Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

středa 6. června 2007

Neuvěřitelně pěkné dopoledne

pokračovalo i přes tu velikou bouřku

a odpoledne bylo taky fajn.
Horko, lehce pod mrakem a protože to veliké černo bylo na druhé straně, než mám okno, vůbec jsem netušila, co se děje.
Najednou rána, pak blesk a spousta vody. Poučena minulou sobotou, kdy mi odešlo po velkém hromobití něco elektroniky do křemíkového nebe, jsem skočila honem alespoň po šňůře od nového noťasu a vytáhla ji ze zásuvky, to už by byl vážně pech, přijít v jednom týdnu ještě o další kousek. 
Déšť byl neobvykle hlasitý a taky jo, padaly kroupy velké jako dětské kuličky na hraní.
Chudák auto, pomyslela jsem si ale už bylo pozdě, zajíždět do průjezdu, jestli z něj má být hromádka šrotu, už tomu nezabráním a jen promoknu na kost.
Se sousedem jsme společně koukali na své plechová drahoušky a na gejzíry vody a stovky odskakujících krup ze střechy a z kapoty. Lhostejnost zrozená z bezmoci jen zaregistrovala, že jiný úhel odskoku mají kroupy, co dopadnou na plech a jinak odskakují z plastu střešního okénka...
Po půl hodině byl klid. Mraky se odsunuly neobvykle dál na západ a všude bylo veliké jezero hluboké poctivých 8 centimetrů. To je přesně ta výška, že zateče i do polobotek.
Jsa naboso, naváhala jsem sundat nové střevíčky a s překvapením pro sebe i pro četné obecenstvo, kterému se zouvat nechtělo, jsem zjistila, že je voda příjemně teplá a nebýt tam těch lidí, tak bych si možná i malinko zaskotačila se vzpomínkou na dětská léta, kdy jsme si do takových kaluží klidně i lehali.
Dohopsala jsem k autu a zjistila, že má odolnější plech než se původně zdálo a nájezd živlů přestálo bez úhony. Což je překvapující, čekala bych opak, když mu před dvěma měsíci skončila pojistka a já ji už neobnovila. Ale ať to nezakřiknu, známe dobře zákony schválnosti.

Ale stejně, když to tak dobře dopadlo, udělala jsem si po cestě domů malou zajížďku a vzala jsem to kolem dálnice na takový zapomenutý přejezd. Je tam spousta zeleně, nikdo tam moc nejezdí, jen hluboko podemnou sviští jedno auto za druhým, dva pruhy sem a dva tam.
Vdechovala jsem ten čerstvý navlhlý vzduch, opřena o zábradlí mostu, dívala se do dálky na ta projíždějící auta a v duchu si říkala, kam asi jedou.
Občas na mě některé autíčko bliklo a já zamávala a usmála se, což ono samozřejmě vidět nemohlo, ale to mi nevadilo, protože najednou mi bylo zase hezky a uvědomila jsem si, že očistná bouřka rozehnala trochu mé různé starosti a utopila je tam v té veliké kaluži a na světě je příjemně a hlavně tehdy, když vím, že je třeba někde někdo, kdo si na mě občas vzpomene...
 

  

20 komentářů:

  1. Báro,s obavami jsem sledoval předpověď počasí (a na meteo radaru to šlo dočervena!) jak to bere zase ty stejné směry jako minulý týden... tak ještě vánici a už to máte všechno za sebou:)

    OdpovědětVymazat
  2. Kamio,a do červena to jde málokdy, ale tento týden už potřetí.Dokonce o našich kroupách psali na internetu!

    OdpovědětVymazat
  3. Moje první auto,dostalo kroupovou polívku ještě dřív, než mělo eSPéZetku. Na kapotě by se daly hrát kuličky. Od té doby jsem ostražitý meteorolog amatér.

    OdpovědětVymazat
  4. @Teo,takového jednoho znám. Celé odpoledne sleduje radar (http://www.chmu.cz) a pak vyjde před barák a promokne na kost :-))

    OdpovědětVymazat
  5. XiXao by řekl:U nás v Africe neprší.Případně: U nás v Africe hrají kuličky jenom šamani.;-)

    OdpovědětVymazat
  6. XiXaoby měl začít blogovat. Takové zážitky z Afriky přímo od šamana, to by šlo na dračku :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Báro,ad [4] ... a kdo to je? To je teda fakt meteo-amatér, nejprve se přeci kouknu z okna, to dá rozum! :)) Jako Xi-Xao!

    OdpovědětVymazat
  8. Kamio,já ho nemohu jmenovat, spoléhám na to, že se pozná :-)))

    OdpovědětVymazat
  9. Báro,až se pozná, tak ať si z toho vezme ponaučení:)

    OdpovědětVymazat
  10. Tak já to nejsem. Jsem se nepoznal.Já si jenom občas vzpomenu na ty, kteří jsou mi blízcí.

    OdpovědětVymazat
  11. Kamio,já myslím, že už je poučen. On je totiž velmi vnímavý a obvykle dvakrát jednu chybu nedělá.Gombo, vidíš a já si zas dneska vzpomněla na tebe. Jela jsem z Brna a moc jsem nespěchala a jednu chvilku mě předjíždělo několik oktávek za sebou a já si říkala, zda v některé náhodou nesedíš ty :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Báro,ale to je dobrá vlastnost nedělat jednu chybu dvakrát:) Gomba byl ten, co lomcoval s GPS navigací přece..:)

    OdpovědětVymazat
  13. Kamio,ono už bylo špatně vidět, už se stmívalo. Ale jak znám Gombu, na D1 20 km za Vyškovem už asi navigaci nepotřebuje :-)). Dovolím si odhadnout, že to už jezdí bez ní :-))

    OdpovědětVymazat
  14. Hi hi hi hííííía nebyl jsem to já, Báro.7.6. jsem seděl v kanceláři :(A ani dle Kamiova návodu bych nebyl k poznání. GPS jsem půjčil na vyzkoušení šéfíkovi na dovču za hranice všedních dnů :)

    OdpovědětVymazat
  15. ...potom co sem dočetl tvůj blog,bych si dovolil tipnout že budeš dobrá hráčka slovního fotbalu na hry.cz -potměšilejsmajlik-

    OdpovědětVymazat
  16. MilýPliwatko, tak já jsem zatím celý tento blog nedočetl, přestože sem zavítám často, ale tipnul bych si totéž, ovšem bez pošetilého, alébrž s klasickým smajlem:))

    OdpovědětVymazat
  17. Pliwatko,slovní fotbal hraju ráda, jen na hry.cz mě rozčiluje ta slovní nabídka :-)). Oni nechtějí respektovat mé úžasné výrazy! :-))Kamio, ale nejraději stejně hraju Pišiškvorky!

    OdpovědětVymazat
  18. Báro,\"pišiškvorky\" jsou vůbec nejlepší:)

    OdpovědětVymazat
  19. Zdaleka nejbrutálnější krupobití jsem zažil l.p. 1997 na konci června - sedím si takhle v knihovně, a najednou buch... buch...buch..buch.buchbuchbuchbuch. padaly kroupy průměru dvacetikoruny až padesátikoruny, bohužel stejně hustě, jako obvykle padají ty normální. Jen jsme za toho rachotu zaraženě koukali z okna, jak to holí stromy, cizeluje auta, rozbíjí okna a tluče lidi... No a pohled na zahradu se skleníkem... třeba na záhonu, kde byl metrový mák, zbyly píď vysoké zbytky v zelené omáčce... Několik ovocných stromů do roka uschlo, jak byly otlučené, městská zeleň vypadala jako čerstvě ostříhaný bišonek...

    OdpovědětVymazat
  20. zcr,to molho být ten stejný rok, co mi manžel volal, že koupil kdesi výhodně skvělé auto a posupně přiznal, že je nabourané zepředu. V dalším telefonátu z něj vylezlo, že je nabourané i zezadu, ale ta cena byla tak nízká, že to vůbec nevadí. A za tři dny na to volal zase, že bylo šílené krupobití a že střecha, která byla jediná OK, tak je na maděru :-)))

    OdpovědětVymazat