylo také docela úspěšné a další taška s brožovanými detektivkami, které nějak přicestovaly do našeho domu, šla po známé zdravotní sestřičce do domova důchodců. 
A bylo to.
Získala jsem bezbolestně jednu VOLNOU polici na své úlety  v Levných knihách.
Ale to by mi nesměla spřátelená knihovnice v pátek zavolat, abych se co nejdříve u ní zastavila.
Nicnetušíc jsem šla hned.
U dveří bylo obrovská hromada knih, určených po revizi knižního fondu k vyřazení!
"Vem si tady co chceš, než se to odveze do sběru," řekla mi ta svůdnice s potutelným úsměvem.
...aaach, tam bylo knížek, které bych si vzala! Byly to knihy staré dvacet, třicet let z kategorie vzpomínkových "jéé, tuhle jsem četla jako malá..." a podobně.
Začala jsem vybírat a za chvilku jsem jich měla přes dvacet. Jenže najednou jsem si velmi jasně uvědomila, že si domů donesu jen další balast, knihy, ke kterým jsem sice někdy v minulosti měla nějaký vztah, ale stejně se k nim asi vracet nikdy nebudu, doba jde dál, čas běží a já stěží stíhám číst nové věci, tohle by jen leželo.
Na co třicet let starého Párala?
Na to, že jsem na něj jednou takhle v knižní čtvrtek čekala ve frontě a nedostalo se na mě?
Vždyť to už je dávno pryč...
Vzala jsem tu vybranou hromádku, vrátila ji zpět na mateřskou hromadu a rychle jsem z knihovny prchla.
Než si to rozmyslím...

34 komentářů:

  1. ... a teď si představ, že konečně svezeš všechny svoje poklady z cca 3 různých míst, vyskládáš si je pečlivě do knihovny, kocháš se tím dílem cca 10 dní a pak to zase musíš zabalit do beden a nanosit do sklepa kvůli novému stěhování... :D

    OdpovědětVymazat
  2. Když uvážím, že vbrzku přibudou ještě Proměny českého šperku na konci 20. století od A. Křížové... :o]

    OdpovědětVymazat
  3. Obdivuju tě.. to bych nezvládla. Nabrala bych jich... plnou náruč. U mě kinžky neabsorbuje jenom knihovana. Tam už se nic nevejde. Povalují se po pličkách, které byly určeny na kytky, po poličkach kde se původně vyskytovali různé keramické kravinky, ale knihy mají přednost:)

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem před lety udělala rázný proces a nechala si jen základní fond, který opravdu potřebuji, tedy ty knihy otvírám a čtu nebo prohlížím. Ostatní do veřejné knihovny do beden v hale. U nás to funguje. Lidé nám dávají knihy z pozůstalosti nebo z jiného důvodu a jiní lidé si je zase odnáší domů. A za ně co kdo dá. Docela mizí, vědí o tom studenti češtiny, kupují po desítkách. Kniha, která leží doma nepovšimnuta je mrtvým zbožím ...

    OdpovědětVymazat
  5. je tisíc knížek hodně nebo málo? ;-)taky je mi líto cokoliv vyhodit...

    OdpovědětVymazat
  6. Právě před chvílí......jsem si přinesl domů knihu \"Bombardéry útočí\" od sira Arthura Harrise... stála 80 korun...no nekup to, když je to tak levný!

    OdpovědětVymazat
  7. sedmi,kdybych měla před takovým stěhováním jako ty, tak bych do toho sklepa s bednama radostně poskakovala. Ale jinak máš pravdu...nic moc.zcr, ono pořád něco krásného vychází a moji rodiče mi nesmírně rádi kupují hádej co! Kniha ke svátku, k narozkám, na vánoce, jen tak...A to mě napadlo, jaký máš vztah ke šperkům z období secese?Neinire, kdyby sis teď hned chtěla sednout u mě v obýváku k jídelnímu stolu, tak taky budeme muset nejprve sundat z každé židle hromádku knih. Ale snad je to přechodné, jen co jim najdu nové bydliště.zuzi, nápad s knihami, za \"cokdodá\" je skvělý, zkusím ho rozšířit.Zkusila jsem si představit, co je u mě \"základní fond\" a asi by vše zůstalo, jak je teď.WW, to ja OPTIMÁLNÍ počet! *velký úsměv*Ve třetí třídě jsem odrovnala učitelku, když jsme měli za domácí úkol spočítat své dětské knížky a já přišla s číslem 200.

    OdpovědětVymazat
  8. Galahade,a to je můj hrob! A nevezmi si, když je to zadarmo.

    OdpovědětVymazat
  9. Takové pocity mám, když kliknu na \"Výběr Bloguje\"... číst či nečíst, to je oč tu běží. A někdy i zadarmo je to dost drahé, uvážíme-li, že čas jsou peníze. :)

    OdpovědětVymazat
  10. @Teo,tak to už jsme tři, koho by zajímalo, jak je to s výběrem do výběru DOOPRAVDY. To, co je o tom v propozicích bloguje.cz, to mi hlava nebere a nemyslím, že by byla chyba na straně té hlavy.

    OdpovědětVymazat
  11. Já myslím, že nejsme jenom tři, kdo se diví, proč jsou tam ti ostatní. Když píšou takový howadiny?! Sakra Drsoň!!! :D

    OdpovědětVymazat
  12. Teo......si drsoň a máš ránu, tak proč se Denta nezeptáš? Kdyžtak pozdravuj - já ty nominace do výběru taky dvakrát nechápu...(mrk)

    OdpovědětVymazat
  13. Baru......já obvykle nemám problém s tím, že bych shraňoval knížky, ke kterým mám nějaký citový vztah. Já si domu přinesu jen to, co mě zajímá (viz sir Harris nebo třeba nedávno zmíněný Afghánec) a až teprve poté si k nim ten citový vztah vytvářím (úsměv). Problém nastává ve chvíli, kdy toho člověka zajímá sakra hodně...

    OdpovědětVymazat
  14. Rostlinná a živočišná geometrizující secese se mi líbí (třeba to, co vyplivne chůchl při hledání obrázků na dotaz Georges Fouquet), ale nelíbí se mi zpravidla figurální motivy; a nemusí to být okázale přeplácané.

    OdpovědětVymazat
  15. Suchý pragmatismusČasem se neodlučitelné rozrostly na počet cca 100.Těch se nevzdám za nic. Ostatní i dražší a kvalitní, zůstávají vždy v té domácnosti, kde byly pořízeny. Na druhé straně, znám autora, který sice nepíše denně, ale velice seriozně.

    OdpovědětVymazat
  16. Báro,i já mám problém se zbavit knížky, prožívám to podobně jako Ty. Ale čas od času přece jen něco vyberu a odnesu do antikvariátu. Pár knih odkoupí a zbytek (většinu) mi vrátí: \"To nikdo nekoupí!\" A já na to: \"Tak si to tady nechte zadarmo.\" Vždycky si ty knížky nechali. (potutelný úsměv)

    OdpovědětVymazat
  17. chapu,ja jsem ani ne dva mesice na cestach a uz ted nevim, jak potahnu domu sbirku snad dvaceti knih, co jsem za dobu svyho cestovani stacila nahromadit...

    OdpovědětVymazat
  18. Báro, Není těžké hromadit, těžší je vzdávat se. Jeětě těžší je rozeznávat co a čeho. Nejtěžší je dobrat se k prožívání bez přítěže těch předchozích kroků. Pak už jsi blízko.

    OdpovědětVymazat
  19. Teo,víš proč jsem tam já? Protože pravidelně přispívám svými financemi na provoz Bloguje.cz, jenom nevím, jak to poznali, když to přijde z mého účtu pod mým civilním jménem, takže jsem pro ně vlastně anonym. Galahade, ten citový vztah vznikne napříklaad tak, že si knihu půjčím (obvykle v knihovně) a přečtu, zjistím, že je to NĚCO!! a pak to sháním, protože je to kniha, ke které je skvělé se občas vracet. zcr, ptala jsem se proto, že jsem si nedávno koupila krásnou velkovýpravnou knihu Secese a právě šperky inspirované rostlinnými a zvířecími motivy mi zkrášlily spoustu chvilek. Teď mě napadlo, že bych mohla něco naskenovat a hodit sem, pro potěchu i jiných (samozřejmě s odvoláním na zdroj). Buteo, tos mi připomněl, jak jsme se při rozvodu nejvíc pohádali o gramofonové desky a o knihy *nostalgický úsměv*Gombo, u nás v antikvariátu už roky nevykupují nic. Ale knih tam mají dost, tak to bude asi podobně jako u tebe. \"Nechte nám to tu zadarmo...\"

    OdpovědětVymazat
  20. Baru......to mi připomíná Tvé výhružky pod Afgháncem - prý že mi něco doporučíš, až to dočtu...(mrk)

    OdpovědětVymazat
  21. sonjo,v nejhorším dokoupíš další kufr s dobrými kolečky *mrk*TS, to co jsi mi tu napsal si napíšu na nástěnku, abych to měla denně na očích. Ani nevíš, jak jsou to pro mě (a ještě víc pro mé okolí) stěžejní slova!

    OdpovědětVymazat
  22. Galahade,jasně! Ale je to dlouhá historie, najdeš to v mailu.

    OdpovědětVymazat
  23. Vzhledem k tomu, že knihovnu prozatím nemám a knížky jsou na místech, kde maj jiný lidi porculán a broušený sklo, učinila jsem nelítostný rozhodnutí, že většina knížek, o nichž vím, že je nikdy nevezmu do ruky, půjde pryč. Jen ten seznam musím ještě sepsat...

    OdpovědětVymazat
  24. Báro, ať Tě šmankote nezavřou! Přituhuje! Dáš sem fotky a ono si to pak nekoupí dvacet tisíc lidí!

    OdpovědětVymazat
  25. Svoje ne, svoje knihy si nechávám a asi s nimi umřu. Ale když přišlo dědictví, a některé jsem měla dvakrát, tak už pak musely pryč. Ale jako u vás, tak tady taky: Nevykupujeme! Tak jsem vzala krabici od banánů, naplnila a odvezla do domova důchodců. Pak to samé s gramodeskami, protože jsem zjistila, že tam mají gramofon. A po dotazu co se slovníkama, že jich mám taky zbytečný nadpočet, tak prý jsou tam luštitelé křížovek a ti berou vše. Ale to už je dost dlouho, a můj limit už je zase překročen. Kam s ním? je asi v nejbližší době aktuelní otázky i u nás. Ale nedovedu to už probrat!!

    OdpovědětVymazat
  26. duno, a co si pak do uvolněných prostor dáš? Nevěřím, že porculán a broušené sklo *hlasitý smích*

    OdpovědětVymazat
  27. zcr,nestraš mě! Dám-li ze čtyřset fotografií ukázku dvou, tří šperků, dvacet tisíc lidí si to koupí! Nebo jinak: z mých drahých deseti pravidelných čtenářů si možná 8 řekne, že je to pěkné. Elizo, domov důcodců se mi také osvědčil. Ale s gramodeskami to mám jinak, zatím jsem to já, kdo je sbírá, shání a je z každého úlovku nadšen, o gramofonech ani nemluvě!

    OdpovědětVymazat
  28. Báro,nevím, zda jsi někdy slyšela o projektu \"Knihotoč\"? Kdyby ne, tak tady je link:http://www.knihotoc.czNevím ale, zda bych takhle pustil na svobodu tak kvalitní literaturu, jako jsou Harlekýnky...:)) Antikvariáty, ani nemluv. Až budu mít vlastní (naddimenzovanou) knihovnu v novém bydlení, tak \"Antikváři, třeste se!\"

    OdpovědětVymazat
  29. Kamio,znám ten projekt, ale v mém okolí není knihtočící bod a tak jsem zvolila místa, kde se to také slušně protočí.A tvůj optimismus ti závidím a hlavně ten osmipokojový byt! Vybouráš příčky, necháš udělat police... ach, úplně to vidím...

    OdpovědětVymazat
  30. Báro,já asi nějak pořád doufám, že ten osmipokojový 1+1 je nafukovací:)

    OdpovědětVymazat
  31. Kamio,záleží, jestli máš dobrou pumpičku. Ono přesvědčit ten panel, aby se vyboulil, to je musí být pořádní vitalita!

    OdpovědětVymazat
  32. Bároknižní selekci dělám při každém stěhování, pokaždé pak beru do rukou knihy \"na vyhození\" a vzpomínám kde jsem je vzala a jak dlouhou frontu jsem na ně vystála, některé jsem zdědila, u některých si nevzpomenu a tak je přendám na 3 různé hromádky a pak je zařadím zpět do knihovny:-)

    OdpovědětVymazat
  33. Mod,takhle já \"vyhazuji\" oblečení. Několik hromádek, několik velikostí, těžké loučení a nakonec šup s tím zpět do skříně!

    OdpovědětVymazat