Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

středa 15. srpna 2007

Inventura pocitů

Čas letí a všechno se tak rychle mění...


První překvapení se dostavilo, když jsem si druhý den po návratu z porodnice vzala auto a jela doplnit vyjezenou špajzku za ten týden, co jsem nebyla doma.
Bylo sice příjemné, že bylo opět mezi mým břichem a volantem  10 cm PRÁZDNÉHO prostoru, ale došlo mi, že teď už bude mé tradiční nepřipoutání pásy zase bráno jako přestupek. Že ty tam jsou časy, kdy jsem na policajta vytáhla těhotenskou průkazku a on mi ty nepoužité pásy toleroval.
V tu chvíli jsem si uvědomila, že zmizely vlastně všechny droboučké úlevy a privilegia, na která se tak příjemně zvyká. Už mi zase nikdo nic nepodá až mi to spadne na zem, nic těžkého mi s úsměvem nevezme z ruky a s ničím nepomůže a neodpustí všelijaké kraviny, kterých jsem se dopouštěla s odvoláním na momentální "jiný" stav.

Doba hájení pominula.

Škoda, bylo to příjemné.

Ale má to i své světlé stránky, ona také pominula ta ohromná únava, která na mně seděla jako těžká peřina většinu dne, zejména posledních pár týdnů.

Pominuly i strachy, které se nečekaně vždy odněkud přiřítily a já se vyděsila "bude to miminko slepé, to žádný ultrazvuk před narozením nezjistí ".... a jindy zase "bude mít nějakou vadu..."
Děje se tohle každé mamince nebo jsem byla jen já takhle praštěná?

Taky jsem si uvědomila jedno zvláštní srovnání svého vztahu k mužům.
Po prvním porodu jsem byla mnoho týdnů přesvědčená o tom, že jakmile se ke mně ještě někdy přiblíží nějaký chlap, tak jediná něžnost, kterou mu s chutí poskytnu, bude vražení RV čtyřek nebo RV trojek do zad.
(RV4 - ruční vidle se čtyřmi hroty, RV3 - ruční vidle se třemi hroty)
Pokud se dobře pamatuji, vydržel mi tenhle pocit minimálně čtyři měsíce!
A teď? Bože, já v té porodnici nejvíc ze všeho toužila po pevném objetí v mužské náruči. Aby mě odtamtud co nejrychleji unesl a mohli jsme se láskyplně něžně mazlit. Ta příjemná touha po všem krásném byla zpět, jako kdyby ani nikdy nezmizela...

Koktejl pocitů a emocí však probublává stále. Pořád mám strach, že na spoustu věcí budu reagovat slzami a tak se raději nepouštím do žádných složitějších akcí, jen když cítím, že "teď by to snad šlo" a to není zatím často.
S úsměvem dodávám, že se to ještě dá svést na laktační psychózu, ale i to není na dlouho.
Pak už budu zase jen sama za sebe, s pocitem, že jsem si to všechno ani nestihla pořádně užít.

25 komentářů:

  1. Taky na mě z ničeho nic padne nějaký děs ohledně možných Monoušových nemocí a vad - ale pak mi zas udělá obrovskou radost, když s sebou při hlasitém zvuku škubne a já vím, že hluchá nebude :-)A po laktační psychóze můžeš skopičiny svádět na fakt, že se tak přizpůsobuješ mladšímu potomkovi ;-)

    OdpovědětSmazat
  2. \"...jsem si to všechno ani nestihla pořádně užít.\" Však sa to dá zase zopakovať, nie? (radšej bez smajlíka a rýchlo preč - bojím sa, aby som nedostal aj takto na diaľku)

    OdpovědětSmazat
  3. Ale dyť máš moc pěkné dítě, tak se směj, ne? (smajlík vzbuzující úsměv u adresáta)

    OdpovědětSmazat
  4. No já bych řekl že jako zasloužilá matka dvou krásných dětí máš plné právo být chována v bavlnce na hodně dlouho...

    OdpovědětSmazat
  5. Trochu realityDítě normální, matka zdravá a snad i normální, tak vo co go? /moc chytrý úsmev, trošku ale bojím, že nemusím, díky/.

    OdpovědětSmazat
  6. Baru...kdyby se vyplnily všechny ty katastrofický scénáře, který si mamka malovala, narodil bych se jako ucho a ještě nedoslýchavý(mrk). Takže mam dojem, že podobně se děsej asi všechny maminky...Ovšem ta terminologie... K použití RV3/4 by se slušelo dodat, že by mohlo vyústit v TP...

    OdpovědětSmazat
  7. Katchabo,budu si tvé doporučení dobře pamatovat, určitě se bude hodit. Ostatně ono i přiblížení se staršímu potomkovi, by vysvělilo nejeden můj veselý kousek. lojzo, klidně můžeš zůstat déle, představa dalšího dítěte mě neděsí. A výběr potencionálního tatínka by mě dokonce velmi těšil!baníčku, občas se tedy usměju, když myslíš. *veselé koňské zařehtání*Aleko, kde žiješ? Co je to bavlnka? *udivený mrk* Ale myšlenka je to pěkná, budu si to alespoň občas představovat.Buteo, díky za tvůj optimismus v očekávání mé normálnosti. *hrdý úsměv oceněného jedince*Galahade, a děsila se maminka víc když tě čekala nebo když jsi překročil patnáctý rok života?P.S. Co je TP (že by totální průser)?

    OdpovědětSmazat
  8. Trestuhodný Průser (mrk)A maminka se děsila, když mě čekala...do patnácti už si zvykla (mrk)

    OdpovědětSmazat
  9. \"Koktejl pocitů a emocí však probublává stále.\" To je formulace jak z nějakého děsivého psychohororu... :-/

    OdpovědětSmazat
  10. Dávno,když jsme se dva krát čekali, modlil jsem se :ať jsou zdraví i s matkou a ať jsou jenom normální, Einsteini už zde jsou.Normální zdravé dítě je to největší štěstí, co si rodiče mohou přát. No a 1000 týdnů určitě zní líp, než by dědek přiznal, že se mu líbí \"vosumnáctky\" a už slyším, úchyl jeden plesnivý, řekneš tisíc týdnů a nikdo nedá hned najevo, že neví kolik to je a než to spočítá, přijel na náves kolotoč nebo tak. Hezký večer

    OdpovědětSmazat
  11. \"představa dalšího dítěte mě neděsí.\" Hm, tak to je s tebou teda horšie než som si myslel... (prívetivý úsmev, mierne vystrašené oči)\"A výběr potencionálního tatínka by mě dokonce velmi těšil!\" Tak toto už znie skoro ako výzva... (ksichtík uslintaný)

    OdpovědětSmazat
  12. Galahade,maminka je očividně statečná žena!@Teo, on to takový psychohoror je. Umíš velmi pěkně odkrývat věci až na dřeň a teď se ti to zase povedlo. Ale moc to pitvat nemá cenu.Lojzo,myslím, že to se mnou moc hrozné nebude, ale určitě mám v sobě dost lásky, kterou bych dokázala dát i třetímu dítěti. \"Potencionální tatínek\" neměl vyznít jako výzva ani jako konkurz, to mi jen někdy utečou mé nezbedné myšlenky. (stydlivě koketní úsměv)Buteo, vidím, že to máš promyšlené. Komu by se takové tisícitýdnové dívky nelíbily, že? S myšlenkami o dědcích plesnivých to nemá nic společného.(veselý úsměv na pěkné ráno)

    OdpovědětSmazat
  13. Teda, alespoň tuším, na co se mám připravit... ale ta doba hájení mi taky bude asi chybět, je to fajn být zase jednou opečovávaná ze všech stran (nostalgické mrknutí)

    OdpovědětSmazat
  14. Ale nekdy ti muzi, kdyz se na ne zenska pekne smeje pomahaji i netehotnym, tak neves hlavu a vyzbroj se dobrou naladou ;)

    OdpovědětSmazat
  15. sedmi,je to tak, jak píše Leni. Úsměv dělá strašně moc!Alespoň do doby, dokud má člověk všechny zuby!

    OdpovědětSmazat
  16. Báro,všechna privilegia by rozhodně zmizet neměla.. A o těhotenské průkazce slyším prvně (není se co divit).. (pousmávací smajl)

    OdpovědětSmazat
  17. Kamio: V tý průkazce si děsně rád čtu. Čoveče, to budeš koukat! To je ti normálně takovej sešitek s asi dvaceti stránkama! A samý odborný temríny a uprostřed Graf těhotenství! No jak řikám.. úplnej nářez! ;-)

    OdpovědětSmazat
  18. Čas letí a všechno se tak rychle měníTo je myslím to nejlepší, že to tak je. Že se teď budeš muset i strhnout, a s nikým to ani nehne to je přirozený a u nás normální stav věcí. Ale to neznamená, že změnu jistí další těhotenství. Docela dobrá role a tím i změna nastane v přerodu do stavu babičkovského. Miminko k zapůjčení prakticky kdykoliv, a navíc bez nočního nevyspání - to je vráceno mamince. A třeba pak i dojde k momentům : teda vy ale máte pěkné miminko ( myšleno tím vnouče)- chichotavý smajlík?!

    OdpovědětSmazat
  19. Kamio,jedno privilegium na chvíli přibylo. V restauracích, kam přijdu s mrňousem v autosedačce je na nás personál výrazně usměvavější, chtějí nás obsluhovat všichni a je to rychlé a příjemné. A průkazka opravdu dělala s policajty podivuhodné divy, ale nikomu to neradím, je to na vlastní nebezpečí. Zastavili mě dvakrát bez pásů a vždy v pohodě.Johnny, v mé průkazce by sis vůbec nepočetl. Ani žádný graf jsem tam nestihla ... jen razítko obvoďáka, zubaře, a jeden ultrazvuk , krevní obraz a vyš. na cukrovku a rup, šup, mrňous byl na světě.Elizo, kdyby teď měla dcera mimčo, tak jedno vím jistě: nemusela bych se s druhou babičkou o něj zoufale přetahovat. Vystačila bych si se svým.

    OdpovědětSmazat
  20. Johnny,to je teda nářez, opravdu jsem netušil, dík za vysvětlení (pobavený mrk)!Báro: Tak vidím, že mrňous je zasvěcován do prostředí restauračního od útlého věku, správně! Jen tak dále! (smajl)

    OdpovědětSmazat
  21. Kamio,s miminkem se život nezastavil. Jen musím z jeho blízkosti eliminovat momentálně kouřící jedince.

    OdpovědětSmazat
  22. Báro,momentálně eliminovat nebo momentálně kouřící? :)

    OdpovědětSmazat
  23. Kamio,samozřejmě, že momentálně kouřící. Momentálně nekouřící kuřáci se klidně mohou libovolně opatrně přibližovat.

    OdpovědětSmazat
  24. Báromusím ti ale říct, že ta výchova babičkovská je o něčem úplně jiném, nežli rodičovská. To rozmazlování přichází tak nějak samo sebou. Divila jsem se mým rodičům, když mi rozmazlovali moje dcery, ale už se nedivím.

    OdpovědětSmazat
  25. Elizo,sama jsem zvědavá, jak to jednou bude, ale nespěchám na to, teď si užívám, co je.

    OdpovědětSmazat