Jak se máte pani?

Ále dobře, panáčku, líp už by to ani nešlo!

Všimli jste si někdy, jak někdo něco pokazí a když se zeptáte, proč to tak zvoral, z dotyčného obvykle vypadne "...nóóó...já jsem myslel(a)...."
Ježíšmarjá, proč já mám pořád štěstí na někoho, kdo myslí!
Můj bývalý tchán, ostrý chlap, na to vždy okamžitě odpověděl: "Myslet, znamená hovno vědět." A ani nechtěl slyšet, jak ta obhajovací koktaná věta bude dál pokračovat.
I já jsem si občas něco schytala. Zabouřil a pak jsme se měli zase rádi.

Dneska mi program nabourala zase jedna, co ...myslela... Slíbila mi udělat nějakou práci a pak začala myslet. Takže to, co mělo být včera hotové není ani dnes.
Čert aby ji vzal, kazit mi víkend!

Jsem po těch pěti dnech volna úplně dezorientovaná.
V pondělí dovolená, pak jsem měla znovu sobotu a neděli a včera, tedy ve čtvrtek, jsem se vůbec nemohla chytit, stále jsem měla dojem, že je pondělí a teď je místo úterka pátek a před námi zase víkend a týden v tahu. Nic hotovo, jediné co nás teď všechny žene do pracovního poklusu jsou vykopané základy domečku a beton nikde. Starost o to, že čerstvě vybagrované výkopy se začnou drolit a postupně padat jsou silnější než slušné vychování a tak jsme museli na dodavatelskou firmu přitlačit trochu zhurta, protože jsem začala mít dojem, že nás začínají mít lehce na háku a to se ani mně, ani Kapitánovi moc nelíbilo. Ale dali si říci a jako prémii jsem dostala krásně a festovně stlučenou kadibudku, už jen prkénko chybí. No, nicméně, metoda setrvalého mírného i vyššího tlaku bude muset asi pokračovat i nadále. Oni jsou to hoši skvělí, ale berou si víc práce než mají rukou a pak to dopadá, že pořád někde něco nestíhají a kdo ze zákazníků je nejvíc potichu, ten čeká nejdéle.

O domečku asi napíšu na blog úplně zvlášť a samostatně, zatím si zapisuji jen tak do sešitku, jsou to občas nervy, jak to ukočírovat s časem, s penězi, se souběhem jednotlivých prací, jestli budeme do vánoc bydlet, tak to bude zázrak boží, spíše počítám tak na jaře, když vše dobře dopadne.
Všechno je možné si hezky naplánovat, ale skutečnost je úplně jiná. A ve hře jsou takové věci jako třeba prázdninový zákaz ježdění náklaďáků v sobotu od 7 do 13 hod.
To znamená, že se nebude betonovat v sobotu dopoledne, jak to původně vypadalo, ale pěkně od 5 od rána, aby hoši s domíchávači mohli být v 7 už zase zpátky na firmě.
Kdy se bude šalovat nevím, vypadá to na nějaký noční happening.

Odpoledne v sobotu pak oslavíme Matesovy 4 roky, i když je má až za týden, ale za týden budeme na vejletě v Čechách u Labe, pokud to tady všechno přežijeme. Dovezeme pořádnou flašku Tullamorky a oslavíme, že se vidíme a že nám naše svatá Alex hodila srp do žita.