Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

neděle 9. září 2007

Vyrábím pelíšky,

stelu útulná hnízdečka.

Nějak mi ten mrňavý chlapeček začal neklidně spávat.
Každou chvilku začal ručkami dirigovat velký symfonický orchestr, ale gesty tak nekoordinovanými, že si občas musel vypomoci i pravou nohou a výsledná melodie byla zajisté nějaká vysoce umělecká kakofonie. Máchání ručiček ho vytrhlo ze spánku, úplně stejně jako když jsem mu je zašoupla do zavinovačky.
To ho zase probudilo, že s nimi nemohl hýbat.
Okamžitě začal vydávat úplně odlišný nářek, než když má hlad a ještě k tomu svraštil čelíčko a vypadal vyložene naštvaně.

Co to znamená?

Dešifrovat příčinu nespokojeného kňourání je jediná cesta k úspěchu. Obtížné na tom je, že skoro vždy zabere něco jiného.
Jednou je to pomalé něžné hlazení po hlavičce od temene k čelu, jindy zafunguje přivinutí do náruče a jemné pohupování a z toho mu stačí tichým hlasem něco povídat, na obsahu nesejde, hlavně když je to příjemným tónem. 
Začala jsem hledat nějakou univerzálnější metodu.
V porodnici nám kladli na srdce, jak musí vypadat postýlka malinkého člověka minimálně do půl roku a já se snažila mu to tak udělat, ať má vše pro zdravý vývoj páteře, což obnáší certifikáty ověnčenou matraci, za pomoci vodováhy danou do přesně horizontální polohy. Fakt, s tou vodováhou nekecám, četla jsem to černé na bílém.
Žádný polštářek pod hlavou, jen zavinovačka a šmytec. Je-li větší zima, může se přidat lehká deka.

Přišlo mi to takové suché, až neútulné.

Vždyť mám přece nachystanou a vyčištěnou péřovou náplň do zavinovačky, ještě po sobě!
"To peří je z babiččiných mladých husiček," říkala mi vždycky mamka, abych si dostatečně považovala takového drahého pokladu.
Neváhala jsem ani minutu a Štěpánka jsem položila do měkoučkého zázraku a chvilku jsem ho tak chovala.
Zavrtal se hlavičkou, chviličku na mě koukal, pak mu spadla víčka a usnul na tři hodiny.
No jistě, že mě to nenapadlo dřív!
Kdo by nemiloval, krásně se zavrtat do měkkých peřinek, udělat si v těchto sychravých dnech teplíčko a útulňoučko a spát a spát.
Odměnou za udělání pelíšku mi bylo několikrát po sobě šest hodin spánku V JEDNOM KUSE.
Konečně přišly ke slovu poschovávané péřové polštáře, které jsem sice už nepoužívala, ale stále pravidelně větrala a starala se o ně, ani vlastně nevím proč, bylo mi je líto vyhodit a teď jsem  ráda, že je mám.
Koš jsem udělala v "light" péřové verzi na příjemné bdění a spací postýlka je o něco pelíškovatější, i když jsem se snažila dodržet tu rovnou spací plochu, stejně se mi při pohledu na spícího mrňouska vloudila myšlenka o princi na hrášku.
Nerada bych to zakřikla, ale noci jsou teď tak klidné, že jsem mu odebrala titul "antikoncepční kňoural".

19 komentářů:

  1. Tys ho teda Báro roztomile zatitulovala..., chtěla bych mít někoho kdo by mně vyráběl pelíšky a stlal útulná hnízdečka. Ach, že bych si trochu zasnila????? Ten tvůj nadpis mě nedá spát a přímo k tomu snění svádí ... :o)

    OdpovědětVymazat
  2. Jak se může spát dobře v horizontální poloze na horizontálně rovném povrchu bytosti, která donedávna různě pokroucená plavala ve vodě, že?:-))

    OdpovědětVymazat
  3. zuzi,mě to také svedlo a velmi útulně jsem si vylepšila i svoji postel, ale nebyl to dobrý nápad, kdo z ní má potom vylézat ven?Mod, mohla bych to dovést k dokonalosti a ustlat mu v akváriu... za 5 minut by ani nezaplakal... no fuj, to jsem škaredá matka!

    OdpovědětVymazat
  4. Téda, máš to tady jak příručku mladých svišťů, ehm, teda maminek.. (smích)

    OdpovědětVymazat
  5. To oni ho roztoči k spánku ukolébávají tichými písněmi... ;)(A je to dobře - aseptická čistota není podle mne to nejlepší, co může moderní civilizace člověku dát - ač si to někteří vydezinfikovaní apoštolové myslí... aneb: Skleníkové květinky na záhonech chřadnou.)

    OdpovědětVymazat
  6. Moje mrňavá dcerabyla po narození nejméně dva roky stále tak zmrzlá, že jí moje maminka třeba uprostřed horkého léta zabalila naštorc do velikého polštáře, ovázala , jak říkala povijanem, a tak spala a spala. A jak jí tam bylo fajně.

    OdpovědětVymazat
  7. baníčku,dnes zahajuji opět provoz v baru, takže se to zde začne mísit určitě i s příručkou mladých zhýralců.zcr, to je to nejhezčí vysvětlení, které tě mohlo napadnout. Hned ho předám naší lyzolové tetičce.Elizo, moudrosti našich předků fungují i mezi tady těmi jedničkami a nulami.Jen asi ty děti byly nějaké menší. Mrňous dvakrát kopne a trčí mu ven nožičky... dneska už jsem navážila 5 kg.

    OdpovědětVymazat
  8. Taky mám rádměkkoučký a teploučký pelíšek. Tvého chlapečka chápu, nesnáším studené nohy.

    OdpovědětVymazat
  9. No bodejť, co je anatomicky tvrdá postel proti peří z mladých husiček :-)

    OdpovědětVymazat
  10. A z mladých husiček......staly se sádelnaté husy...To už asi nestihly, co? *úsměv*

    OdpovědětVymazat
  11. Nóó,sádelnatá husa má taky něco do sebe ;-) Ale to Štěpánek posoudí až mnohem později ...

    OdpovědětVymazat
  12. Magrátko,že nechceš, abych měla za snachu sádelnatou husu, že né?Ale ovšem ani vychrtlou mrchu...Ježyš(c), teď mi došlo, že ho budu muset jednou přenechat nějaké úplně cizí slečně.. jdu se s tím psychicky vyrovnat *zděšený vykulený xicht*

    OdpovědětVymazat
  13. Báro, oni tyhle rady jsou občas na draka. Když jsem kdysi chtěla, aby dvojčata spala, tak holku pevně utáhnout do zavinovačky (až do půl roku) a kluka k sobě do postele a byl pokoj. Když ti dvě děti najednou nespí pár týdnou, uvědomíš si, že všechny ty doporučení a nedoporučení jsou na nic.Taky se pamatuju, že když jsem chodila na zdrávku, učily jsme se v prváku a ve druháku umývat miminkům oči z vnitřního koutku oka k vnějšímu. Ve třeťáku a čtvrťáku to bylo naopak, protože nějakému chytrolínovi došlo, že není třeba tahat ospalky přes celé oko, abychom je umyli. ironický smailík

    OdpovědětVymazat
  14. Helazd,vývoj jde bouřlivě dopředu, jinak by nám v porodnici nemohli říkat, že oko se čistí jedině od vnitřního koutku k vnějšímu. *ještě ironičtější úsměv*

    OdpovědětVymazat
  15. To si děláš srandu! (nevěřící ksicht)

    OdpovědětVymazat
  16. Fakt si srandu nedělám a očička mu čistím tak, jako sobě. Nejkratší cestou pryč.

    OdpovědětVymazat
  17. Lapám po dechu a jdu si dát panáka, To je na mě moc...Kdo vymýšlí takové kraviny, když selský rozum říká to co ty - nejkratší cestou pryč. /zemdlelý úsmev/

    OdpovědětVymazat
  18. Moc pěknej článek!A miminko chápu, taky mám po babičce peřinu a polštář (heč!) z husiček. (A vytáhla jsem to hned při prvním ochlazení)Tak ať vám krásně roste a spokojeně spinká. *úsměv*

    OdpovědětVymazat
  19. Kashiko,to peří má uspávací moc. Je mu útulno a dnes vydržel nezakňourat celou noc až do půl sedmé! Kéž by to tak bylo častěji.Helazd, klídek, třeba se to mění sudý - lichý rok...

    OdpovědětVymazat