Máme za sebou s miminkem devítiměsíční narozeniny, dva spodní zuby a několikrát obejitý obývák po čtyřech i po dvou.
Jako stručná bilance stačí a spíš se chci trochu rozepsat o tom, jaké to je mít dítě po čtyřicítce a nebýt přitom celebrita a nebydlet v Praze, ale v mrňavé vesnici, kde má každý pocit, že pokud se nevyjádří k tomu, co dělá ten druhý, příjde svět o mnoho geniálních myšlenek.
Tedy především, jsem nezopovědná, shodly se místní drbny u konzumu, aby mi vzápětí jedna po druhé postupně strkaly hlavy do kočárku a do očí mi šišlaly, jakéže to je roztomilé miminko.
Celkově mám pocit, že ta absurdní příhoda, která se mi stala, rozdělila lidi, vlastně ženy (chlapi to myslím vůbec neřeší) do tří skupin:
- je jim to jedno a považují to za mou věci - jednoznačně nejsympatičtější postoj
- odsuzují mě a patrně si tím řeší nějaké své vlastní mindráky
- přejí mi to a mají radost se mnou a já jen doufám, že to není přetvářka, někdy se to špatně poznává.
Tohle mi žíly nerve, ale za slušný propadák považuji to, když mi své osobní názory dávaly pocítit lékařky, se kterými jsem přišla do nuceného styku během těhotenství.
Jediná moje gynekoložka byla naprosto bez všech emocí a chovala se jako absolutní profesionál, měla jsem u ní pocit toho, že jsem ve správných rukou, naprosto jsem jí důvěřovala a byla to ona, která mě svým přístupem provedla celým těhotenstvím s jistotou, že vše dobře dopadne. Za to jí moc děkuji.
Ovšem byla jediná.
Bez výjimky ve všech ostatních ordinacích to probíhalo jako na pavlači.
Bezkonkurenčně největším neomalencem byla lékařka na olomouckém genetickém ultrazvuku: Co vás to, proboha, napadlo?
Proč jste si to nedala vzít? Takovými a podobnými invektivami mě častovala po celou dobu náročné prohlídky, aby mi pak za 100 Kč sdělila pohlaví dítěte a strčila si stovku do kapsy a další maminka, prosím...
Při testech na těhotenskou cukrovku jsem si také slušně užila: A to jste fakt chtěla? Vy myslíte, že to zvládnete?
Už si to nepamatuji všechno, ale vím, že ve mně ty ctihodné dámy spolehlivě vždy vyvolaly pocit, jako kdybych byla nějaký vyvrhel.
Zůstal mi z toho takový pocit hořkosti, že na to vzpomínám jen velmi nerada. Naštěstí těch pěkných věcí pak bylo víc, včetně skvělých porodních asistentek a lékařů na porodním sále.
Ale o tom už jsem psala.
Když to shrnu, mám dojem, že jsem ve svém okolí tak trochu exot a když mi sem tam někdo řekne, že mám pěkné vnouče, neurazí mě to. Vždyť by to klidně vnouče být mohlo.
Trochu se spíš bojím, aby malý Štěpánek někdy v budoucnu nemusel poslouchat hloupé poznámky třeba od spolužáků na věk svých rodičů, ale záleží to zase jen na mém přístupu a snaze být mu maminkou, kterou mu budou kluci závidět.
Pokusím se.
středa 23. dubna 2008
Jak se žije v Čechách mamosaurům
...minúvaha...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Mám starší rodiče než moji vrstevníci, ale nikdy jsem nějak nezaznamenala nějaký ten problém. Jediné bylo to, že moc nekamarádili s ostatními rodiči mých spolužáků, ale protože se mnou \"drželi krok\" a vychovávali mě tak, abych používala na myšlení hlavu, nikdy mi ten rozdíl nevadil. Takže držim palce ;-)
OdpovědětVymazatGleep,díky, já jsem se nekamarádila s rodiči dceřiných spolužáků, ani když ti byli moji vrstevníci, nějak mě ta náhodně posbíraná skupina lidí nezaujala. Ale díky za toho Estivilla u Sedmikrásky, máme teď s usínáním problém. Já si to přečetla a nebudu to zatím praktikovat tak naprudko, ale trochu vím, kam směřovat \"atmosféru\" v ložnici. Ŕíkala jsem o tom rodině, aby věděli a včera, když zase byly nespací orgie do deseti hodin, tak dcera přišla a prý:\"Píšou tam ve které minutě mu máš dát tři rány do zátylku?\"
OdpovědětVymazatAhoj Baru, měla jsem Honzu také později než obvykle, ale nikdy jsem se s nesetkala s tím co popisuješ nebo jsem to nepocítila, já sama jsem byla v té době moc šťastná - z více důvodů... tehdy jsem byla výjímkou, ale vypadám zdánlivě mladší - to je dobrý :o)... v porodnici jsem se musela v duchu smát, když se ke mně holky kolem dvacítky chovaly jako k vrstevnici... co jsem tím chtěla říct ... asi to, že jestli tehdy \"někdo něco\" tak jsem to nevnímala, ten pocit eufórie všechno přehlušil... pád dolů je ale o to horší.
OdpovědětVymazatŽe si z toho nic nemáš dělat asik viš,viď? :)Mě zase vrchní sestra po porodu neplánovaným císařským řezem v celkové narkoze, ráno přivítala slovy:\"Co jste nám to provedla? Taková šikovná a toto...\" Byla jsem vyčerpaná takže jsem se na odpověď nezmohla a pak už jsem to s ní neřešila. A hlavně na ty kecy postupně zapomínám. A s tou motivací být záviděnihodnou mamčou máš pravdu.
OdpovědětVymazatjejda, vzdut jsi mlada, aspon z toho, co popisujes!! tady na korfu je to uplne normalni, takze treba nad tim, ze muj manzel mel sve posledni dite v 52 letech, se vubec nikdo nepozastavoval. /teda az na jednu historku, kdy se ho nejaky pan ptal, jestli ej tatinek toho ditete nebo dedecek:), ale to se nepocita/
OdpovědětVymazatclovek je sice utahanejsi, nez pred x lety, zaroven vsak krasne omladne, muze si doprat uzasne hracky a ani se nemusi nijak tvarit ;-) (muj muz 48 je z toho u vytrzeni), nabidne svemu diteti neco jineho, nez by nabidl za jinych okolnosti. a to vse se ceni. preji Ti, abyste si to vsichni krasne uzili v tom vzacnem obohaceni :-) !
OdpovědětVymazatbtw., termin mamosaurus je uzasny! :-Ds dovolením adoptuji do sveho slovniku ;-)
OdpovědětVymazatzuzi,ssamozřejmě, že tahle negativa nepřevažují, spíše jsem chtěla trochu šťouchnout do toho, jak mají někteří lidí (a u lékařek bych to vůbec nečekala) stále zajetý určitý stereotyp pohledu na věc a neváhají to sebestředně prezentovat, ať se to hodí nebo ne.abu, můj subjektivní pocit je, že jsem psychicky úžasně omládla a mám pocit, že i manžel si prožívá to, co předtím vůbec nevnímal.Pajo, někdy je to úsměvné, manželovi se to zatím nestalo, že by ho někdo tituloval dědečkem, i když je o 10 let starší než já, ale je fakt, že on vypadá hodně dobře.Kočkolaňko, užíváme si malého, to je fakt a užívá si to i dcera, která ještě studuje a má 22 let. Ten termín mamosaurus není můj výmysl, viděla jsem v knihkupectví už dříve praktickou příručku \"Jak být dobrým mamosaurem\" ale nekoupila jsem si ji, měla jsem pocit, že vše, co tam je děláme úplně automaticky bez toho, aby mi to někdo musel říkat.
OdpovědětVymazatJá myslím, že mu kluci i holky vrstevnice můžou maminku závidět už teď a nemusí se čekat do budoucna. Vztah k Alex (třeba zvládnutí záchvatu chovatelské lásky k zebrám ... ve vaně:) je toho důkazem a já jen tiše obdivuju. Nemusíš mít vůbec žádné obavy!
OdpovědětVymazatnahodou je to vyborny, mne osobne to prijde hrozne sympaticky, ze takovyhle prezity predsudky jako \"dite po 40 - pche\" neresis. s takovouhle bude jiz povyrostly potomek akorat tak machrovat, jakouze to ma supr moderni maminu..;)
OdpovědětVymazatKdyž to není po padésátce, tak není co řešit :-)) Kolegovi je 67, má 12letý dítě a tématem dne je, jak ho udržet ještě aspoň pár let v práci, protože jen z manželky platu a jeho důchodu by to neměli šanci utáhnout...
OdpovědětVymazatJo......obě zmíněné dámy byly evidentně profesionálky na svém místě...Mělas je ještě drobet polechtat tvrzením, že jsi prvorodička;-)
OdpovědětVymazat... a dorazit tím, že zítra přijde dcera:)
OdpovědětVymazatSegra má 40,15 a 13 ročné holky a teraz sa jej narodil kluk. No a? Je šťastná...Tak si to užívaj...:)
OdpovědětVymazathele tohle je podle mne typicky cesky, ten zovialni a \'radobykamaradsky\' pristup isto profesionaalniho, nejen u lekaru ale i na uradech. Oni si to asi neuvedomujou. Ja za celej prubeh tehotenstvi a porodu v uk nemusela pristoupit k jediny debate ktera by nebyla \'k veci\' ci poslouchat osobni komentare. Jednou jedinkrat jsem zasla na kontrolu v cr (sokroma draha prazska klinika) a dotycna doktorka nejenze neumela pouzivat merici nastroje v software pri scanu ale hlavne \'konzultace\' s ni se odehrala v rovine jejich vzpominek na jeji vlastni (neprijemnej) porod a takovy to \'jo, to vite, to vam nepovim....ve vasem veku....to zalezi....no nevim\'....takze to byly vyhozeny penize a promarnenej cas.Tebe jako maminku mu zavidej urcite uz ted, zadnej strach:)
OdpovědětVymazatBáromáš jim říkat, že se opičíš po Madonně!:-))
OdpovědětVymazatJinak bych ještě poznamenala, že je mnohem zodpovědnější mít dítě ve 40, 45, než třeba v 19ti dvojčata o která se nenaučíš postarat ještě ani ve dvacetitřech.
OdpovědětVymazatBáro moc ti to přeji a také obdivuji. Ne že to zvládáš, to je samozřejmé, ale ten nadhled. Mohu říct, že i já měly ve 40ti choutky mít ještě další mimčo. No rozhodl zdravotní stav ( nakonec manžela). Myslím si, že jestli tě čekají problémy, tak ty by mohly nastat až tak kolem tvé 60k\\, kdy kluk bude třeba ještě chtět studovat, což dnes stojí dost peněz, a vy už přeci jenom budete trošku za zenitem. Takže to chce na to pomyslet a zabezpečit se dopředu na tuto eventualitu. A pak by neměl být žádný problém, hlavně si trochu více hlídat své zdraví, aby jste mu stačili. Takže přeji stálé zdraví všem!
OdpovědětVymazatKamio,uvidíme do budoucna, zatím mám elánu dosti.mykee, už se těším, až z něj bude takový ten \"průzkumník a bojovník\" nikdo neumí stavět bunkry z roští lépe než já! :-DLoar, taky jsem to počítala, jak to vyjde, když bude mrňous na vysoké, ale protože nejsem kaskadér, nespoléhám na důchod od státu.
OdpovědětVymazatGalahade,nechala jsem je vykecat, co na to chceš říct? Ale prvorodička by je dorazila!Kamio, kde to šlo, tam chodila se mnou Alex a nejlépe v sestřičkovském.kopretinko, užívám, díky.spoon, to jsi přesně vyhmátla, co mi vadilo. Takový švejkovský přístup. Zbavíme se toho vůbec někdy?Mod, to chápu! Já jsem měla Alex dost mladá a snažila se o jakousi zodpovědnost, ale dnes vidím spoustu věcí jinak, tehdy to byl skok do vody a plav. Asi vidí tu nezodpovědnost v tom, že se mi statisticky zvětšila možnost umřít a nedovychovat. Jinak nevím.
OdpovědětVymazatElizo,já jsem ve znamení býka a ti mají už ve své podstatě na předních místech ten pocit první zajistit hmotně a pak další. Asi to tak bude, protože už dnes mám velmi konkrétní zdroje zajištění. Já měla spíš trochu obavy, abych ve vyšším věku zvládla jejo telecí léta, ale na to mi Alex řekla:\"Neboj, když nebudeš stíhat, já ho srovnám...\" Uvidíme.
OdpovědětVymazatBároprosím Tě, nedovychovat můžeš i dítě, které se ti narodí v 18ti, já vím, že statisticky je to pravděpodobnější, ale stát se to prostě může komukoliv, takže přestaň myslet na kraviny:-))
OdpovědětVymazatMod,to já na kraviny nemyslím, já jen uvažovala, co vede drbny nad hrobem k názoru, že je to nezodpovědnost, pořídit si dítě ve věku lehce pokročilém.
OdpovědětVymazatBáromožná to, že nad tím přemejšlej nad hrobem?:-))
OdpovědětVymazatBáro, on je teď problém mít dítě i ve třiadvaceti. Pokud nemáš dokončenou školu, finanční zajištění nebo kde bydlet, tak se na tebe dívají skrz prsty. Jedna má kamarádka nedávno otěhotněla, přítel do ní hučel, ať si to nechá vzít, že ještě není připravený na to být otcem (je mu 31). Rozešli se, ona po státnicích porodí. Uklidňovala jsem ji, že ve 23 není brzy mít první dítě, že mi spíš připadá pokřivené, že to všichni odsouvají na pozdější věk, ale pak zjistí, že nemají vhodného partnera a biologické hodiny odbíjí poslední roky.
OdpovědětVymazatMod,přímo nad hrobem! Tak to potom možná jo :-)čagi, já jsem taková, že vždycky nechávám věci plynout, jak jdou a nic násilím nikam nehrnu. Kdysi jsem se zachovala jako tvoje kamarádka, ať si chlap jde, když se necítí, ona by taky po potratu už druhé dítě mít nemusela.Ale s tím odsouváním máš pravdu, to je na dlouhé povídání, každý si ty životní priority musí poskládat podle toho, co chce, hlavně se pak nevdávat za každou cenu, to je průšvih.
OdpovědětVymazatdobře děláš, že si z těch drben a trapnejch doktorek nic neděláš... co je komu do toho, v kolika máš děcko... si taky připadám jak exot, když někdo zjistí, kolik mi je (29) a následně zjistí, že JEŠTĚ nemám dítě... no a? prostě mi ještě netikaj...
OdpovědětVymazatNO já myslím, že ve 22 by se ženy měly spíš zabývat úvahami nad dobrou antikoncepcí než nad tím zda už mít dítě či ne, tedy pokud to samozřejmě vyloženě nechtějí. Mít dítě, jak říká čagi, před dosažením vzdělání, atd., je o spoléhání se, že se někdo postará, většinou rodiče.A vůbec, na druhé dítě je 40 tak akorát, ani brzy ani pozdě, akorát na to si to pořádně užívat:-)
OdpovědětVymazatještěrko,to je nejlepší vodítko. Buď tikají nebo netikají a je to v klidu bez ohledu na počet let.Mod, no já mám dobrou antikoncepci hlavně teď :-)).
OdpovědětVymazatNo tak pokud v devíti měsících už zvládáte obývák po dvou, tak gratuluju:-)
OdpovědětVymazatAhoj Báro,to je super, žes to všechno takhle zvládla! Já mám ještě do čtyřicítky pár roků, mimouška bych ještě klidně chtěla a když bude tak bude a já budu ráda. Znám moc ženských, co se teď po letech dávají na pozdního potomka. A vypadají hezky a jsou šťastné a užívají si to. Vykašlat se na závistivce a zamindrákované pitomce! A víš co? nejhorší jsou ti študovaní;-). Přeju Ti krásné májové dny! lex
OdpovědětVymazatOno je to o přístupu jako takovém. Taky mám pár nepříjemných zážitků a to jsem věkově \"v normě\"...
OdpovědětVymazatBulbus oculi,po dvou samozřejmě s oporu minimálně jedné ručky. Ale stejně je to pro mě divočina, protože dcera začala chodit až ve 14ti měsících.Lexulko, díky! Užívám si a nejvíc toho, když potkám někoho, s kým se vidím jen občas a na dotaz co teď dělám, zívnu a s úsměvem mu sdělím, že jsem na mateřské. Mám tohle divadelní číslo hezky propracované a je to sranda!sedmi, dobře to napsala spoon, je to tady nějaký mor, typický pro českou kotlinu.
OdpovědětVymazat