Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

středa 10. května 2017

Kolem Elby na plachetnici I.

23.9. - 2.10.2016


Rozhodnutí o plavbě kolem Elby jsem přijala s velkým nadšením. Průjezd malebným Toskánskem až do Mariny di Punta Ala, byl už sám o sobě zážitkem.  A když velící muži naší výpravy rozhodli, že uděláme zastávku ve Florencii, byla jsem radostí bez sebe.
Víte co je pro muže námořníky zastávka ve Florencii? Najít na GPS nějaký velký obchoďák, kde prodávají italské mobilní karty s datovým tarifem, otočit se tam na 20 minut, naskočit do auta a jet dál.
Jo!
Takže, kdyby se mě někdo ptal na dojmy z Florencie, ano, mají tam COOP, který mi velikostí a uspořádáním nejvíc za všeho připomínal Albert v Pardubicích u nádraží. Akorát tam byly, na rozdíl od těch Pardubic, cedule v italštině.
Maminko! Ty to z nebe vidíš a nic neříkáš. Tvá dcera se plahočí stovky kilometrů a místo do galerie Uffizzi, o které jsi mi tolik vyprávěla, jde do obchoďáku.
Kapitán, když viděl, jak hlubokou frustraci mi to způsobilo, mi sice slíbil, že to někdy napravíme, ale měl u toho takový neurčitý výraz v očích.

Podvečer v marině (c)Radek

...a ráno (c)Radek

V Punta Ala jsem převzali loď s humorným názvem Dada II., ale když jsem se chtěli nalodit, byl na palubě mladík z charterovky, který nám oznámil, že je neopravitelně  poškozený autopilot, ať si jdeme zpátky do kanceláře pro 200 euro slevy a oni mezitím s kolegou poskládají rozebraný kormidelní sloupek do původního stavu.
Během přebírání lodi se zjistilo, že nechladí lednička, což se mi, jako kuchařce výpravy, zdálo daleko horší, než nějaký autopilot, na lodi, kde se 7 lidí jen třese, aby mohli kormidlovat.
Čas běžel, sobota plynula, únava z dlouhé cesty se začala rozpouštět, všechny nás již svědily dlaně, k uchopení lan a klik, ale oprava se ke konci nechýlila.
Specialista na ledničky byl rozložitý ctihodný muž, pro kterého čas přestal platit někdy v minulém století, své úkony s kleštěmi se velmi pečlivě promýšlel se zavřenýma očima a v některých momentech dumá nebo spí.
Matýsek přísahal, že spí, byl se na něj dole v podpalubí podívat, my velcí jsem to shora tak dobře neviděli, ale jako optimisti jsme věřili, že přemýšlí...
 Při jednom chvatu v útrobách ledničky ulomil regulátor, takže musel odjet pro druhý, ale nefunkční ventilátor tím nespravil.
Ten večer už to nedal, jakmile byla tma, zahlásil, že ráno zajede někam 50 km ke kamarádovi, co má  obchod s náhradními díly na ledničky. Ale hned tak to nebude, protože v neděli ráno je kamarád v kostele, ale nemáme se bát, protahovat opravu nemůže, ve 14 hodn musí jít na svatbu, to si ujít nenechá.
Šly na nás mrákoty.
Ále co, já jsem ten typ, pro kterého dovolená začíná vyjetím z garáže, a v marině byla dobrá zmrzlina. Jak se později ukázalo, nejdražší z celé cesty, ale když to nevíš, tak ti chutná.
Zázemí pro jachtaře tam měli jedno z nejlepších, jaké jsem zažila, perfektní sprchy a záchody, pračky, sušička, aktuální předpověď počasí. 5 bodů z pěti.

Jako třešinka na dortu se v neděli dopoledne objevilo vadné čerpadlo vody v podpalubí, volali jsme zase servismana, který se na to podíval s typickým italským zápalem do práce a to dožralo Kapitána tak, že mohutným fukem profoukl hadici, vše naskočilo, na nic jsme nečekali, nastartovali motor a vyjeli konečně z mariny, vstříc modrým vlnám.

Naším prvním cílem bylo nejsevernější městečko Elby, Cavo. V jeho okolí jsou široké písečné zálivy, schované před větrem. Je zde vidět, že důlní těžba přinášela svým majitelům v 19. století natolik tučné zisky, že kamenné vily v udržovaných stinných zahradách se tyčí, ve své kráse, hned vedle 2000 let starých pozůstatků letních sídel  bohatých Římanů.
Průvodce praví, že nejprominentnějším návštěvníkem Cava byl J.Garibaldi, o čemž svědčí nápis na mramorové desce "Zde Garibaldi několik hodin odpočíval". A následuje drzá úvaha, zda tento hrdina nesjednotil celou Itálii ve spánku, neboť podobnými cedulemi je poseta celá Itálie od Sicílie až po Milán.
Sprchy, záchody, hospoda 4 body z pěti, jedeme dál. Bod dolů za vzdálenost sociálek od mariny, ale na to budeme narážet celou další cestu.

(c) Karel

(c) Karel

Ráno při odjezdu potkáváme krajany na české lodi La Grace  (c) Radek
Kolem dalšího městečka, Rio Marina jsem jen projeli, na břehu bylo vidět spoustu dodávek místních obchodníků, asi trh, nechtělo se nám do té vřavy. 
Kdyby bylo více času, určitě by stálo za prohlídku zdejší muzeum minerálů a prohlídka povrchových dolů. Dalo by se říci, že Rio Marina je hlavním městem hornictví na Elbě. Protože je trochu stranou turistického ruchu na ostrově, dá se zde prožít pěkná dovolená spojená s toulkami po okolí a objevováním klidných a tichých písečných pláží. Těžba rud naladila celé město do červena, kdy i stavební písek obsahoval tolik pyritu, že z dálky vypadají všechny stavby, i kamenné domy, jako z pálených cihel. Dokladem je i strážní věž z roku 1534 a později přistavěná věž s hodinami. S těžbou železné rudy a bezohledným drancováním přírodních krás, se zde skončilo neuvěřitelně pozdě, až v roce 1982.
Někdejší existence těžebního průmyslu je patrná na každém kroku  (c) Radek
Strážní věž (zcela vlevo) a věž s hodinami           (c) Radek


Ani my jsem neodolali a udělali si příjemnou přestávku na koupání v jedné opuštěné zátoce.

(c) Radek

(c) Radek
(c) Radek

Pondělí končíme ve velmi pohostinném Porto Azzurro.
Tedy, ono to s tím "Porto Azzurro" nebylo vždycky tak, jako dnes. Ještě na konci 2. světové války se místo jmenovalo Porto Langone a bylo po celé Itálii známé svojí věznicí. Jet na dovolenou do Porto Langone bylo synonymum pro pobyt v chládku. Z takového místa udělat středisko cestovního ruchu, je hodně těžké. Nezbylo, než dát městu novou identitu a zrodilo se Porto Azzurro.

Na přístavních městečkách se mi nejvíc líbí, že přístav je často jako náměstí lemované obchůdky, kavárnami a zelení. Připlujete na lodi a jste v centru. Z mola je pár kroků na radnici, do restaurací a hospůdek.
Tu krásnou dlažbu si musíme vyfotit (c) Radek

Tu radnici zmiňuji úmyslně, protože poplatek za pobyt se platil právě tam. Pokud jsem někdy měla doma pocit, že jsem zasypaná lejstry, patnáctiminutová návštěva městské kanceláře mě hodně rychle vyvedla z omylu. Už jste někdy viděli šanony s hřbety širokými 25 cm a více? Místnost od podlahy ke stropu plná takových těžkotonážních zásobáren předpisů, smluv, účtů a oznámení mi vzala dech nadlouho.
Takhle ani není vidět, že hned vzadu za radnicí je svislé kaktusové pole. Viz foto níže.

Radniční schodiště a pohled, který turisté nevidí (c) Karel
Zde každý pochopí, proč není možné vlevo dole něco nalézt
(c) Karel

Detail vlevo dole (c) Karel

Městečko přátelské, ale toalety a sprchy s otvírací dobou 7-9 a 15-19 hod moc praktické nebyly. Sice jsme od nich dostali klíč, ale ten fungoval jen v ony otvírací hodiny, když to tam hlídal k tomu určený chlapík. Vtipné a neotřelé. 3 body z pěti.    

Pohled z lodi   (c) Radek

Pohled z mola na druhou stranu  (c) Radek


12 komentářů:

  1. Děkuji, že moje snaha ředit politiku nevyšla nadarmo :-)))

    OdpovědětVymazat
  2. No jo Baru... Jenže až vypukne zombie apokalypsa, bude se ti víc hodit ten Coop, než galerie Uffizzi. A z Coopu šup s konzervama do maríny pro loď a úprkem v prk na volný moře ;-)
    Ale tam teda bacha na zombie-ryby!

    OdpovědětVymazat
  3. Permanentně nosíme antizombí oblečky. Žádný strach :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Antizombí obleček? A jak takéto oné čudo vypadá? :-O
      Já znám jen antizombí boty - jakože těžká podrážka a tvrdá špička :-)

      Vymazat
    2. Ptala jsem se juniora, jak to s těmi antizombími oblečky je a on bez váhání řekl, že přece model AK47. Tak si to hoši nějak domluvte, já se ztrácím :-)))

      Vymazat
    3. Tahle kombinace písmen a číslic mi sice je povědomá, ale jak bych se do toho werku oblékal, to bych si nechal předvést :-D

      Vymazat
  4. Politici se mění po hodinách,naše Bara si zachová svou kvalitu po desetiletí. Dobře se to čte a evokuje mi to loňské léto, když jsme se motali mezi ostrůvky kolem Sardinie. Letos jsem vyměkl a bude po manželce /prosadila si láznění a na mě zůstalo, kolem Světa na kole nebo lodí. Tak se budu těšit na Tvé zápisky. Já sdělím stručně, objel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. hele káně nestraš tu s poblitikou! ;-)
      a copak si objel?

      Vymazat
  5. Tvoje cesta by mě hodně zajímala. ty máš vždycky ty cesty tak doložené fakty, mapkami, postřehy, kam se hrabu.

    OdpovědětVymazat
  6. "Kapitán, když viděl, jak hlubokou frustraci mi to způsobilo, mi sice slíbil, že to někdy napravíme, ale měl u toho takový neurčitý výraz v očích."
    to z toho, že sa snažil pochopiť tvoje pocitové pohnútky ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Viděl mé čiré zoufalství :-))) Dám se překvapit.

      Vymazat