Mnohokrát tady i na jiných blozích šly debaty o tom, jak vychovávat své děti, aby z nich byli úspěšní, samostatní, vzdělaní... (dosaďte si libovolně dle svého)... lidé.
A tak děti posíláme do škol, nadáváme na učitele, nadáváme na poměry, na kamarády, když se dílo nedaří a naopak a hrubě zapomínáme na to, že největšími učiteli jsme my.
Ať chceme nebo nechceme, otiskujeme své zvyky, průpovídky a modely našeho chování velmi silně do svých dětí.
O tom, jak moc to platí, prosím přečtěte si jednu odposlechnutou minipříhodu pro zasmání, ale i k vážnému zamyšlení, jestli opravdu chceme děti takové, jací jsme my.
Sedí dva mladí(26) na koupališti.
ON: "Pojď ještě do vody."
ONA: "Ještě ne, před chvílí jsme vylezli."
"A kdy se má správně zase chodit do vody?" popichoval trochu ironicky ON.
ONA: "Až mi oschnou plavky."
ON: "Jak jsi na to přišla?"
ONA: "Říkala mi to babička."
ON: "Aha, tak to jo."
A tak seděli na dece, chvíli hráli karty a pak šli do vody, až jim oschly plavky.
Gratuluji každému, kdo si řekne:"Ano, moc mě potěší, když moje dítě bude stejné jako já."
Tak to jsem si taky říkal, kdy přijde ten okamžik, že se hrozně rozčílím - pak se v tom poznám a budu muset sklopit uši :).
OdpovědětVymazatZatím dobrý, ale nedělám si iluze, jednou to přijde.
Určitě to přijde :-) Ovšem také občas problesknou světlé chvilky, kdy se poznáš i v tom dobrém.
VymazatA proto je správné, koupat se bez plavek a tak jsou plavky vždy suché a může se do vody kdykoliv. Krásný den, dnes tady teda je!!
OdpovědětVymazatButeo má celkom často skwellé nápady! ;-)
VymazatKrásný den, Buteo, fakt nemáš práci s tím, mě vždycky rozesmát :-D
OdpovědětVymazatMoje babička to taky takhle říkávala, později jsem si to vysvětlovala tak, že když uschly plavky, prohřálo se dostatečně i tělo prostydlé z vody, a může tím pádem do vody znovu. Hloupé mi to nepřipadá, ale přesto tuto praktiku nepoužívám, ani u sebe, ani u dětí.
OdpovědětVymazatMod.
Přišlo mi to jako pěkná praktická ukázka toho, jak v nás zůstávají některé věci a neseme je dál :-)
VymazatButeo:))
OdpovědětVymazatS plavkama nevím, co nám babička říkala, jenom vím, že z vody jsme musely vždycky, když jsme byly modré, a to samé říkám dětem:)
Jinak je to vážné téma a moje téma taky, to tedy ano.
Pořád mi leží v hlavě ten tvůj článek o dívkách v parku na lavičkách. A taky mě hodně oslovila knížka, o které určitě budu ještě psát.
Vymazathttp://www.kosmas.cz/knihy/167967/za-svoje-deti-si-muzete-sami/
pekné je to, Bára ;-)
OdpovědětVymazatHezké.
OdpovědětVymazatale já bych aspoň jedno dítě trochu po mně chtěla. S Haničkou se mi to už nikdy nepovede (já ukecaná extrovertka, ona nemluvicí autistka), ale Liduška vypadá nadějně:)
squire, je to prima vidět, jak se tvé dobré vlastnosti posunuly do další generace, horší je to s těmi zlozvyky. U nás doma jsem s mamkou najisto vysledovaly, že některé vlohy a otisky se dědily vždy ob jednu generaci.
Vymazatno já nevím... Mayce rozumím, naprosto přesně vím, co se v ní děje,stačí se podívat. Je to takové zrcadlo mých vlastností, až to někdy hezké není... no ne nadarmo máme narozeniny spolu :D Zato Lilly mě naprosto fascinuje a její reakce a chování jsou pro mě španělská vesnice... sedmi
OdpovědětVymazatp.s. dlouho jsem tady nebyla, musím to dohnat :)
Je zajímavé, kolik rodičů, co mají děti věkově blízko sebe, říkají, jak jsou jejich děti rozdílné, mnohdy doslova pravý opak.
OdpovědětVymazat