Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

pondělí 19. listopadu 2007

Trocha pesimismu před obědem

není na škodu

Těžké abstinenční příznaky mě dohnaly zpět ke klávesnci a já po více, než týdnu hledání sebe sama zjistila, že stejně nic nevyřeším, že se jen stávám štvancem vlastního neklidu, jak mi trefně přistálo v mailu. Útěky z domu a dlouhé výlety po okolí se velmi líbily mrňouskovi v kočárku a dnes mi doma nadává, že by raději někam ven.
No, má smůlu, budeme si hrát doma a pak jen pojedeme autíčkem brm, brm k babičce, což také miluje a je u toho nesmírně spokojený.
.
.
Já míním, okolí mění.
Větou: "Zajeď mi pro terpentýn," poslal mě manžel na nečekaný výlet do končin, kde jsem v životě nebyla.
Vysvětlil mi cestu, do ruky mi strčil lísteček s názvy divných tekutin a já si jela plnit bobříka poslušnosti.
Štěpánek v sedačce usnul po pěti kilometrech, takže s ním byla houby zábava, o tu se mi postaraly jen do podvozku mlátící šutry  hrubého štěrku, kterými byla posypaná suchá silnice.
Po chvíli jízdy se situace převrátila a za cedulí "silnice se v zimě neudržuje"  šutry skončily a začal sníh.
Do seznamu povolání, do kterých bych nikdy nešla jsem si připsala ředitele správy silnic.
Že je prodejna petrolejů, brzdových kapalin a olejů ve starém cukrovaru, to už jsem věděla, ale že mě čeká doslova industriální porno, to mě šokovalo až na místě.
Firemní šipka mě nasměrovala do širokého vjezdu, kdy na jednom pantu viselo křídlo brány, se kterým nikdo nehnul už mnoho let.
Opatrným slalomem mezi lagunami bahna jsem projížděla kolem rozpadených cihlových zdí, částečně zarostlých náletovými břízkami a směřovala ke dvěma komínům podivně osamoceně trčících k nebi. Nic nevypadá tak nepatřičně, jako komín, kolem kterého není žádná budova a on si stojí jen tak sám pro sebe, bez jakéhokoliv zjevného účelu.
Stejně tak obrovské jeřábové dráhy, směřující odnikud nikam, snadno přístupné části asi rozkradeny, nedostupné kusy zůstávají na místě a beze slov usvědčují zloděje.
Dlouhé budovy bez střech, slepá, vymlácená okna a hromady suti lemují to divadlo zkázy a zmaru.
Aniž bych to zaregistrovala, najednou stojím a dívám se do jedné z hal, kde na podlaze leží tisíce rozbitých tašek a trámů, jak se střecha propadla dovnitř. Je to tísnivé a bezvýchodné.
Rychle pryč.

Nakupuji podle napsaného seznamu, prokličkovávám zpět mezi bahnem a kalužemi, o nichž netuším, jak jsou vůbec hluboké a honem zpátky do civilizace, která ač nevábná, přece jen lepší než tohle divné místo.
 
A do seznamu nevítaných povolání dnes ještě jedno: ředitel zrušeného cukrovaru.
 


 

26 komentářů:

  1. Videla si Tarkovského film Stalker? Lebo ak aj nie, jeho kulisy si popísala celkom dobre...

    OdpovědětVymazat
  2. Cestou po jeřábové dráze......dostal jsem dvě fáze. A tak volám: \"Hej, na proud pozor dej!\" a pak jsem zčernal docela...Zavřel bych tam jak ten zavřenej cukrovar, tak ty barvy laky, nebo co to tam je teď, a nechal bych to na hraní airsofťákům... (usilovně kývá hlavou)

    OdpovědětVymazat
  3. lojzo,to asi nebyla veselohra, že?Galahade, airsofťáci už takhle zhodnotili nejeden objekt, za to jim budiž díky!

    OdpovědětVymazat
  4. Báro, nejen, že nevíš, jak jsou ty kaluže hluboké... ale hlavně, co kromě vody a bahna v nich všechno je... brrrr

    OdpovědětVymazat
  5. Připomnělo mi to plzeňskou škodovku za dob mého mládí, ale ta nebyla zrušená. Takže to tam bylo spíš jako Ocelové město.

    OdpovědětVymazat
  6. Báro,to je přesně scenérie na hezké fotky.. trochu si pohrát s barvami a výsledek je úchvatný:http://www.ostravaci.cz/?s=fotoalbum-ostravaMagrátko, Ocelové město ještě stojí. Jako kulturní památka. Přímo v srdci Ocelového srdce republiky, které je dnes již zelené. A tak:)

    OdpovědětVymazat
  7. tarkovsky sedi. kde jsou fotky?:)

    OdpovědětVymazat
  8. off topicže taky napíšeš, moje RSS čtečka už měla absťák, to jí nedělej *mrky mrk*Jinak - jezdím do jedné zrušené zbrojovky, areál se revitalizuje jako průmyslová zóna. Ale mnoho hal pořád vypadá přesně stejně.

    OdpovědětVymazat
  9. No tak teda...já bych manželku pro terpentýn rozhodně nikam neposlal. Páč ona by mě okamžitě poslala někam jinam. Máme rozdělený kompetence. Terpentýn mám v referátu já... ;)

    OdpovědětVymazat
  10. Kamio,tak tomu říkám ODKAZ, děkuji a pozdravuji. Promin Báro jsem OT ale nemohl jsem jinak. Moje milovaná Ostrava na skvělých fotkách, všichni se na to povinně podívejte :-)))

    OdpovědětVymazat
  11. Mod,to není k tématu! *veselý smějík*Ještěrko, teď jsem se ječtě dodatečně vyděsila. Asi pod vlivem nedělního Big Bena a mrtvoly v bahně.spoon, jednou si vyjedu bez foťáku a hned si to schytám. Až zase dojde terpentýn, tak to napravím.Ahoj Gombo, a s kým tam děláš obchody?*udivený čumil*Teo, pro terpentýn jede ten, kdo má auto a to jsem teď u nás v rodině jen já, neboť někteří lajdáci neprošli technickou už s druhým autem. Kamio, odkaz jsem pečlivě prošla a vlivem dlouhodobého podprahového působení musím říct, že Ostrava je krásné město.motoneználku, to už je zdvojená masáž a to už nelze nepodlehnout. Asi opravdu jednou budu muset tu Ostravu navštívit pořádně a ne jenom projet v mlze a dešti.

    OdpovědětVymazat
  12. Báro.přeci s těmi v těch obnovených budovách!!!Ti už mohou vydělané zlaťáky utrácet i za jiné komodity, než je stavební materiál !!!*lišácký mrk protřelého obchodníka*

    OdpovědětVymazat
  13. Bárotaky mě můžeš smáznout kdykoliv se Ti zachce:-)

    OdpovědětVymazat
  14. V sobotu na ČT 2 v 16.00, dávali dokument : Kolem republiky. V tu chvíli jsem si myslela, že žiju v úplně jiné zemi. Taková destrukce jen pár kilometrů, deziluze, konec světa. Dnes 18 let po revoluci, která slibovala skvělé světlé zítřky. Všude jenom strach o přežití a prázdnota. Prázdnota všude, kam se podíváš. V lidech, v ulicích, na nádražích, v obchodech...

    OdpovědětVymazat
  15. Elizo,slibování světlých zítřků přeci vždy dopadlo neslavně. Každý čekal světlé zítřky, vyhlížel je a zapomněl při tom pracovat (nebo stačilo nekrást). Nemyslím si, že je vše špatně, ale leccos by mohlo být lépe. A všechno je o předmětu srovnání. Kousek na východ a je to úplně někde jinde. A to nemusíš jezdit ani za hranice Slovenska. Takhle se projet busem Nové Zámky-Hurbanovo, to je zážitek, o kterém se nesnilo, ale bude se zdát ještě dlouho. A pak je člověk rád, že ta škola, co do ní dojížděl, není někde poblíž Košic...

    OdpovědětVymazat
  16. Motoneználku,děkuji, já obvykle takhle odkazy nevkládám, ale tady jsem nemohl jinak:) Ten Bářin popis mi připomněl tuto fotografickou skupinu...Báro a pokud to bude v období letních monzunů, můžeš si vyfotit nohu u megabidetu:))

    OdpovědětVymazat
  17. Takové opuštěné hospodářské objekty (brownfields) jsou všude. Smutné je, když se tohle stane nějaké historické památce. Když jsem psala práci o zdevastovaném zámku, měla jsem chuť se na celý život zadlužit, ale hlavně té nádherné stavbě s úžasnou minulostí nějak pomoct. Pak ale zjistíš, že takových míst a staveb je hrozná spousta a že by se to mělo řešit jinak. Jenomže stát nemá peníze, bývalým majitelům, tedy šlechtě to vrátit nechce...Kamio, a víš, že se ti tři fotografové hádají tak, že možná ostravaci.cz skončí? Budeš to muset převzít po nich;-)

    OdpovědětVymazat
  18. Gombo,mám pocit, že těch opravených objektů pomalů přibývá. Kéž by!Mod, toho bohdá nebude!!! Elizo a nejhorší je, když najde člověk prázdnotu sám v sobě. To je na odstřel.Kamio, záleží s čím srovnáváš. Máš možnosti mnohem horší i mnohem lepší. Díky za to, co máme tady, i když to má ještě mraky nedostatků.Čagi, to se stalo zase mě, že jsem se zamilovala do jedné historické vily a byla zoufalá z jejího chátrání, ale pak se kolem ní začali motat zedníci a různí jiní, pak jsem dlouho nejela okolo a nakonec mě málem šlahlo, když jsem uviděla všechno nově zbudované, udělali z toho nevkusnou stodolu a natřeli na jedovatě zeleno.

    OdpovědětVymazat
  19. čagi,Pekův kanón dává netušené možnosti a Tvoje fotky jsou taky super (uznale jsme posledně nad nimi mručeli), tak je hravě nahradíme, když se rozhádali;-)Báro, obvykle srovnávám s tím horším, poněvadž srovnávat stále s tím lepším vede k blbé náladě, chandře a permamentní frustraci.

    OdpovědětVymazat
  20. Kamio,ale pocit neustálého sebeuspokojení vede až k postupnému zakrnění.Zkusme to alespoň občas střídat.

    OdpovědětVymazat
  21. Báro,to máš naprostou pravdu, musí se to střídat. Když je více toho, použijme ono. Když je více onoho, použijme tamto;-) To je to vyrovnávání...

    OdpovědětVymazat
  22. kaluže plné bahna a vody jsou ještě krásné v porovnání s obrovskými kalužemi mazutu v jisté obci. Jak smutný je pohled do očí místních lidí:/

    OdpovědětVymazat
  23. Aspoň, Báro, vidíš, proč u nás autoři céčkových sci-fi a hororů s takovým nadšením natáčejí. :)

    OdpovědětVymazat
  24. A vlastně bys to měla vidět optimisticky - něco jako \"co všechno neuděláme, abychom přilákali zahraniční investory\". :)

    OdpovědětVymazat
  25. Billy,tak na mazut nemáme, to je fakt. Ale nezoufej, chystám se ti poslat oko *mrk*Sharkane, na všem najít něco pozitivního! To beru!

    OdpovědětVymazat